|
Velectěný pane Hajšmane,
Dovoluji si oznámit, že včerejším dnem zahájil
jsem sledování a pátrání po činnosti a stycích
individua, zvaného Josef Poupě, který dle
instrukcí departementu čís. 3 po několik let
provozuje státu nebezpečné rejdy a bydlí přitom
v Radlicích čís. 48, jsa přitom postavy vyšší,
kulatého obličeje bez mateřského znaménka,
přistřiženého anglického kníru, očí modrých,
hnědých vlasů a vousů, pravidelného nosu i
výřečnosti.
Obdržev pokyn, abych vyptáváním se na místě
podezřelé individuum neupozornil na to, že jest
ono, Josef Poupě, sledováno, čekal jsem na
protějším chodníku, až osoba, na niž se popis
hodí, vyjde z domu čís. 48 v Radlicích na hlavní
silnici, zahájiv svou hlídku o 3. hodině ranní.
Po půl osmé objeví se sledovaný v průjezdě domu,
z kterého vykročil, opatrně se na všechny strany
rozhlížeje, přičemž já dělal, že si zapaluji
cigaretu a vida ho, že přichází na mou stranu,
rychle přešel jsem na druhý chodník ulice tak,
abych nacházel se s ním v jedné přímé linii,
nespouštěje ho z očí, přičemž jsem pozoroval
jeho styky s okolím, které však nebyly.
Hodlaje se přesvědčiti, zdali Josef Poupě
nepřikládá si jiného jména, zavolal jsem na
školáka, odebírajícího se pravděpodobně do školy
a dal jsem mu jednu korunu, požádav ho, aby on,
dorostlý školák, odebral se k ukázanému
individuu, kráčejícímu po druhém chodníku, a
optal se ho, zdali se nejmenuje Josef Poupě, což
školák vykonal a obdržev od sledovaného mnou
pohlavek, rychle utekl, neoznámiv mně výsledek.
Nicméně tento výstup jasně a určitě mluví, že
vyslovení jeho vlastního jména v místech, kde on
se patrně domnívá, že ho nikdo nezná, vzbuzuje v
něm ztrátu chladnokrevnosti a jistý stupeň
rozčilení, o čemž svědčilo i to, že několikrát
za sebou si nervózně odplivl a kráčel dále
směrem k Santošce, odkud pak kolem plynárny a k
Andělu, kde si sedl do vozu elektrické dráhy
čís. 14.
Stoje sám na plošině, mohl jsem sledovati jeho
počínání a chování. Vytáhnuv z pravé kapsy
žlutou tobolku s přihrádkami na poštovní známky,
co svědčí o jeho rozsáhlé korespondenci, požádal
o lístek přímo. Pro tlačenici nemohl jsem
zjistit obsah jeho tobolky. Zpozoroval jsem
však, že se zúmyslně vyhýbal rozhovoru se svými
spolucestujícími a nepromluvil ani slova po
celou jízdu a choval se neobyčejně pasivně až do
stanice u zemského trestního soudu, kde
vystoupil a přešel jízdní dráhu, zabočiv od
ulice Lazarské, kde vešel do kavárny Tůmovky
současně se mnou a sedl si za stůl u patentních
kamen, kde bylo místo i pro mne, takže jsem mohl
s ním případně začíti rozhovor, od čehož jsem
však upustil, obávaje se, abych nevzbudil jeho
podezření. Zato mohl jsem bezpečněji pozorovati
jeho počínání, zejména zjistit, jaké časopisy a
noviny si dá předložit a bude-li si z
politických časopisů dělat výňatky a poznámky
nutné jemu k orientaci, kterých by mohl použíti
pro své nebezpečné rejdy.
Na základě své rafinovanosti dal si předložit
nikoliv politické časopisy, nýbrž Kožešnické
listy, Realitní a inzertní věstník, Hostimila,
Cukrářské zájmy. Vyňal pak z kapsy zápisník, v
černé kůži vázaný, se stříbrným monogramem v
rohu Z. K., což svědčí o jeho velké
rafinovanosti, když se jmenuje Josef Poupě.
Seděl jsem těsně vedle něho a podařilo se mně
zahlédnout některé poznámky, čerpané z časopisů.
Třesoucí se rukou psal si: „Zimní trikotové
košile a spodky mužské a ženské, dětské oblečky,
živůtky z mako a béž, punčochy, ponožky z
bavlny, příze a vlny, holenice, čapky, šály,
kanafas, oxford zefír, kaliko, štruksové
kalhoty, flanelové ženské košile.“
Dál už jsem neviděl, poněvadž zakryl jaksi
napsané rukou a když se naklonil ještě níže nad
svůj zápisník, tu neměl jsem již příležitost
zahlédnouti, co píše dál, jen mně ještě padl do
očí začátek nějaké nové jeho poznámky:
„Prašivinu, svrab u lidí i zvířat léčí rychle
pomocí nového patentního strojku...“
Že poznámky ty činil v určitém úmyslu, jest
nabíledni a bude třeba i v tomto případě držeti
se této stopy. Jeho útrata činila 5 korun 80
hal., v což jest zahrnuta i odměna bábě na
záchodku, kam se odebral mnou sledovaný po
vypití čaje s citrónem, k němuž snědl jeden kus
vánočky a kousek dortu. Zdá se, že obnos 5-6
korun při ranní jeho kávě v kavárně činí
každodenní jeho ranní útratu, což svědčí, že
utrácí měsíčně při svém ranním pobytu v kavárně
150-180 korun.
V kavárně vytáhl z kapsy pouzdro na cigarety z
alpaky s jednoduchými vytlačenými ornamenty a
zapálil si cigaretu vlastního plnění a
neobyčejně tenké dutinky, kterou přikládám v
příloze. Po zaplacení útraty vzal rychle klobouk
a vyšel, přičemž já, zaplativ současně s ním,
sledoval jsem ho ihned v patách, když šel
Lazarskou ulicí do ulice Spálené, kde zastavil
se před knihkupectvím firmy Srdce.
Vstoupiv do knihkupectví, koupil si brožurku o
výdělkové dani, kterou jsem si též koupil
současně s ním, abych ho neztratil ze zřetele a
seznal, co chce si přečíst, aby měl opět nějaký
materiál ke svým rejdům. Vybraná jím brožura
jest toho důkazem. Nemaje drobných, byl jsem
nucen počkati, až mně bude rozměněna
dvacetikorunová bankovka, při kteréž manipulaci
vyšel již přede mnou sledovaný muž, takže měl
příležitost zmizeti buď v Opatovické ulici, nebo
projít na druhou stranu a přejít druhou ulicí do
Vladislavovy ulice, kde opět mohl jít buď
průchodem v Měšťanské besedě do Jungmannovy
třídy, nebo Charvátovou uličkou na Národní
třídu. Mohl se dát též přímo Spálenou ulicí buď
napravo, nebo nalevo a přes Národní třídu na
Perštýn, odtud buď na Betlémské náměstí a
uličkami na Masarykovo nábřeží, nebo Skořepkou
na Uhelný trh a uličkami do Karlovy ulice, odkud
mohl přejíti buď na Karlův most a nahoru na
Hradčany a Malou Stranu, nebo z Karlovy ulice
mohl se dát napravo na Staroměstské náměstí,
odkud opět buď do Mikulášské třídy, nebo
Celetnou ulicí do Hybernské a napravo do
Jindřišské přes Havlíčkovo náměstí a od Svatého
Jindřicha mohl již lehce sednout na elektrickou
trať číslo 14 a vrátit se pohodlně do Radlic do
svého bytu, kam ho budu opět zítra sledovat. |
