|
Ofenzivu lidové armády u Birska a Ufy si
vysvětlíme za prvé strategickým významem obou
měst a za druhé politickou situací sibiřské
vlády.
Strategický význam ofenzívy bílých
Z prvního pohledu na mapu je patrné, že když
jsme obsadili Birsk a Ufu, zůstaly na této
frontě v rukou lidové armády pouze tři body, z
kterých lze hájit Sibiř, a to Zlatoust,
Věrchněuralsk a Čeljabinsk. Vytvářejí
strategický trojúhelník, jehož základnou je
uralský hřeben mezi Věrchněuralskem a
Zlatoústém.
Dobytí Ufy obnažilo všechny přístupové cesty k
sibiřské pevnosti. Postup vojsk N-ské armády od
Sterlitamaku k Věrchněuralsku byl z jedné
strany, severním směrem, bočním úderem na
Zlatoust a z druhé, přes Trojick, na Čeljabinsk;
těmito operacemi naše armáda rozbila strategický
trojúhelník bílých.
Je nesporné, že úsek Birsk-Ufa byl hrozbou pro
operace bílých ve směru na Krasnoufimsk. Bílým
hrozilo nebezpečí. Permská fronta se posunovala
kupředu a Permu hrozilo obklíčení. Ofenzíva naší
N-ské armády na hřeben Uralu k Věrchněuralsku
zničila spojení bílých s Dutovem směrem k
Orenburku, a proto museli odpovídat na tento
úder na svém pravém boku. A tak bílí nasadili
všechny své nejlepší síly na úsek Birsk-Ufa.
Nakupením několika divizí proti našim skupinám
na tomto úseku se jim na čas podařilo vyrovnat
frontu Perm-Birsk-Ufa, čimž bylo také naše pravé
křídlo donuceno ustoupit od Ufy.
Politická situace sibiřské vlády
Vydáním rozkazu o prolomení fronty Birsk-Ufa
zamýšlel Kolčak zapůsobit psychologicky nejen na
Sibiř, ale i na spojence.
Na Sibiři šla Kolčakova vláda od neúspěchu k
neúspěchu. Porážená „lidová“ armáda byla špatnou
podporou. Nepokoje mezi masami na Sibiři
vzrůstaly. Komunistická povstání v sibiřských
městech se stala běžným zjevem.
Spojenci, vidouce Kolčakovy neúspěchy, odmítli
mu pomáhat. Japonsko stáhlo svá vojska ze
Sibiře, francouzské a anglické mise odjely.
Když Kolčak pocítil nevyhnutelnost porážky,
přešel do ofenzívy. Do oddílů, které prolomily
frontu Birsk-Ufa, naverboval všechny
kontrarevoluční elementy, před nimiž stála
jediná možnost - „být či nebýt“.
Závěr
Všem je jasné, co je třeba nyní dělat. Nestačí
dobýt Ufu zpátky a proniknout k Uralu. Musíme
Ural překročit. Ufu máme na cestě. Ať každý
krasnoarmějec zná směr svého bojového pochodu:
Ufa - Zlatoust -Čeljabinsk. |
