X

Heslo:
Demartini
Výklad:

Jaroslav Hašek se asi nechal inspirovat jménem vrchního komisaře Rudolfa Demartini, který žil na na Vinohradech, Mánesova ulice 1138. S Haškem se určitě, s ohledem na Haškův vysoce kladný vztah k c. k. policii, několikrát setkali a určitě Haškovi toto jméno nedalo spát a použil ho v románu.

Je ale také možné, že jeho inspirace byla v názvu usedlosti Demartinka, naproti které Hašek přebýval a kde provozoval svůj Kynologický ústav v roce 1911 a kam chodil nejspíš na plzeňské. Název  bývalého viničného domu Demartinka, pochází z doby pobělohorské, kdy český konfiskovaný majetek přecházel do rukou cizích "investorů".  Vinici i s domkem tehdy získal holanďan Van den Martin de Hoef-Huert. Odtud Denmartinka, později Dommarlinka, Demartinka.

Ať je to s Haškovou inspirací tak nebo tak, nepodařilo se zatím zjistit, kdo byl tím tlustým vrchním dozorcem ve vězení Zemského trestního soudu, ačkoliv tam Hašek v roce 1907 seděl také.

I-03
Čisté, útulné pokojíky zemského „co trestního soudu“ učinily na Švejka nejpříznivější dojem. Vybílené stěny, černě natřené mříže i tlustý pan Demartini, vrchní dozorce ve vyšetřovací vazbě s fialovými výložky i obrubou na erární čepici. Fialová barva je předepsána nejen zde, nýbrž i při náboženských obřadech na Popeleční středu i Veliký pátek.

Policejní přihláška rodiny Rudolfa Demartini, vrchního policejního komisaře *1866

Rudolf Demartini v adresáři z roku 1907

V roce 1915 si Demartini změnil jméno na Demartýn

Na Plzeňské ulici na Smíchově v oranžovém kruhu dům č.p. 1125, kde byl Haškův "Kynologický ústav" a přes ulice usedlost Demartinka s plzeňským restaurantem

Demartinka někdy mezi světovými válkami

Dům č.p.1125 na dnešní Plzeňské, kde byl Haškův "Kynologický ústav". Usedlost Demartinka stála vlevo od místa, odkud byl tento snímek pořízen

     

X