Přede mnou lézt ušpiněný kus papíru.
Sebrali ho rudoarmějci ve vsi Turušle, ale
zřejmě byl psán koncem prosince v Ufě.
Někdo si na něj zřejmě vyléval duši. Je tu celá
řada myšlenek.
„ ... trpělivě, nereptat proti osudu. Jistěže
jsme mnoho hřešili a Bůh to nenechá bez trestu …
“
„Říká se, že už jsou skoro tady. Je třeba utéci.
Ale kam utečeš? K tomu potřebuješ hromadu peněz.
Jak mnoho znamenají peníze! Konečně proč utíkat?
Přijdou. Možná že zůstanou 8 - 10 (tady autor
zápisků zřejmě vynechal slovo „měsíců“), nejvíc
rok. Proslýchá se, že spojenci odpadávají. Vždyť
veškerá naděje byla v nich ...“
„ ...Ach peníze, peníze, jak mnoho znamenáte!
Celý život, celý život se musí člověk ve všem
omezovat ...“
„ ... Kdybych se aspoň mohl radostně pomodlit,
ale chybí mi ten svatý cit. Pořád se mi v hlavě
motají všelijaké nesmysly ... A za to všechno
nás Bůh trestá ...“ |