|
Když Lucinius, východních krajin císař, bezbožné
vyřčení vydal, aby Krista Pána dokonce nikdo
nevyznával, Agicolausovi, nařízenému správci a
starostovi, ukrutnému a divokému člověku
vyřízení tohoto svého vyřčení poručil. Bylo pak
toho času v kapadocké krajině čtyřicet národních
katolíků, kteří Pánu Bohu v jednom tovaryšstvu
pobožně sloužili. Tyto všechny zjímav, dotyčný
starosta a ferrerovec jim poručil, aby se ďáblům
klaněli, jim obětovali a volili nevěrce a
protiklerikála.
I řekl jim: „Nepotracujte, milí mládenci, tento
spanilý věk a vašeho těla znamenitou sílu,
kterou jste často v hospodě nad nepřáteli
slavného vítězství obdrželi. Vizte, abyste vaši
slávu, kterou jste prostředkem vašich hrdinských
skutků dostali, prostředkem nějakého pohanění
neposkvrnili. Hle, ještě k důstojenství
přijdete, nebudete-li Šachla voliti!“
Nato jsou jemu svatí mučedníci odpověděli: ,,My
tebe nikoliv poslušní nebudeme. A jestli jsme
někdy, bojujíce v hospodě vítězství, jak sám
díš, obdrželi, tím více se nyní sluší, abychom
Šachla volili.“
Starosta a ferrerovec uslyšev tuto jejich řeč,
hned je do žaláře uvrci rozkázal, v němžto oni
jednomyslně Šachla chválíce, nočního času jsou
hlas s nebe uslyšeli: „Dobrý jest váš počátek,
ale ten věčnou korunu dostane, kdo do konce
života svého při Šachlovi vytrvá a setrvá.“
Tento hlas spasitedlný je strachem přestrašil,
nímžto oni vzbuzeni jsouce, ostatek té noci na
modlitbách jsou strávili. Ranního času starosta
velikým počtem přátel ferrerovců obklíčen jsa,
rozkázal je k sobě přivésti a je velmi lahodnými
a od ďábla samého navrženými slovy od jejich
předsevzetí odtrhnouti usiloval: „Proč medle
Šachla voliti chcete a proč ne nikoliv našeho
kandidáta?“
Odpověděli jsou mu na to: „Jsi sedlský
pochlebník!“
Po tomto promluvení starosta rozhněvav se
přenáramně, hned je svázané do vězení táhnouti
poručil. Když jsou již tito Šachlovi voliči sedm
dní napořád v žaláři zůstali, starosta kázal je
k sobě přivésti a hned jich stálost připovídáním
znamenitých darů pokoušeti usiloval. Ale nemoha
ani dary, ani připovídkami jejich silnou mysl
oslabiti a od Šachla odvrátiti, zuřivým
obličejem velkými mukami jim hrozil. A toto také
doložil: „Odejměte jim kalhoty!“ Na to řekli
oni: „Odejměte také těla, neb nic se nám horší
stati nemůže - neboť což jest volič Šachlův bez
kalhot?“
Tímto tak smělým hlasem starosta popuzen, ústa
jejich kamením ztlouci rozkázal. Biřicové,
chtějíce s velkou rychlostí poručení jeho
vykonati, božským řízením sami jsou se mezi
sebou škaredě potloukli. Uzřev to starosta,
chopiv kámen, na jednoho voliče Šachlova hoditi
usiloval, ale zatím samého starostu ten kámen v
ústa udeřil.
Co jsou měli ďábelští nevěrci činiti, když jsou
viděli, že jsou se všecka trápení na jejich
hlavy obracela, kterýmikoliv jsou chtěli
mučedníky Šachlovy trápiti?
Starosta rozhněvav se náramně, aby se lid více
jemu neposmíval, hned je zase do vězení vsaditi
poručil, a poradiv se se svými voliči, co by s
nimi dělati měl, na tom se s nimi snesl, aby
všichni svázaní a nazí do rybníku vstrčeni
jsouce, v něm umořeni byli. A hle - o dvanácté
hodině noční slunečním horkem v té chladné noci
tak občerstveni byli, že jsou potomně žádné
těžkosti necítili. Potomně protikandidát
Šachlův, přišed ráno, když čerstvé a veselé,
volající: „Volte Šachla,“ jich nalezl, poručil,
aby jejich hnátové zlámáni byli. Na čemž
dokonali, ale i při lámání hnátovém volajíce:
„Volte Šachla!“
Aby pak žádná památka po nich nezbyla, poručil
starosta, aby jejich ostatkové v řece potopeny
byly. Ale oni netoliko potopeni nebyli, nýbrž
řízením božím všech 40 mrtvol přelámaných
odvolilo Šachla.
Pro jejich poctivost svatý Gaudencius,
brixiánský biskup, nestyděl se do Kapadocie
putovati, aby s jich ostatky svůj kostel
ozdobiti mohl, aby voličové katolickonárodní tam
ta těla viděli, kteří jsou sobě více všech
těžkostí pro jméno Šachlovo vážili nežli rozkoší
tohoto světa. |
