na studené cestě

Výklad:

Nejjednodušší technologický postup výroby levných likérů, lihovn, napodobenin kvalitních destilátů. Její princip je, že se do čistého etanolu přimíchají extrakty a tinktury, které po patřičném naředění vodou dávají lihovině typickou chuť. Angličané prý říkají studené cestě Compounding. Pochopitelně, že židé se tohoto systému chytili nejčastěji, protože přináší největší zisky a tak lacinou kořalkou zásobovali nejen Čechy, ale i Uhry, Polsko, či Ukrajinu. Postup se používá dodnes a je značně zneužíván pokoutními výrobci lihovin stejně, asi jako v dobách Švejkových. Kdo se chce dále v tomto oboru (teoreticky) vzdělávat, vše nalezne v publikaci "Výroba lihovin na studené cestě", ze které jsem čerpal i já. Na této stránce naleznete i ukázky výrobních postupů rumu, tam se například přidávala octová tresť a "mok z dehtu březového", ořechovky a jalovcové. U jalovcové, což je vlastně borovička je upozornění, že "silice jalovcová musí být zcela čerstvá, jelikož stářím se rozkládá a pak terpetntýnem zavání." To byl asi důvod Katzova krkání.

I-10-03
Trochu, pravda, to pozměnil. „Kdyby,“ řekl, „člověk pil nějaké ušlechtilé nápoje, jako arak, marašíno, koňak, ale to jsem včera pil borovičku. Divím se, že ji mohu tak chlastat. Chuť to má odpornou. Kdyby to aspoň byla griotka. Lidi si vymyslí různé svinstvo a pijí ho jako vodu. Taková borovička není ani chutná, nemá ani barvu, pálí v krku. A kdyby byla aspoň pravá, destilát z jalovce, jakou jsem jednou pil na Moravě. Ale tahle borovička byla z nějakého dřevěného lihu a olejů. Podívejte se, jak krkám.
Kořalka je jed,“ rozhodl se, „musí být původní originál, pravá, a nikoliv vyráběná
ve fabrice na studené cestě od židů. To je jako s rumem. Dobrý rum je vzácností.
Kdyby zde byla pravá ořechovka,“ povzdechl, „ta by mně spravila žaludek. Taková ořechovka, jako má pan hejtman Šnábl v Brusce.“