Heslo:

Grete Reiner

Výklad:

Grete Reiner, vlastním jménem Magarette  Reiner  (Markéta Reinerová), rozená Margarette Stein, později Margarette Straschnow, později Margarette Reiner (20. listopadu 1885 Praha - 8. září 1943 až 9. březen 1944 Auschwitz) byla překladatelka do němčiny, redaktorka a vydavatelka. Jako první, po českém vydání, přeložila román Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka do jiného jazyka. Byla zavražděna  v rámci nacistické ideologie "konečného řešení židovské otázky".    

Grete Reinerová v letech 1921, 1937, 1939

Obsah:

Život | Dětství | První sňatek a narození syna | Druhý sňatek |Strašnická vila | Zaměstnání |Překladatelka| Smrt |

Překlady | Jaroslav Hašek | Ostatní čeští autoři | Překlady z ostatních jazyků | Korespondence

Dětství:

Narodila na Pražském Novém Městě č.p. 1598 v ulici V jámě 4, dům stojí dodnes . Její otec JUDr. Moritz Stein byl advokátem a pocházel z Kosovy Hory, okr. Příbram [tehdy Amschelberg]. Byl synem obchodníka Samuela Steina a Františky rozené Friedman. Matka se jmenovala Pauline a byla dcera Adolfa Jelinka, majitele továrny na kožené rukavice [Handschuhlederfabrikant ] a Anny rozené Růžička. Dům kde se narodila stojí dodnes.

Jméno Margarette, Margarethe nebo českou verzi Markéta používala pouze v úředním styku. Jinak používala domácí verzi jména Grete nebo počeštělé Greta. Tímto jménem také později signovala své práce.
Asi rok po narození Grety se rodina přestěhovala na Královské Vinohrady č.p. 94. Zde se také narodili Gretini sourozenci: 26. 7. 1889 Gustav, 8. 4. 1891 Gertruda a 16. 5. 1895 Marianna. Ten dům již neexistuje. Stával vedle tehdejšího Novoměstského divadla (dnes Státní opera) v Sadové ulici (dnes Wilsonova) a na jeho místě jsou jakési garáže.

Rodina Steinových patřila zcela jistě k té bohatší vrstvě pražských, německy hovořících obyvatel. Proto mohlo být Gretě poskytnuto skvělé středoškolské vzdělání, zřejmě na některé německé škole. V Praze existovalo šest německých gymnázií, čtyři německé reálky a německé dívčí lyceum . I když se nepodařilo odhalit, které školy absolvovala, její překlady z francouzštiny, angličtiny, ruštiny, italštiny a slovenštiny dokazují, že to byla pilná studentka. Praha byla v době jejího dospívaní dvojjazyčné, česko - německé město, toto prostředí tvořilo podmínky i pro velmi dobré osvojení českého jazyka.

Poprvé se provdala ve svých necelých jednadvaceti letech za advokáta JUDr. Oskara Straschnowa , narozeného v Roudnici n. L. dne 12. 6. 1875 Karlovi Straschnow, obchodníkovi v Roudnici n. L. a Amálii roz. Rössel. Svatební obřad se uskutečnil ve Vinohradské synagoze, dne 8. 7. 1906 . Bohužel, tuto sakrální stavbu si na Vinohradech neprohlédnete. Vzala za své při angloamerickém náletu 14. února 1945.
JUDr. Straschnow a otec Grety JUDr. Moritz Stein se stali společníky a provozovali advokátskou praxi v Bredovské ulici č. 10 (dnes Politických vězňů). Manželé bydleli v Dušní ulici č. 10, Praha 1, č.p. 907. a zde se jim narodil dne 22.6.1911 syn Kurt.

I když manželský svazek trval téměř osmnáct let, nebylo soužití v závěru šťastné a bylo rozvedeno Zemským soudem civilním v Praze 22. března. 1924 z viny manžela. (Viz poznámka v matričním záznamu o sňatku).

Ani JUDr. Oskar Straschnow neunikl „konečnému řešení židovské otázky“. Byl deportován, spolu s dalším tisícem pražských Židů, dne 9. července 1942 transportem AAp do Terezínského ghetta. Zemřel v Terezíně na spálu dne 13. listopadu 1942.

Jediný Kurt Straschnow vše přežil. Zemřel ve Švýcarsku dne 14. října 1999 v osmaosmdesáti letech.

Druhý sňatek:

Greta Straschnow se znovu provdala, nedlouho po rozvodu s Oskarem Straschnow, za tiskového referenta rakouského vyslanectví PhDr. Karla Ludvíka Reinera. Podle záznamu ze žádosti M. Reinerové o cestovní pas je patrné, že sňatek byl civilní: Oddací l. z mag. hl. m. Prahy č.IV f 881/24 ze dne 21. 6. 1924. Podle záznamu na žádosti o obč. průkaz M. Reinerové se obřad uskutečnil 18. června 1924 .
Karel Reiner se narodil v Čakovicích 23. ledna 1897 obchodníkovi Emilu Reinerovi a Floře rozené Wolfové. Emil Reiner (1870) pocházel z Divišova u Benešova a Flora roz. Wolfová se narodila (26. ledna 1876) v obchodnické rodině z Benešova.

Karel Reiner pracoval jako tiskový referent rakouského vyslanectví, ale v roce 1928 byl již redaktorem zahraniční rubriky Prager Presse . V redakci tohoto deníku pracovala i jeho manželka a to již v roce 1927. Je tedy celkem pochopitelné, že právě v tomto periodiku se vyskytuje nejvíce překladů, podepsaných Greta Reiner.
 

Karel Ludvík Reiner v roce 1921 jako student FFUK a jako PhDr. v roce 1925

Strašnická vila:

Reinerovi v roce 1925 žili na adrese Praha II, č.p. 1793 Sokolská ulice č. 50 Již tehdy začali uskutečňovat svůj sen o moderní vile někde na okraji Prahy. Zadali tedy architektu Jaromíru Krejcarovi zakázku na postavení funkcionalistické vily ve Strašnicích, v ulici Nad Olšinami. Po kolaudaci v roce 1927 bylo vile přiděleno číslo popisné 672 a stala se místem živých společenských setkání. Mezi častými hosty bylo možno potkat takové osobnosti jako kritika F. X. Šaldu, bojovnici za moderní umění a dobrý vkus a zároveň manželku architekta vily Milenu Jesenskou či historika umění Antonína Matějčka. Po nástupu Hitlera k moci začaly v ČSR hledat pomoc zástupy německých běženců. Markéta Reinerová se stala nejen členkou Šaldova Pomocného komitétu pro německé uprchlíky, ale i vydavatelkou jejich časopisu Deutsche Volks-Zeitung 1936 -1938 . Po okupaci Československa byla Rainerovým vila zkonfiskována a ti už se sem nikdy nevrátili.

Během války Reinerovu vilu obsadilo gestapo. Po válce se vila stala majetkem města a dnes je ve vile dětská zubní pohotovost. Byla nedávno přestavěna dosti nešťastně, takže zcela zanikl původní funkcionalistický sloh Jaromíra Krejcara.

Vila manželů Reinerových, původní stav, vzácný náhled do obývacího pokoje, foto z literárního fondu Jaroslavy Vondráčkové, která zajišťovala interierové vybavení vily a dnešní stav.

První doložitelné zaměstnání Grety Reinerové byla redakční práce v Prager Presse (rok 1927 ), kde také zveřejnila nejvíce svých překladů. Následovalo místo šéfredaktora Arbeiter Illustrierte Zeitung, jak o tom podala svědectví její jmenovkyně Lenka Reinerová: Jmenovalo se to Arbeiter Illustrierte Zeitung. A podle tehdejšího tiskového zákona musel být zodpovědný redaktor československý občan. A pro ten časopis byla delší dobu zodpovědným redaktorem Greta Reinerová. Neměla se mnou vůbec žádné příbuzenské vztahy. Jednoho dne tato dobrá žena tu funkci už nechtěla vykonávat, on taky takový člověk musel často k policii, protože jsme uráželi jednou Göringa, podruhé Goebbelse a tyhle pány. To se muselo stát někdy v roce 1935, protože v letech 1936 – 1938 byla Greta Reinerová vydavatelkou Deutsche Volks - Zeitung .

Grete Rainerová se věnovala ve své práci především překladům českých a francouzských autorů, ale nevyhýbala se překladům z angličtiny. Výjimky tvořily překlady z italštiny, ruštiny a slovenštiny. Překládala hlavně práce levicově orientovaných literátů. Většinou se jedná o krátké povídky, fejetony, anekdoty a aforizmy. Přesto již v roce 1922 vydává překlad románu „Žalář nejtemnější“ od Ivana Olbrachta, pod názvem „Der dunkelste Kerker“. V roce 1923 následoval překlad studie Arne Nováka „České písemnictví  s ptačí perspektivy“, kde tento literární historik a kritik podal výklad vývoje českého písemnictví od nejstarších dob až do počátku 20. století. Kniha vyšla v němčině pod názvem „Die tschechische Literatur aus der Vogelperspektive“. Od stejného autora Grete Reinerová přeložila publikaci „Praha barokní“. Vyšlo v roce 1924 pod názvem „Das barocke Prag“. V roce 1928 vydala v němčině prvotinu Vladislava Vančury „Pekař Jan Marhoul“ (Bäcker Marhoul) a v roce 1932 vyšel překlad románu Jaroslava Raimunda Vávry (starší bratr režiséra Otakara Vávry) „Petrolejáři“ („Petroleum Krieg“).

Nejvíce přeložených povídek a fejetonů však pochází z pera Jaroslava Haška. Napočítal jsem jich celkem 83, ale určitě to není všechno. Některé vyšly knižně v nakladatelství Adolf Synek pod názvem „Von Scheidungen und andern tröstlichen Dingen“(1927) a „Ur-Schwejk und anderes aus dem alten Europa und dem neuen Russland“ (1929), ale některé byly zveřejněny pouze v různých periodikách. Vše je, až na drobné výjimky perfektně zpracováno v bibliografii Jaroslava Haška Comenius .

Největší přínos Grety Reinerové pro popularizaci české literatury v německy mluvících zemích je překlad románu Jaroslava Haška „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ a volně navazujícího románu Karla Vaňka pod názvem „Osudy dobrého vojáka Švejka v ruském zajetí“. Kdy začala Greta Reinerová knihu překládat asi nelze zjistit. Jisté je, že Synkovo nakladatelství vydalo všechny čtyři díly poměrně rychle za sebou během roku 1926. A úspěch se zřejmě dostavil, neboť ještě ve stejném  roce vyšlo druhé vydání I. až III. dílu. IV. díl druhého vydání vyšel v roce 1927. Následovalo ještě třetí vydání I. dílu. Dosud byl román v překladu Grety Reinerové vydán celkem šestadvacetkrát, naposledy v roce 2003.

Konec života Grety Reinerové je velmi tragický. Neustále musím přemýšlet o tom, proč se svým mužem včas neemigrovala, jako řada dalších židovských spoluobčanů. Vždyť museli vidět, kam se to v Německu řítí. Nereagovali ani po mnichovském diktátu. Doufali snad v humanitu nacizmu? Nebo zcela rezignovali a upadli do apatie? To už asi nikdo nezjistí. Po okupaci nacistickým Německem už emigrace byla vyloučená. Greta Reinerová byla 22. 12. 1942 deportována do Terezínského ghetta a dne 6. 9. 1943 do koncentračního tábora Auschwitz. Pokud nezahynula do 8.3. 1944, byla v noci z 8. na 9. 3. 1944 zavražděna v plynové komoře jako dalších asi 3800 osob. Byla to největší hromadná vražda v dějinách spáchána na československých občanech.

Karla Reinera potkal stejný osud, jen do Terezína byl deportován až 11. 8. 1943. Do Auschwitz byl deportován stejným transportem jako Greta.

Jediný kdo unikl smrti byl syn Kurt Straschnow. Zemřel ve Švýcarsku dne 14. října 1999 v osmaosmdesáti letech.

Překlady z díla Jaroslava Haška

Původní český název

Německý název

Poprvé vydáno

1928, 1929

Překlady  Grete Reiner (Straschnow) - ostatní autoři

Překlady z češtiny

Překlady z francouzštiny

1926

Překlady z angličtiny

1928

1938

1924

1925

1937

1927

1925

1928

Překlady z italštiny

1925

Překlady z ruštiny

1938

1938

1937

1937

1936

1929

1936

Překlady ze slovenštiny

Překlady ze španělštiny

Korespondedce Grety Reiner (Straschnow) ve fondech Literárního archivu Památníku národního písemnictví 

Název fondu

Složka

Předmět

Rok