|
Šel po pěšině upravené
a smekl klobouk dokola,
pak čekal, zdali někdo v dáli
mu hlučné „bravo!“ nezvolá.
Psal starým pannám lásky verše a
kritiky se přitom bál,
když na banketech, při hostinách,
se krásný verš mu někdy zdál.
Pár vlasteneckých napsal básní
a snivě koukal do dáli,
pěl o výprasku v historii,
že tenkrát jsme se nedali.
Pak zřezali ho, nechal toho,
zas hvězdy, srdce zamíchal,
vzal k tomu vraždu, potok slzí,
a do redakce pospíchal.
Zas zřezali ho. Přestal básnit,
psal hospodářské problémy,
jak sázet švestky, chovat koně
a najít štěstí na zemi.
Zas byl bit tehdá,
časopisy mu vynadaly velice,
když brožurku on vydal zase,
jak vyhubiti štěnice.
- - - - - - - -
Teď pěstuje politiku. |
