Příhoda vojáka Svobody a jezevčíka Čora

Vojenský sluha hejtmana Vielwiertha Svoboda dostal za rozkaz vyvésti jezevčíka Čora, „aby to neudělal na koberec“, projiti se s ním, aby okusil Čor čistě psích požitků, a pak přivésti ho v bázni boží domů.

Svoboda byl poctivý voják. Vyvedl psa před dům, až týž vyplnil naděje, které pan hejtman vkládal do jeho inteligence, a odběhl pak za nejbližším psem.

Svoboda, jako pravý voják, který jest si vědom všech nařízení představených, popustil uzdu psí vášni. Čor hravě za pohoršení jedné trafikantky svedl jejího miláčka na scestí, ačkoliv byl úplně duševně příčetný, a odběhl za jiným chlupatým tvorem, který ho lákal svůdně u lucerny.

Svoboda upamatovav se na vojenskou přísahu o disciplině, dovolil Čorovi, aby pokračoval v orgiích. Ten však nasycen požitkem, dal se na útěk.

Svoboda, jako řádný voják, za ním. Čor klusal, dívaje se po očku za Svobodou, a vrtěl při tom potměšile ocáskem.

Svoboda prožil v těch ponurých okamžicích vše, co uvědomí si řádný voják.

Povinnost, přísahu, důležitost vojenského povolání, a hnal se za Čorem.

Čor nechával ho se přiblížiti, ale pak s radostným štěkotem vrhl se kupředu a zvětšil vždy vzdálenost mezi ním a Svobodou.

Pro Svobodu byly to okamžiky trapné. Čor potměšile vrtěl ocáskem a Svoboda vzpomněl si na onen okamžik, kdy vojenský lékař zvolal: „Tauglich.“

To dodalo jeho nohám nové bystrosti a dobíhal potměšilého jezevčíka, který stále díval se po očku vyzývavě na Svobodu.

Půl hodiny trvala tato štvanice. Když ho po půl hodině dohonil, Čor utekl poznovu.

Potom další hodinu chytal ho Svoboda, opakuje si: „Povinnost, přísaha, zájem státu.“

Konečně ho definitivně chytil, uvázal na řemínek a u vědomí, že vykonal řádně rozkaz, odváděl ho domů.

Když přišli domů, pan hejtman rozkřikl se na Svobodu, že se toulal po tři hodiny.

„Poslušně hlásím ...“ - „Halts Maul, já tě zavřu!“

Svoboda zasalutoval a odešel do kuchyně.

Pan hejtman předhodil karbonátek Čorovi, a hladě ho jemně po hlavě, řekl: „My ho zavřem, mein Freund!“

A Čor zavrtěl radostně ocáskem.