X

Heslo:
Manifest Mým národům! 
Souřadnice:
50°04'40.8"N 14°25'10.5"E
Výklad:

Je podvečer, čtvrtek, 29.července 1914 a Švejk, v doprovodu strážníka, odchází z komisařství v Salmovské ulici znovu na policejní ředitelství. Šli Ječnou ulicí, potom šikmo přes Karlovo náměstí do Splálené ulici a zde, na rohu Karlova náměstí a Spálené byl vyvěšen manifest Císaře Pána. Roh tvoří budova trestního soudu , kde byl Šejk před nedávnem vyšetřován soudními lékaři.

Po vydání manifestu měly věci válečné už rychlý spád:

 30. července 1914 mobilizace v Rusku;  3. srpna vyhlašuje německý císař Wilhelm válku Francii;  4. srpna Němci obsazují Belgii, Velká Británie vyhlašuje válku Německu; 6. srpna Rakousko - Uhersko vypovídá válku Rusku; 7. srpna vypovídá válku Rakousko - Uhersku Černá Hora;  13. srpna vstupuje do války s Rakousko - Uherskem Francie a Velká Británie;  23. srpna vstupuje do války Japonsko po boku Dohody (Francie, Británie, Rusko); 29. října po boku Rakousko - Uherska a Německa vstupuje do války Turecko.

Hrabě Karl von Stürgkh, podepsaný též na manifestu, byl v té době ministerským předsedou. Byl zavražděn socialistou Friedrichem Adlerem dne 21. 10. 1916

 

Zde je na místě vzpomenout ještě jeden manifest vydaný tím samým císařem. Jedná se o dokument k Prusko - Rakouské válce vydaný dne 17. června 1866 tedy pár dní před rozhodující bitvou u Hradce Králové. Bitva zde vypukla 3. července 1866 v 7 hodin ráno a skončila téhož dne v podvečer. Císař Pán zde dostal od Prusů poprvé "na prdel". Ztratil zde 44.313 vojáků. Prusové "jen" 9.172 mužů. Potupa Rakouska a jeho zdecimovaná armáda přivede Evropu dvacátého století do zákopů dvou nejkrvavějších válek v dějinách.

 

Roh Spálené a Karlova náměstí, kde byl vyvěšen cisařský manifest

 

I-05
Ukloniv se uctivě, odcházel s policejním strážníkem dolů na strážnici a za čtvrt hodiny bylo již vidět na rohu Ječné ulice a Karlova náměstí Švejka v průvodu druhého policejního strážníka, který měl pod paždí objemnou knihu s německým nápisem „Arrestantenbuch“.
Na rohu Spálené ulice setkal se Švejk se svým průvodčím s tlupou lidí, kteří se tlačili kolem vyvěšeného plakátu.
„To je
manifest císaře pána o vypovězení války,“ řekl policejní strážník k Švejkovi.

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil nejmilostivěji vydati tento Nejvyšší vlastnoruční spis a manifest:


Milý hrabě Stürgkhu!

Vidělo se Mi, naříditi ministru Mého domu a věcí zahraničních, aby oznámil královské srbské vládě, že mezi mocnářstvím a Srbskem nastal stav válečný.

V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se na Svoje milované národy. Nařizuji vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.

V Lázních Išlu, dne 28. července 1914

František Josef v. r.

Stürgkh v. r.

Mým národům!


Bylo Mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou Mi ještě dopřána, mohl zasvětiti dílům míru a uchránil Svoje národy před těžkými obětmi a břemeny války.

V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.

Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Svého mocnářství, na ochranu jeho vážnosti a moci k zabezpečení jeho državy po dlouhých letech míru chopil se meče.

S nevděkem rychle zapomínajícím nastoupilo království srbské, které od prvního začátku své státní samostatnosti až do nejnovější doby od Mých předkův a ode Mne bylo chráněno a podporováno, jež před lety nastoupilo cestu otevřeného nepřátelství proti Rakousko-Uhersku.

Když Jsem po třech desetiletích požehnané práce míru v Bosně a Hercegovině rozšířil Svoje vladařská práva na tyto země, vyvolalo toto Moje opatření v království Srbském, jehož práva nižádným způsobem nebyla porušena, a výbuchy nevázané náruživostí a nejrozhořčenější nenávistí. Moje vláda užila tenkráte krásného práva strany silnější a žádala v nejkrajnější shovívavosti a dobrotivosti na Srbsku toliko, aby snížilo počet svého vojska na stav míru a slíbilo, že budoucně setrvá na dráze míru a přátelství.

Týmž duchem umírněnosti vedena, obmezila se Moje vláda, když Srbsko před dvěma lety nacházelo se v boji s tureckou říší, na hájení nejdůležitějších životních podmínek mocnářství. Tomuto jednání děkovalo Srbsko v první řadě, že dosáhlo účelu války.

Naděje, že Srbské království ocení shovívavost a mírumilovnost Mé vlády a že dostojí svému slovu, se nesplnila.

Stále výše šlehá plamen nenávisti proti Mně a Mému domu, stále otevřeněji vystupuje snaha nerozlučná území Rakousko-Uherska násilně odtrhnouti.

Zločinné řádění sahá přes hranice, aby na jihovýchodu mocnářství podkopalo základy státního pořádku, aby lid, jemuž Já v otcovské lásce věnuji Svoji plnou péči, zviklalo v jeho věrnosti k panovnickému domu a vlasti, aby svedlo dospívající mládež a podněcovalo ji ke zločinným skutkům nerozumu a velezrady. Řada vražedných útoků, s rozmyslem připravované a provedené spiknutí, jehož hrozný zdar Mne a Moje věrné národy v srdce zasáhl, jest daleko viditelnou krvavou stopou oněch tajných pletich, které ze Srbska byly zahájeny a řízeny.

Tomuto nesnesitelnému řádění musí se učiniti přítrž, ustavičná vyzývavost Srbska musí se ukončiti, má-li čest a vážnost Mého mocnářství zůstati neporušena a jeho státní, hospodářský a vojenský rozvoj býti ušetřen stálých záchvěvů.

Marně podnikla Moje vláda ještě poslední pokus, dosíci tohoto cíle prostředky míru, pohnouti Srbsko vážným napomenutím k obratu.

Srbsko odmítlo umírněné a spravedlivé požadavky Mé vlády a odepřelo dostáti povinnostem, jichž splnění v životě národův a států jest přirozeným a nutným základem míru.

A tak jsem nucen přikročiti k tomu, aby se moci zbraní opatřily nezbytné záruky, které mají zabezpečiti Mým státům pokoj uvnitř a trvalý mír na venek.

V této vážné chvíli Jsem si plně vědom celého dosahu svého rozhodnutí a své zodpovědnosti před Všemohoucím.

Vše Jsem prozkoumal a uvážil.

S klidným svědomím nastupuji cestu, kterou Mi povinnost vykazuje.

Spoléhám na Svoje národy, kteří ve všech bouřích vždy v jednotě a věrnosti kolem Mého trůnu se seřadili a pro čest, velikost a moc vlasti k nejtěžším obětem vždy byli ochotni.

Spoléhám na statečnou, obětavým nadšením naplněnou brannou moc Rakousko-Uherska.

A důvěřuji ve Všemohoucího, že Mým zbraním dopřeje vítězství.

František Josef v. r.

Stürgkh v. r.

Z místodržitelské knihtiskárny v Praze
 

 

Druhý císařský manifest ze dne 28.7.1914

První císařský manifest ze 17.6.1866

W 

X