X

Heslo:
Kuklík | Serabona
Souřadnice:
50°05'27.8"N 14°25'55.3"E
Výklad:

Hospoda "Na Kuklíku" stávala na Petrském náměstí s č.p.1130 až do roku 1929, kdy byla zbořena a na její místě byl postaven dům, který tu stojí do dnešních dnů. Býval zde pivovar a zřejmě to byl důvod, proč se tu říkalo "Na Kuklíku", neboť rostlina Kuklík městský, nazývaný též Benedykt [Čelakovský 1879], sloužil k ochucování piva.  Posledním a nejslavnějším hospodským byl Vilém Srp, kterému se říkalo „Serabono“. Přezdívka zřejmě vznikla z italského pozdravu "buona sera" - "dobrý včer". Možná si to pan Srp přehodil a aby dodal svému podniku světovosti zdravil hosty "serabona". Jak je patrné s reklamní fotografie Viléma Srpa, říkalo se "Kuklíku" v roce 1906 nejen "U Serabono", ale jak dokazuje inzerát v časopise Venkov, v roce 1918 se "Kuklík" nazýval "U Miláčka". Jestli byl tím miláčkem samotný Srp, těžko říci.

Podle policejní přihlášky a záznamu o narození se Vilém Srp narodil *15.5.1864 v Panenských Břežanech. Jeho původní profese byla Riemer - řemenář a pod tím je na přihlášce zapsán jako Gastwirt - hospodský. [V některých dokumentech, dokonce i v zápisu o narození, je uváděn jako Srb.] Oženil se 11.1.1897 s Marií, vdovou po Janu Novém rozenou Novákovou, se kterou měl ještě před sňatkem dceru Boženu * 26.5.1894. Tam je uveden ještě jako řemenář. Takže hostinskou živnost začal provozovat až po svatbě, neboť i na záznamu o sňatku je uveden jako řemenář.  V době sňatku žili na Petrském nám. č.p.1054 a poslední zápis jejich bydliště v roce 1901 je Petrské nám. č.p. 1664, což je hned vedle č.p.1130, tedy místa, kde stávala hospoda. Podle hostinského věstníku, uveřejněného v Národní politice dne 1.6.1901 převzal právě v této době Vilém Srp hostinec "Na Kuklíku" a vedl ho až do jeho zbourání. Jako hostinský na "Kuklíku", je uveden i na záznamu o sňatku dcery Boženy ze dne 22.3.1919.  Vilém Srp "Kuklík" přežil jen krátce. Zemřel dne †26.5.1931 na Arteriosklerózu  v nemocnici U milosrdných bratří Na Františku. Pochován je na Olšanech.

Ještě malý poznatek: Když Karel Lamač v roce 1926 natáčel prvního "Švejka" s Karlem Nollem v hlavní roli, nevynechal ani návštěvu "Kuklíku". Jenže scénku nenatočil před touto hospodou i když ještě byla v provozu, ale vybral si Jedovou chýši, která stávala poblíž kostela sv. Apolináře.

I-10-01
„Někam na jednu bychom také šli,“ řekl malý, vyciťuje čahounův souhlas, „ale někam, kde by to nebylo nápadný.“
„Pojďme na "
Kuklík", vybízel Švejk, „kvéry si dáte do kuchyně, hostinský Serabona je Sokol, toho se nemusíte bát.
Hrajou tam na housle a na harmoniku,“ pokračoval Švejk, „a chodějí tam pouliční holky a různá jiná dobrá společnost, která nesmí do Represenťáku.“
Čahoun s malým podívali se ještě jednou na sebe a pak řekl čahoun: „Tak tam půjdem, do Karlína je ještě daleko.“
Po cestě jim Švejk vypravoval různé anekdoty a v dobré náladě vstoupili na „
Kuklík“ a udělali to tak, jak Švejk radil. Ručnice uschovali v kuchyni a šli do lokálu, kde housle a harmonika naplňovaly místnost zvuky oblíbené písně...

Zvláštní poděkování patří panu M. Smrečkovi ze Slovenska, který přispěl úžasnou reklamní fotografií Viléma Srpa.

Fotografie z AHMP.  Hospoda těsně před zbouráním v různých pohledech. 

"U Miláčka" - tak se říkalo "Na Kuklíku" v roce 1918; Venkov 26.9.1918

  

Pan Vilém Srp vydal svým nákladem také tuto zajímavou dopisnici u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1908. Také tato dopisnice je příspěvkem pana Smrečka. Poslední foto je současný stav rohu Zlatnické a Petrského náměstí.

 A že bylo "Na Kuklíku" živo, dokazuje několik novinových výstřižků.

Záznam o narození Viléma Srpa v matrice Odolena Voda 07

Záznam o úmrtí Viléma Srpa v matrice nemocnice U milosrdných bratří

Policejní přihláška rodiny Viléma Srpa, výstřižek ze záznamu o sňatku dcery Boženy dne 22.3.1919, kde je Vilém Srp již uveden jako hostinský v Praze č.1130-II  a oznámení o úmrtí Viléma Srpa v Národní politice z 29.5.1931

 

Důkaz, že Karel Lamač natáčel scénku jak Švejk vyvádí opilou eskortu z hospody "Na Kuklíku", před, ještě v té době existující, ale už značně zchátralé, "Jedové chýši".  Porovnání  výřezu z pohlednice a snímku z filmu; v pozadí kostel sv. Apolináře.

X