|
V úctě podepsaný dovoluje si, veden vlasteneckým
smýšlením, navrhnouti veleslavnému ministerstvu
financí osnovu zákona na zavedení daně z pohřbů
a z úmrtí. Neobyčejný rozmach v zakládání
pohřebních ústavů vnukl mně myšlenku, jak by
bylo možno zlepšiti finance vlasti
monopolisováním smrti. Poněvadž lidé stále
umírají, byl by zajištěn státu stálý roční
příjem, který v dobách epidemií nebo v době
války stoupl by utěšeně podle okolností.
Navrhovaná osnova tohoto zákona zní:
§ 1
Každý příslušník Říše rakousko-uherské náleží po
smrti ministerstvu financí bez rozdílu pohlaví a
zaplatí při úmrtí poplatek od 2 K až do 24 K dle
zjištěných okolností jeho smrti a pohřbu.
§ 2
Poplatek ten vybírá se od dotyčných zemřelých
zaživa dle okolností uvedených v liteře c) § 6.
Příbuzným zemřelého přísluší právo, jestliže
zemřelý nezaplatil zaživa daň z pohřbu a úmrtí
následkem nezaviněných okolností, zadati si k c.
k. ministerstvu financí o snížení předepsané
daně. Žádost ta musí býti opatřena dvoukorunovým
kolkem.
§ 3
Dani z úmrtí podléhá každý příslušník Říše
rakousko-uherské bez rozdílu pohlaví a stáří, i
ten, na kterého se nevztahují účinky § 4. zákona
o dani z pohřbu.
§ 4
Dani z pohřbu podléhá každý příslušník Říše
rakousko-uherské bez rozdílu pohlaví i stáří,
který byl řádným způsobem pochován. Byl-li někdo
pochován zaživa, mají jeho nejbližší příbuzní
právo zadati o výhody, naznačené v § 2.
§ 5
Daň z pohřbu povinen jest zaplatiti každý
příslušník Říše rakousko-uherské zaživa dle § 9
lit a-g. Osoby neplnoleté, slabomyslné a mající
poručníky jsou vyňaty z placení daně, musí však
za ně daň zaplatiti jejich nejbližší příbuzní,
pakli by těch nebylo, jejich domovská obec.
§ 6
Vybírání poplatku děje se dle okolností,
směrodatných pro výši poplatku:
a) u osob zdravých,
b) nemocných a
c) osob stižených tělesnými chybami, ad a) U
osob zdravých berními úřady.
ad b) U osob nemocných příslušnými lékaři,
vzatými pod přísahu, kdekoliv a kdykoliv.
ad c) U osob stížených tělesnými chybami
policejními úřady.
§ 7
Daň z úmrtí sluší odlišovati od daně z pohřbu a
v případech, že by dotyčný poplatník nebyl
pohřben, mrtvola jeho nenalezena, stal se
nezvěstným a nezaplatil-li daň dle zákona
zaživa, nevymáhá se na jeho příbuzných, resp. na
domovské obci daň z pohřbu.
Daň z úmrtí jest závazná i v případech
prohlášení pohřešované osoby za nezvěstnou.
§ 9
Způsob vyměřování daně z pohřbu a z úmrtí řídí
se dle těchto bodů:
a) Novorozeně zdravé do jednoho roku platí 2 K,
b) od 1 roku do 5 let 4 K,
c) děti od 5-14 let 6 K,
d) osoby od 14-20 let 8 K,
e) od 20 do 30 let 16 K,
f) od 30-40 let 18 K,
g) od 40 let až do konce 24 K.
Poplatky tyto sluší považovati za dvojnásobné v
souhrnné dani z pohřbu i z úmrtí.
§ 10
Vybírání daně děje se ve všech zemích mocnářství
rakousko-uherského tímto způsobem: Poplatky dle
§ 9 sub a) až g) musí býti zaplaceny postupně,
ale nikdy tak, aby celkový obnos přesahoval jak
24 K daně z pohřbu, tak i 24 K daně z úmrtí.
První poplatek vybírá se při narození dítěte do
osmi dnů. Neohlášené narození trestá se dle
okolností pokutou od 10 do 200 K, případně
vězením do tří neděl.
§ 11
Kdo neohlásí svou smrt anebo svůj pohřeb, bude
pokutován dvojnásobným nejvyšším poplatkem 96 K,
případně bude odsouzen k trestu vězení do
čtrnácti dnů, zostřeného čtyřmi posty.
*****
Doufám, že slavné ministerstvo financí ujme se
blahovolně mého nejponíženějšího návrhu a zlepší
finance své říše.
V nejponíženější úctě
Jaroslav Hašek |
