X

Heslo:
psychiatrická klinika "Kateřinky"
Souřadnice:
50°04'18.7"N 14°25'32.5"E
Výklad:

 I když bylo několik možností kam mohli Švejka odvést, určitě to byly pověstné "Kateřinky" , kde je dnes Neurologická klinika, nazývaná v roce 1848 jako Ústav choromyslných, ale také Irrenanstalt - čili blázinec. Jednak je to od zemského soudu nedaleko a potom se jedná o instituci, se kterou měl Hašek své zkušenosti, neboť zde byl po svém pokusu o sebevraždu, skokem z Karlova mostu dne 9. 2. 1911 hospitalizován od 27. 2 1915. V té době byl přednostou kliniky MUDr. Heveroch. Důvodem Haškova jednání mohl být krach "Kynologického ústavu" a rozchod s Jarmilou Mayreovou. Později svůj čin poněkud bagatelizoval v povídce "Psychiatrická záhada" a svou zkušenost s blázincem použil i v románu.

I-03
Nížepodepsaní soudní lékaři basírují na úplné duševní otupělosti a vrozeném kretenismu představeného komisi výše ukázané Josefa Švejka, vyjadřujícího se slovy jako ,Ať žije císař František Josef I.’, kterýžto výrok úplně stačí, aby osvětlil duševní stav Josefa Švejka jako notorického blba. Nížepodepsaná komise navrhuje proto: 1. Zastaviti vyšetřování proti Josefu Švejkovi. 2. Odpraviti Josefa Švejka na pozorování na psychiatrickou kliniku ku zjištění, jak dalece jest jeho duševní stav nebezpečný jeho okolí.
II-03
Jó, ale za čtrnáct dní začal chlapeček hnědnout. Hněd a hněd a za měsíc začal černat. Do půlroku byl černej jako jeho tatínek, habešskej král. Šla s ním na kliniku pro kožní nemoce, aby jí ho nějak vodbarvili, ale tam jí řekli, že je to vopravdová černá kůže mouřenínská a že se nedá nic dělat. Tak se z toho pomátla, začala se ptát v časopisech o radu, co je proti mouřenínům, a vodvezli ji do Kateřinek a mouřenínka dali do sirotčince, kde z něho měli náramnou legraci.
IV-01
Proti tomu nebyl však žádnej jinej lék, než jako to udělal ten novej ošetřovatel v Kateřinkách. Dostal na starost jednoho nemocnýho na hlavu, kterej celej boží den nic jinýho nedělal, než že seděl v koutě a počítal: ,Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest,` a zas od začátku: ,Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest.` Byl to nějakej profesor.

 

Ústav Choromyslných na mapě z roku 1884

Z lit. fondu Zdeny Ančíka, ale zpracoval to z archiválií ministerstva vnitra Břetislav Hůla.

 

X