|
V San Francisku čekala na chromého Thomasa
Hawkinse jachta, aby ho vyvětrala na slaných
vodách Tichého oceánu po tu celou dobu, kdy
bývalá odzbrojovací konference, jejímž byl
předsedou, udělala si nějaké nucené prázdniny.
Lékaři, ošetřující jednotlivé členy odzbrojovací
konference, zjistili u většiny zácpu, příznak
provázející melancholii, bolení hlavy v zátylku
a přežranost po všech banketech. Členové
odzbrojovací konference chodili po každém
banketu jako v mátohách a nebyli si vědomi toho,
co mluví a nesmírně se divili, když druhý den
četli o zasedání konference, jaké nesmysly mohou
noviny otiskovat.
Jednoho dne dokonce se jim stalo, že když šli z
banketu přímo na zasedání konference, připojil
se k nim nějaký profesor, vracející se ze sjezdu
proti alkoholismu, a udělili mu na zasedání
slovo.
Nalezenec mluvil po tři hodiny, drže se namáhavě
oběma rukama řečnické tribuny a klátě sebou jako
hastroš ve vichřici, o výbuchu sopky Stromboli
na ostrovech Líparských roku 1773.
Když konečně po jeho tříhodinném řvaní do
mramorového stolu dospěli k názoru, že nemluví k
věci a že vůbec nemá nic společného se zasedáním
odzbrojovací konference, byl předán sluhy
policejní stráži, omráčen dle předpisu, aby se
předešlo jeho zprotivení, obuškem a odvezen na
policii za účelem zjištění jména a zafačování
rozbité koule.
Všichni účastníci konference byli tímto případem
deprimováni a sami vyciťovali, že blbnou den za
dnem. Přesvědčili se o tom zejména posledním
referátem v novinách, kde se dověděli, že se
včera usnesli na 15. noční schůzi odzbrojovací
konference na tomto prohlášení:
„Odstavec 26: Poněvadž bylo zjištěno, že Čína
nemá ještě žádného dreadnoughtu a velkých
bitevních lodí první třídy, odzbrojovací
konference se usnáší: Státy, zúčastněné na
odzbrojovací konferenci se zavazují poskytnouti
Čínské republice do tří let půjčku
nezúročitelnou v obnosu 300 miliard, aby mohla
dohonit druhé státy, zúčastněné na odzbrojovací
konferenci, pokud se týká počtu velkých
bitevních lodí a dreadnoughtů. Čínská republika
se zavazuje vystavěti postupně během tří let 40
dreadnoughtů a 30 bitevních lodí první třídy a
zavazuje se dále zrušiti 5 dělových lodí třetí
třídy a odevzdati kantonský přístav pod kontrolu
mezinárodní komise. Naproti tomu státy,
zúčastněné na odzbrojovací konferenci ničeho
nenamítají proti přítomnosti zástupců čínského
válečného loďstva na stavbě třetího simplonského
tunelu...“
„A zřízení telefonní stanice na hoře Araratu,“
četli dále s hrůzou členové odzbrojovací
konference.
Předseda Thomas Hawkins úplně z toho
vystřízlivěl, ale přece si ještě pomyslil, že to
není možné, aby se včera na něčem podobném
usnesli. Když však na jeho žádost byly mu
předloženy stenografické protokoly posledního
zasedání odzbrojovací konference, seznal s
takovým pocitem, jako by měl astma, že to
vlastně byl jeho návrh, ten celý 26. odstavec,
který byl přijat s dodatkem člena konference
Woodwarda:
„Současně se povoluje černošské republice
Libérii stavba pěti ponorek s tou podmínkou, že
lodi ty musí býti natřeny na černo.“
Není tedy nic divného na tom, že druhého dne na
zasedání konference předseda Thomas Hawkins
promluvil tuto pěknou řeč chvějícím se hlasem,
který tak pěkně odpovídal jeho přepadlému
obličeji: „Nedá se popřít, pánové, že dosavadní
zasedání konference mělo skvělý průběh a
výsledek. Vypracovali jsme 26 návrhů a přijali
26 odstavců. Radiotelegraf rozšiřuje po celé
zeměkouli naše usnesení, sděloval všude, že jsme
v permanenci. Nelitovali jsme svého zdraví a
musíme být k sobě upřímnými. Víte dobře, že nás
čeká ještě obrovská práce. A právě proto nesmí
dojíti k tomu, abychom se přepracovali. I
nejsilnějšího vola ztrhá dřina. Naše nervy si
musí odpočinout. Cítím sám na sobě, že podléhám
námaze. Myslit ve dne v noci není, pánové, žádná
legrace. Když se kapesní hodinky přetáhnou,
praskne v nich určitě péro. Tak je i s naším
mozkem. Potřebuje na čas klidu. Nám je nyní v
prvé řadě třeba náležitého oddechu, abychom se
zotavili a mohli načerpat nové síly k nové
práci. Proto podávám, pánové, návrh, abychom se
rozjeli na třínedělní dovolenou.“ (Bouřlivý
potlesk a hlasy: „Čtyřnedělní!“)
Člen konference Le Roux, který se právě vrátil z
nejbližší restaurace v nepříčetném stavu a
nevěděl, oč jde, přistupuje k řečnické tribuně,
mlátí na ni pěstí jako na buben a řve: „Ven se
mnou, vyhoďte mne, hlasovat!“ (Odchází,
podporován něžně sluhy, do kabinetu sekretariátu
odzbrojovací konference, kde je uložen na
divan.)
Nato se přihlásil ke slovu zástupce Bolívie
Chuarez di Vega, který prohlásil, že hlasuje
proti návrhu pana předsedy konference. Již třetí
den po zahájení odzbrojovací konference žádal
jménem své vlády, aby bylo republice Bolívii
ponecháno jejích 12 mužů jediného stálého
vojska, udržujícího pořádek v paláci a okolí
prezidenta republiky. Při debatě bylo však
usneseno, aby Bolívie z 12 mužů jediného stálého
vojska zvýšila svůj kontingent na 120 000 mužů,
poněvadž týž počet vojska udržuje republika
Chile a Peru, takže hrozí opravdové nebezpečí
Bolivii v případě vypuknutí války, kdyby jejích
12 mužů stálého vojska bylo napadeno 120 000
muži Peru nebo Chile. Kvůli zabránění válce je
třeba rovnováha vojenských sil a poměr 1:1 :1.
„Pánové,“ řekl povýšeným hlasem Chuarez di Vega,
„velectěné shromáždění! Právě dnes dostal jsem
přípis své vlády, ve kterém se poukazuje na
absurdnost usnesení velevážené konference. V
celé Bolívii je všeho mužského obyvatelstva
necelých 80 000, jak chcete, pánové, abychom
postavili z nich armádu 120 000 vojáků? Máme je
rozštípat, abychom vám vyhověli, nebo si někde
vypůjčit k nim ještě 40 000 mužů a porušit tím
usnesení konference, ve kterém se zakazuje
verbovat vojsko v sousedních státech? Pravda,
byla nám dána lhůta tří let, ale, pánové,
uznejte laskavě, že se do té doby nemůžeme tak
rychle rozplemenit při nejlepší vůli. Pánové,
jsem též trochu matematik.“
Zástupce Chile ho přerušuje: „Lžete, dejte sem
naučný slovník!“ (Hluk a zmatek.) Předseda zvoní
a posílá sekretáře pro naučný slovník a odnímá
slovo zástupci Bolívie.
Smutným hlasem: „Pánové, právě jste byli svědky
pustého výjevu. Nemám slova, abych se mohl
vyjádřit, jak jsem hluboce z duše zarmoucen.“
Přichází sekretář a žádá předsedu o slovo:
„Pánové, Bolívie není v naučném slovníku.“
Zástupce Bolívie vstává bledý a vzrušený: „Ctěné
shromáždění, 2 347 000 čtverečních kilometrů...“
Předseda mu odnímá slovo a žádá sekretáře, aby
pokračoval.
Sekretář: „Poněvadž Bolívie není v naučném
slovníku, ani zmínky tam o ní není, neexistuje
také pro nás nějaký pan bolivijský zástupce se
svými 12 vojáky. (Smích v sále.) Podávám návrh,
aby mu byl vzat mandát a on vyloučen z
účastenství na konferenci. (Hlas: „Vetřel se
sem!“) Případ jest velice trapný a dokazuje
markantně, s jakými obtížemi musí zápasit
odzbrojovací konference, aby se o ní neřeklo, že
hraje komedii.“
Návrh na vyloučení zástupce Bolívie přijat všemi
hlasy proti jednomu. Byl to hlas člena
konference Meriana, který klidně spal za svým
stolem. Probudil se čirou náhodou, poněvadž byl
by se málem zadusil oharkem doutníku, který
kouřil před svým usnutím. Zvedl se a řekl
„proti“ a chtěl si právě usednout, když parkety
sálu se nadzvedly a hrozný výbuch otevřel
ohromnou díru do dolejších místností.
Potom se počala sypat ze stropu štukatura.
Členové konference řítili se dolů. Když se dým a
prach usadil, bylo zřetelně vidět, jak předseda
odzbrojovací konference visí za nohavici na
železné traverze nově utvořeného sálu a dělá
pohyby, jako kdyby plaval o závod, přičemž
sténal: „Mon dieu, mon dieu.“
Úřady se zprvu domnívaly, že jde o útok
anarchistů, ale vyšetřováním bylo zjištěno, že
výbuch neměl nijakého politického pozadí.
Zástupce jedné továrny na třaskaviny čekal dole
v přízemí na některé členy odzbrojovací
konference, aby jim nabídl třaskavinu
Washingtonit, 2000krát silnější ekrazitu a
1800krát melenitu! Omylem vzal krabičku se
vzorkem místo krabičky zápalek a otvíraje ji,
způsobil třením výbuch.
Proto odjel chromý Thomas Hawkins se zotavit na
Tichý oceán. |
