|
Redaktor-vydavatel časopisu Obzor českých paní a
dívek navštívil mne a po delším zdráhání
vysvětlil příčinu své návštěvy.
V zájmu časopisu jest nucen oženiti se s
nejstarší předplatitelkou. Doufá tím pojistit se
finančně i rozšířit časopis. Jest však nucen za
příčinou sňatku opustit Prahu, neboť jeho
nevěsta žije v Olomouci, kde pochovala před
třiceti lety své staré rodiče i o deset let
staršího bratra. Jde mu o toto: Rozhodně je
přesvědčen, že mně to neučiní žádných obtíží,
když za jeho nepřítomnosti vydám nové číslo jeho
časopisu. Psát tam nemusím nic, rukopisů je v
tiskárně na dvě čísla. Jedině mne prosí, abych
udělal korektury, byl při lámání časopisu, aby
rubriky nebyly přeházeny.
Podal jsem mu ruku a řekl: „Udělám pro vás vše.
Váš časopis kráčí ve šlépějích naší milé Olgy
Fastrové z Národní politiky, a proto jest mi
sympatickým.“
Redaktor Obzoru českých paní a dívek odjel do
Olomouce a já šel sestavit nové číslo do
tiskárny a vybrat rukopisy.
Nelíbily se mi. Byly tam články, připravené do
tisku, jako: „Praktické pleny pro dítky“,
„Kulturní význam tanečních hodin“, „Proč musí
být kuchyňský nábytek bíle lakovaný“, „Hodí-li
se kapr k použití v různých ročních dobách“,
„Povinnost snoubence“, „Jak podřezávat králíky“.
Články byly vodnaté, bez hlubokého vznětu i
rozmachu.
Řekl jsem faktoroví tiskárny, že si všechny
články beru domů, poněvadž se ani jeden nehodí,
a že celé číslo napíši sám. Zprvu sestavil jsem
senzační zprávu o sňatku redaktora-vydavatele s
nejstarší předplatitelkou. Napsal jsem, že
nevěstě je 90 let a má jmění 1 500 000 Kč, takže
po zaplacení 500 000 Kč dluhů, které má časopis,
bude možno přikročit k jeho rozšíření a
zvelebení. Aby však tento památný den zůstal
všem odběratelkám v paměti, že vydavatelstvo
snižuje předplatné na čtvrtinu.
Pod tím uveřejnil jsem surový útok na paní Olgu
Fastrovou z Národní politiky pro její článek
„Oprava stolu pro hostinu v domácnosti“ v
„Ženské hlídce“. Napsal jsem, že Národní
politika strojí hostiny pro keťasy, poněvadž
paní Olga Fastrová v článku píše, že pro osobu
se počítá u stolu nejméně 70 cm místa a příbory
že musí být stříbrné a pořad jídel při rodinné
hostině v domácnosti takový: polévka, ryba,
masitá pečené, drůbež, sýr, ovoce, cukroví,
bonbóny. Nápoje: likéry, šery, malaga, vína
francouzská. Končil jsem přáním, aby se všichni
keťasové i s celou redakcí Národní politiky na
takových hostinách přežrali a pukli.
Po tomto sprostém výpadu napsal jsem pojednání o
kuchyni, ve kterém jsem dokazoval, že kuchyně
mají být odděleny od bytu a přeneseny za město a
na samotách na zahradu, aby vzduch v pokojích,
přiléhajících ke kuchyni, nebyl znečišťován
výpary. Jestli není možno přenésti kuchyň na
město nebo do jiného domu, jeví se kuchyň
znamenitým vytápěcím prostředkem v době uhelné
krize a doporučoval jsem přenésti ložnici do
kuchyně. Rozhodně však jsem protestoval proti
hubení švábů v kuchyni, neboť z nich může býti
znamenitá polévka. I přidal jsem recept:
Hnědá polévka ze švábů.
Dej vařiti asi 18 dkg švábů, které jsi dříve ve
studené vodě vyprala, a nalej na ně necelý
půllitr studené vody. Než zhoustnou, míchej, aby
se ke dnu nepřichytili. Jakmile švábi zhoustnou,
dej je na méně teplé místo, aby zvolna vřeli;
můžeš je také vařit v páře. Když voda nad šváby
již nestojí a jsou již dosti měkcí, přidej
kousek másla, asi jako kokosový ořech, můžeš
přidati i deset žloutků a hodně promíchej. Pak
nalej na to bujón a nes na stůl, dávajíc pozor,
abys nezakopla a někoho neopařila. Jestli někoho
opaříš, natři ho lněným olejem a posyp práškem
ze sušených vařených skořápek račích a odvez
pacienta do nemocnice. Maso raků však nezahazuj,
rozsekej ho, přidej zelené sekané petržele,
uprav bledou máslovou jíšku a račí omáčkou oblož
zadělávaná kuřata a odnes opařenému do
nemocnice. Zemřel-li mezitím, navštiv paní Olgu
Fastrovou a optej se jí, jak si máš dát ušít
černé smuteční šaty, aby ti slušely. Při pohřbu
neplač, abys nerozmazala pudr na tváři a
nevypadala jako pomalovaný Sioux.
Po tomto univerzálním návodu přidal jsem
článeček Rozděleni práce v domácnosti a drobné
rady pro mladé hospodyňky:
Hlavní podmínkou spokojenosti a klidu v
domácnosti jest správný rozvrh času a důslednost
konání. Vidí-li některá kuchařka, že některé
jídlo vyžaduje delší přípravy, začni s úpravou
dříve. Chceš-li například v neděli předložit
polévku s jaterními knedlíčky, rozvrhni si celou
práci na týden. V pondělí umel na strojku
masovém kousek hovězích jater, které v úterý
sítkem protlač. Ve středu vlož na rendlík kousek
másla, na velikosti nezáleží. Ve čtvrtek to
všechno osol, přidej trochu pepře a tlučeného
květu i marjánky, v pátek přidej ještě kousek
česneku a dva žloutky. V sobotu míchej to
všechno na těsto a udělej knedlíčky velikosti
ořechu. V neděli kup v nejbližší restauraci
hrnec hovězí polévky, vlož do ní knedlíčky a nes
na stůl. Jak viděti, uspoříš tak po celý týden
mnoho volného času, který můžeš využitkovat k
svému vzdělaní. Rovněž jednou z nejdůležitějších
vlastností každé hospodyňky jest, aby byla
spořivá a uměla moudře naložiti s penězi,
nevydávala tedy tolik, co by přesahovalo její
příjem. Proto doporučujeme, aby hospodyňky braly
všechno na dluh. V případě odsouzení pro podvod
naše redakce, mající vlivné známé v ministerstvu
spravedlnosti i na Hradčanech, vymůže odklad
trestu. Rozhodně nedoporučujeme platiti vše
ihned, neboť nutno stále počítati na zabezpečení
budoucnosti, abychom se jednou neocitli v
nebezpečí při nejmenší hře osudu, kdy před námi
se otevírají vrata Pankráce.
Kuchařka má pamatovati, že tělu, aby prospívalo,
jest nutná změna stravy. Proto pamatujte si, že
každodenně musí měnit maso. V pondělí vaří z
kýty, v úterý z vrchního šálu a osekaného ocasu,
ve středu z dolního květu, ve čtvrtek z
hořeního, v pátek z ledviny, v sobotu z oháňky,
v neděli z klihovatky. Jsou-li hosté, mi vždy
býti jídla tolik, aby ještě kousek zbyl. Proto
jest nejlépe, počítá-li se vždy na jednoho hosta
jeden vůl, jako to bývá na diplomatických
hostinách. Nemůže-li host již více jíst, odvede
se do vedlejšího prázdného pokoje, strčí se mu
prst do krku a přivede se potom opět ke stolu,
což doporučují četní, i vyhlášení lékaři. Při
úpravě štola lahodí oku svěží květy a hosté
bývají velice překvapeni, najdou-li v zimě na
stole pestré luční kvítí, kytice polního jetele,
kopretin, vlastnoručně natrhané. Taková událost
rozzáří zajisté každou jemnou duši, zjasní a
zapudí mráčky z čela a rozveselí tvář každého
stolovníka.
Po tomto článku následovala úvaha „Má-li býti
dívka cudnou?“ V článku tom rozbil jsem cudnost
napadrť a poukázal na to, jak dělají kariéru
mnozí „bobečkové“ v ministerstvu republiky.
Následoval článek „Ženich a nevěsta“, tj. úryvky
z knihy Pohlavní zdravověda od dr. Schillmanna z
Lipska. Poté následovala báseň:
Štěstí domácího krbu
Bábovka s kunerolem, buchta maková,
aprovizace, velikonoční beránek,
ministr Brdlík, mazanec velikonoční.
Buchta maková. Bábovka.
Bábovka z bramborové mouky.
Agrárníci. Dobytek, buchta škrobová.
Jemně kynutá bábovka, jiná bábovka.
Pryč s ministrem! Bábovka šlehaná!
Nové číslo vyšlo přesně, dbal jsem, aby nebylo
též v administraci žádného zdržení s
rozesíláním, a dnes čtu ku svému údivu v
novinách:
„Včera ráno v deset hodin se zastřelil před
tiskárnou bratří Karasů známý redaktor-vydavatel
Obzoru českých paní a dívek, který v noci přibyl
z Olomouce. Případ jest tím tragičtější, že
sebevrah se před týdnem oženil. Poslední jím
vydané číslo dá soudit, že tak učinil z duševní
poruchy ...“ |
