|
Vážená redakce Rudého práva!
Naprosto nemohu souhlasit s tím, že Vy nazýváte
vladní orgán "Československá
Republika" vládním lokajem. Jest úplně věc
přirozená a jasná, že vládní orgán nemůže jednat
jinak, neboť: "Čí chleba jíš, toho píseň
zpívej." Mužové, zasedající v "Československé
republice", neprojevují vlastní iniciativy a
nikde v celém světě jsem neviděl, že by redaktor
vládního orgánu psal proti vládě. Znám jediný
případ za dynastie Mandzu v šestnáctém století,
kdy redaktor vládního listu Císaře Nebe i Země,
Sin-Veu-Čzi, napsal, že se Císaři Nebe i Země
ohnul nehet na malíčku pravé ruky. Za to byl
pověšen na hák jako náš Janošík a dodatečně
rozčtvrcen. Chápete nyní mravní kvalifikaci
vládních redaktorů v Číně, kterým hrozí
nepříjemné zkomolení. Či přáli byste si, aby
redaktoři vládnoucího orgánu se prohlásili za
komunisty a začali řezat do vlády? Psali
šéfredaktor Svátek, redaktor Filip nebo Adolf
Zeman, když byli v redakci rakouských Pražských
úředních novin, proti Rakousku? Redaktor Filip,
nyní v "Československé republice", napsal
dokonce oslavný spis k jubileu nebožtíka
Františka Josefa. Svátek byl vládním radou. To
je pravá mravní kvalifikace. A že je něco
shnilého ve státě dánském? To se netýká vládního
orgánu, kde vše je rozškatulkováno podle
hodnostních tříd. To nejsou redaktoři, to jsou
ouřadové. Jejich mentorování není tak zlé. Mohli
by ještě více toho předpisovat, ale jak jsem se
již zmínil, schází jim iniciativa a fantazie.
Doufám, že můj článek, který Vám tímto posílám,
bude náběhem k tomu, jak se má vládní orgán
nadále zachovat.
Článek v "Československé republice",
napomínající i nabádající komunisty k slušnému
chování, byl by asi tohoto znění:
Na Žofíně 7. dubna 1921.
Pedagogická moudrost
Jest naprosto nemístné, že
někteří komunističtí řečníci mluví příliš
hlasitě. Přáli bychom si, aby řečníci, vysílaní
na tábory, mluvili řečí jemně odstíněnou a
hospodařili svým hlasem. Bylo by záhodno, aby
před každou schůzí dostavili se do sekretariátu
našeho časopisu, kde by od pana vládního rady
dostali určité pokyny, co mají mluvit a jak mají
mluvit. Tamtéž budou ofotografováni a jejich
fotografie zaslány na policejní ředitelství na
památku.
Jsme přesvědčeni, že našich dobře míněných rad
nebude zneužito. Jsme rádi, můžeme-li pomoci
myšlenkou, radou, pokynem. Pro komunistické
řečníky zhotovili jsme vkusné odznaky s nápisem:
"Schválen Československou republikou." Kdo bude
mít takový odznak, nemusí se bát, že bude zatčen
četnictvem.
Vycházíme pp. komunistickým řečníkům tak dalece
vstříc, že jsme sestavili vhodné programy řečí,
které budou mluvit na táborech a na schůzích.
Nechceme komunisty svou láskou k nim rozmazlit,
nepovolujeme všem jejich žádostem, nevedeme je k
mlsotě a požitkářství, k svévolnosti a
neposlušnosti, ale též odvažujeme dobře svou
přísnost. Snažíme se rozkazovat ne hrubě, ale
vlídně a z dobře uvážených rozkazů nic nemůžeme
slevit. Jestli něco zakazujeme, pak jeví se to
nezbytností. Jestli u nás vláda trestá, vyhýbá
se trestům tělesným. Trest u nás není mstou, ale
vážnou připomínkou, jež musí následovat
bezpodmínečně po nesprávném činu, jak to vidíme
i v trhanovském případě.
Z toho všeho je patrno, že naší láskou ke
komunistům rozumí se něco zcela jiného, nežli co
si pod ní někdo představuje. Je to spíš
vytrvalost a trpělivost, jež vede náš vládní
orgán k pedagogické moudrosti, jež i vládě
umožňuje, aby dobře jemným citem rozeznala, co
je komunistům na prospěch a co na škodu. Naše
"Československá republika" volí dobré cesty a
prostředky, aby sblížila komunisty s vládou.
Náš vládní orgán nic jiného si nepřeje než vésti
komunisty na otěžích své lásky od samého počátku
vývinu a neztrácet své přátelské vlády nad nimi
ani později. Budeme se snažit svou láskou
překonat všechny obtíže, abychom v komunistech
zanechali vždy příznivou půdu pro účinek našich
domluv.
Nechť komunisté pocítí zářný vliv pravé naší
lásky, a nezůstane v jejich životě nevyplněná
mezera...
Svými radami a pokyny dáváme komunistům cenné
věno, vzácný dar pro život.
Předně bychom si nepřáli, aby se komunisté
zabývali politikou a řešením sociální otázky.
Jak by to bylo pěkné, kdyby místo táborů a
schůzí komunisté hráli si v písku, skotačili
vesele po rejdištích našich četných parků a
místo přednášek o III. Internacionále hráli
různé společenské hry. Za tím účelem zavedeme v
"Československé republice" rubriku "Hry a
zábavy", jaká byla kdysi již ve Šťastném domově.
Prozatím doporučujeme hru na hadače, na soudce,
na peška. Jsou-li chmury na politickém
horizontě, bavme se vystřihováním papírových
panáčků a štupováním punčoch.
Je-li výluka a jsme-li bez místa, můžeme -
majíce dosti volné chvíle - vyrábět z tvrdého
kartonu různé předměty k ozdobení své
domácnosti.
Hlavně se varujme číst jiné noviny kromě
vládního orgánu. Jdeme do přírody, dýchejme
svěží vzduch, pozorujme mravence, jak pilně
pracují.
Rudé právo nedávno vytklo našemu listu, že prý
předpisujeme řečníkům, jak měli mluvit na prvého
května. Neuveřejnili jsme dosud, jak jsme si
vlastně představovali řeči komunistů na Prvního
máje, ale jsouce vyprovokováni, podáváme stručný
obsah teze:
"První máj jest prvním dnem měsíce května.
Květen je první měsíc čilejšího vysazování
květin a hlavně měsíc jarního dosevu. Vysazujeme
sazenice všech zelenin, nejchoulostivějších až v
polovině měsíce května, také vysazujeme sazenice
květin, jež jsme si vypěstovali, sejeme přímo na
místo semena rostlin, jejichž sazeničky by byly
dříve chladnem trpěly, zejména zeleninové,
fazole, dýně, okurky."
V takovém smyslu měly být pronášeny řeči všech
řečníků a jsme přesvědčeni, že masy by se
rozcházely úplně spokojeny u vědomí, že
květnovou setbou je hlávkový salát, brukev,
květák, hrách, mrkev, zimník štěrbák, ředkvičky,
letní ředkev apod.
Že jsme neměli vlivu a nečinili žádný nátlak na
nápisy, které byly neseny v průvodu, nám nikdo
neupře. S lítostí dívali jsme se však, že čím
dále, tím více se prohlubuje propast mezi
kapitálem a proletariátem.
Pravdu sobě mluvme, dobří spolu bud'me! Jaký
zájem má proletariát na kapitalismu? Jak by to
bylo krásné, kdyby byly neseny standarty s
nápisy: "Ať žije kapitál! Vaši oddaní dělníci!"
K tomu jest ovšem třeba vyššího vnitřního
vzdělání a duševního povznesení, aby všechno
dělnictvo vyspělo až na ten stupeň, kdy bude
úplně spokojeno se svým osudem. Jestli k této
dokonalosti dospěla tak zvaná strana pravice,
nadějeme se, že i komunisté pilnou četbou
"Československé republiky", našeho vládního
programu, dojdou toho vniterného vyššího
vzdělání, kdy První máj bude pravicovým svátkem
práce pracujících vrstev ve prospěch jejich
bratrů kapitalistů. Neboť co jest krásnějšího v
lidském životě než vědomí, že mohu být prospěšný
druhému svému spoluobčanu.
Jestli všichni se budou řídit našimi radami, tu
jsme přesvědčeni, že i v nejchudší dělnické
rodině ve všední den bude k obědu, co má dnes
ministr v neděli:
Polévka s hnízdečky.
Ragout z humrů v máselném koši, obloženém
vlašským salátem v květech máku.
Boeuf s madeirou, obložený zeleninou.
Květák v růžích ze šunky.
Srnčí kýta s vídeňským knedlíkem.
Citronové košíčky plněné brusinkami.
Pečená kuřata se salátem a kompotem.
Créme "Kramář"
v griliášové lastuře.
Tort "Tuzar". - Tort "Benes".
Koš cukroví. - Černá káva. - Ovoce.
|
