Paměti Miriamy

 

 

V době, kdy se všeobecně o tom mluvilo, že by starý šach Ibn-Ebn mohl laskavě umřít, aby Persii postoupil milému a příjemnému princi Ebn-Ibn, žila v Teheráne žena Miriam, která proslavila se svým životem tou měrou, že pozdější historikové užívali slova „Miriam“ místo intrikánka, závistnice a klepna.

Tato zvláštní ctižádostivá žena zanechala po sobě kromě ušpiněné spodničky a dvou tří krabiček perského prášku proti hmyzu poznámky, které vrhají zajímavý pohled do tehdejšího života. Tyto poznámky svěřili příbuzní ženy Miriam k otištění redakci největšího teheránského deníku, z něhož pracně podařilo se nám přeložit ony dokumenty zároveň s krátkými listy rázu více rodinného.

Jest velice interesantním, že poznámky ženy Miriam neuvádějí, až na malé výjimky, datumu. Ona znamenala čas prostě udáním jídla.

*

Dnes uzené maso s hrachem. Lidé o mně začínají špatně mluvit. Právě odešel jeden a přichází druhý. Změna mne náramně baví. Ten, co odešel, povídal: „Pro hubu na hubu.“ Dnes se mně v noci zdálo, že jsem nejchytřejší ženou v Persii. Myslím, že je na čase, abych vydávala časopis

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Dnes opět hrách. Jsem sice jen ženou, ale mám v sobě tolik energie, že jsem zvítězila nad takovým silným charakterem, jako je dlouhovlasý Arabadža. Tento muž vydává nějaký časopis. Jen jedno mě mrzí. Tento pán, kdykoliv začne mluvit o duši ženy, vždy si odplivne

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Dnes zelí a datle. Muž Arabadža se často opakuje. Aspoň pětkrát za sebou říkal, že jsem husa a klepna. Počínám ho nenávidět, šla jsem odpůldne do kavárny. V mém srdci je příliš pusto. Pustěji než v horách íránských. Tomuhle básnění naučila jsem se od Arabadži

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Dnes datlové knedlíky. Hledám nového muže. Bez muže nemohu myslit, nemohu psát. Poslední dobou v noci nespím, dívám se do ulic teheránských a dospívám k úsudku, že chytrost nejsou žádné čáry. Dnes dostala jsem od Arabadži list: „Milá Miriam! Chápeš-li, co to znamená prásknout do bot, nepodivíš se nic, když se u tebe více neukáži. Nejsem žádný houser. Snad tomu rozumíš. Nejradši bych ti dal pár pohlavků, drahá Miriam, ale ty, ohavnice, nezasloužíš, abych si špinil ruce. Jdi k čertu!“

Mám radost, že Arabadža napodobil můj sloh

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Dnes ocas z velblouda. Láskaje široký pojem a já miluji už kvůli tomu širokému pojmu. Miluji derviše. Ten znamenitý člověk snad ani dobře o tom neví, že ho miluji. Nejhloupější přitom je, že nevím, jak se jmenuje. Z dálky vypadá jako slušný člověk, ale to nevadí, když je dervišem. Pošlu mu psaní

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Listy svůdné ženy Miriam neznámému derviši: „Ctěný pane derviši! Pozoruji Vás již delší dobu. Nepopírám, že mé pozorování nebylo by obdivem. Svaté muže má každý ctít. Ráda bych s Vámi vešla do duševního styku. Nevím však, jak se jmenujete. Prosím o laskavé udání ctěného jména. Dopisy račte řídit na hlavní poštu pod značkou: „Intrikánka“. Zůstávám Vaší ctitelkyní a poroučím se Vám. Zena Miriam.“

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

List svůdného derviše ke svůdné ženě Miriam: „Ženo milá! Tohle mám rád. Já též Vás obdivuji delší dobu. Je to dobrá věc, když se dva lidé shodnou. Ptáte se, jak se jmenuji? Což nikdy jste nečetla o zpívajícím derviši jménem Zarathustra? Což neznáte mne z vypravování lidu a z po-věstí? Vy nevíte, že já spím nahý, že se mrskám třikrát denně a že právě po takovém výprasku vznikají u mne myšlenky? Milá ženo Miriam! My dva hodíme se dohromady. Budem žít život dervišů. Budem zpívat a bičovat se. Po případě můžeme vydávat dohromady časopis. - Kšatra azrahadza Mojžíš Mohamed Zarathustra, Teherán (Persie).“

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Dnes zase velbloud k obědu. Derviš u mne obědval. Je to člověk milých způsobů. Konáme plány do budoucnosti. On bude vydávat časopis, a já ho budu řídit. Nemáme žádných zištných úmyslů. - Zarathustra chtěl sice z výnosu časopisu vystavět školu el chalilo pro zpěváky, ale já říkám, že je na to dost času. Jsem žádostivá, zdali můj derviš skutečně spí nahý

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

K obědu pilaf z osla. Radím se s mým Mojžíšem Mohamedem Zarathustrou, jaký název máme dát tomu časopisu. Zarathustra říká, že „Gevúar“, já povídám, že „Zathara“, poněvadž je to slušnější než „Gevúar“ a znamená to také těžkou práci. „Dobrá, budeme pracovat,“ smál se derviš a zpíval: „Buď práci čest“.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

K obědu nečisté zvíře. Hledáme spolupracovníky. Zarathustra se mně čím dále tím více líbí. Chová se tak interesantně, jako kupř. dnes, chtěl zpolíčkovat dva naše hosty, nešetře, že jsou to hadží čili poutníci. Má proč. Což nejsem jedinou znamenitou ženou? Žádá mne, až se budu dívat do zrcadla, abych vždy hodně hlasitě řekla: Jsi to ty Miriam? Jsem to já!

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

K obědu smažená žraločí ploutev z ústí Tigridu. - Pravila jsem, že já a Zarathustra jsme posledními slušnými lidmi. Jinde panuje všude korupce. Dalo mně to mnoho přemýšlení, co to vlastně korupce je. Když jsem to ale vypustila z úst, tak na tom trvám. Zarathustra je toho mínění, že korupce znamená inseráty v novinách.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Dnes tlačenka ze slonů. Zarathustra skutečně spí nahý a mluví ze spánku. Spolupracovníci rostou jako houby po dešti. Jeden z nich je velmi příjemný rytíř. Když odešel, řekl o něm Zarathustra, že je to jediný člověk z Teheránu, který úzce kouká, a že má fixní ideu, jako by kromě něho všichni lidé na světě byli námezdnými žoldnéři. Kromě toho myslí o sobě tolik, že kudy chodí, tudy se pod ním půda prohýbá, a co mu není vhod, to zabije větou: „Tohle je netopýří termín.“

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Svíčková z viranských kamzíků. Našla jsem Zarathustru ráno na posteli s pěnou kolem rtů. Na otázku, proč tolik slintá, odpověděl, že barbaři včera vtrhli do Teheránu ze severu, z krajiny na uhlí bohaté, pod horami íránskými. - Ti barbaři byli kdysi jeho kamarády, ale jakmile se usadí v Teheránu, že jim bude šlapat na paty, že jim musí šlapat na nohy, že jim musí udělat kél-el-kél čili kuří oka. -

Ptal se mne, zdali vím, co to znamená konkurence. Počínám chápat, že to slovo je cizí, v perštině se tomu říká ibu brathu.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

K obědu nic, neboť je nám oboum zle. Všem našim spolupracovníkům je zle. Barbaři se usadili v Teheránu a vydávají časopis. Zarathustra říká, že jim ukáže. Mluví stále o špinavé konkurenci ibu bratem a tvrdí, že jedině my pracujeme pro dobro celku, bugadhu, nezištně, zcela nezištně. Máme strach, že přijdeme o odběratele, a proto dává rozkazy, že každý náš spolupracovník musí napsat proti nim něco tak ostrého a prudkého, co by je odneslo z Teheránu jako vichr aguba.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Dne 1. prosince

Zarathustra se úplně již vzdal myšlenky, že si koupí z výtěžku „Gevúar“ školu el chalilo pro zpěváky. Všichni máme zlost. List barbarů prosperuje. Dostáváme žloutenku. Náš spolupracovník ve vysokém turbanu, který úzce kouká, radí nám, abychom s tou žloutenkou počkali, dokud on nenapíše proti barbarům pořádný článek.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Dne 15. prosince.

Bojovné číslo,,Zathara“ je venku. Dali jsme do něho 150 řádků proti korupci. Píšeme tam o potutelné zodpovědnosti, v jiném ukazujem veřejně, že máme zvuthace, zlost, a v třetím nikdo nepochybuje, že ta naše zlost dosáhla nejvyššího stupně

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

(O měsíc později.) Mojžíš Mohamed Zarathustra je v blázinci přes čtrnáct dní. Nic jiného mně nezbývá, než namluvit si buď jednoho, nebo druhého redaktora barbarského listu.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

*

Zde končí poznámky obdivuhodné ženy Miriam, která žila za panování starého šacha Ibn Ebn a jejíž skvělá památka žije dodnes v srdcích Peršanů současně se vzpomínkami na zpívajícího derviše Mojžíše Mohameda Zarathustru.