Otevřený list c. k. státnímu návladnictví v Praze

Celá veřejnost evropská je upoutána přelíčením se srbskými velezrádci v Záhřebě. Obžalovaní budou jistě odsouzeni a téže spravedlnosti světské, kteráž důstojně odmění včelí píli pana Accurtiho, bude učiněno zadost. Na pana Accurtiho čeká veliká kariéra...

Což nemohli bychom něco podobného uspořádat u nás?! Co má Translajtanie, ať má též milovaná Cislajtanie! Což musí evropská veřejnost obracet své zraky stále jen na velkolepé politické akty beťárské?!

Od svých uherských spoluobčanů jsme se dosud málo naučili. Začali jsme - pravda - také dávat dohromady velezrádný proces. Zbraň selhala, my loajální občané jsme se zardívali studem a vztekem,
a velezrádci se smáli na zlaté svobodě...
Nebylo dostatek důkazů. Mašek by se měl poslat na několik měsíců k Nastičovi do učení!

Celé Rakousko je přesvědčeno, že osoby, u nichž byly prohlídky, jsou nevinné. Hlas lidu, hlas boží! A já dneska chci být nápomocen hlasu lidu. Až dodnes jsem moc málo prospěl této říši, snad jen tím, že kouřím c. k. viržinka; dnes vynahradím jí vše, čímž jsem jí byl povinován. V Čechách velezrádci jsou, soudě dle logiky záhřebských soudců.

Uvádím fakta, která mohu dokázat:

1. Profesor české techniky Stoklasa byl před rokem v Bělehradě na sjezdu zemědělců. Už to by stačilo, aby byl uvržen do vyšetřovací vazby, nebo aby u něj byla učiněna domovní prohlídka. Ale pan profesor je vinen daleko více! Byl dokonce u audience u krále Petra, který mu poklepal na rameno. Hovor jejich znám mi není.

2. O poslanci Klofáči už v tomto listě bylo psáno, jak nabízel v Bělehradě Rakousko ke koupi. Psal o tom také Fremdenblatt a jiné vídeňské listy. A Fremdenblatt, ten nelže nikdy.

3. Poslanec Choc koupil si číslo Pražského ilustrovaného Kurýra, ve kterém byla podobizna krále Petra a prince Jiřího.

4. Mladočeský poslanec Čech jedl v restauraci parlamentu maso ze srbského vola. Kromě toho má ve své sbírce poštovních známek srbské známky na předním místě, rakouské pak tam nemá vůbec. (Není to tajný radikál?)

5. Zodpovědný redaktor tohoto listu J. Stříbrný nosí kravatu srbských národních barev. Po barvě černožluté však šlape: má totiž černé ponožky žlutě pruhované. Ve své domácnosti netrpí jiná švestková povidla, než srbské provence. (Není to velezrádce par excellence?)

6. Slavnému c. k. stát. návladnictví již dobře známý antimilitarista red. Emil Špatný pomáhá Srbům tím, že svádí rakouské vojíny k dezerci.
Svým známým, kteří jdou na vojnu, ukazuje srbský komisárek, který je měkký narozdíl od našeho - a dá se jíst.

To jsou hlavní vinící.

„Machři“, jak říká správná čeština.

Pod jich vedením nachází se však mnoho a mnoho jiných. Snad vydám brožuru a tam ukážu na osoby, které dělají jinak dojem lidí pořádných a bezúhonných. Jsem jist, že seženeme aspoň pětkrát tolik velezrádců, než sehnal kolega Nastič.

Prozatím - doufám - toto upozornění stačí, aby si c. k. státní návladnictví vzalo věc za svou.

Já pomoci své jemu neodepřu.

Ovšem ono také nesmí odepříti své ruky pomocné, jako nebyla odepřena Nastičovi.