Baron Kleinhampl byl muž velice
chytrý a když po své tetě zdědil zámeček v
Bytouchově, ve dne v noci přemýšlel, jak by své
nové sídlo zrenovoval.
Předně uznal za vhodné, že velké, staré,
obrovské duby v parku před zámkem překážejí v
rozhledu a z toho důvodu si zavolal ředitele
svého nového panství a dal mu rozkaz, aby někam
tyto velikány přesadil.
Ředitel panství chodil utrápený po celý týden a
kdykoliv si vzpomněl na rozkaz pana barona, bylo
mu velice nevolno. Jak si pan baron představuje,
že se takové stromy dají přesadit?
Dal se ohlásit u pana barona a nalezl ho v
knihovně, zabořeného do nějaké odborné knihy.
Když mu vysvětlil po dlouhém obalování, že
staleté duby se přesazovat nedají a že ani neví,
jak by to šlo provést, usmál se pan baron a řekl
řediteli, aby mu podal z knihovny tu velkou
zelenou knihu.
„To jest kniha o zahradnictví, milý pane,“
pravil laskavě pan baron, „otevřte ji, kde je
založena a uvidíte, že to půjde, jest k tomu
obrázek. Vidíte, jak jest to pěkně znázorněno.
Čtěte!“
Ředitel četl: „Jak přesazovat fuchsii. Fuchsie
se vyjme z hrnku a prostě se se všemi kořeny
přendá do jiného. Třeba přitom dát bedlivý
pozor, aby nebyly kořeny poškozeny.“
„Tak vidíte, milý řediteli, jak je to lehká věc.
Necháte duby vytáhnout ze země a převezete je na
místa, která vám označím. Na označených místech
budou vykopány velké jámy, tam duby strčíte a
ono to půjde hravě. Mám velké plány, jak
zreformovat své panství. Plány ty musíte
provádět systematicky a neúnavně, jinak se vše
zdrží.
Ovšem, že na první pohled se nám bude zdát
leccos obtížným, těžko proveditelným jako s těmi
duby, ale máme zde odbornou literaturu všech
oborů a k disposici máte naučný slovník. Začněte
s přesazováním toho nejstaršího dubu před samým
zámkem. Pozor hlavně na kořeny, každý kořen musí
se opatrně ze země vydobýt. S dubem se musí
počínat jako s fuchsií, přece jste četl, že
kořeny fuchsií nesmějí být poškozeny. A dub nebo
fuchsie, to je jedno a totéž, dub jest také
květina.“
Byl v proudu řeči a ředitel mu neodporoval.
„Chci mít všechny duby za zámkem u rybníka, nebo
ještě lépe vysušíme rybník a místo ryb nasadíme
tam duby. Kolem rybníka pak uděláme sedátka a
tam budu odpočívat po svých starostech. Apropos,
milý řediteli, kdy duby kvetou, to jest velice
důležité, poněvadž kdyby měly poupata, tak je
přesazovat nesmíme, v té knize stojí, že ani
fuchsie se nesmí přesazovat, když začíná kvést.
Myslím však, že teď na podzim je moje obava
zbytečná a jedna věc ještě mně dala hodně
přemýšlení. Fuchsie se mají přesazovat v teplé
místnosti a to u dubu není možné. Jsou však též
citelná chladna a proto jsem to rozluštil velice
prakticky. Budeme zahřívat půdu kolem dubů při
přesazování a za tím účelem se postaví po
vysušení rybníku malé cihlářské pece, ve kterých
se bude ohřívat prsť, která přijde do jam na
kořeny. Přesazování dubů budiž prováděno ve dne,
poněvadž ani fuchsie se nedoporučuje přesazovat
v noci, aby neutrpěla zeleň jejich listů. Myslím
také, že v době přesazování by dubům velice
škodil déšť a proto až se bude dub vyndavat ze
země, musí dělníci, kdyby pršelo, vylézt s
deštníky na dub a tam na vrcholku sedět s
roztaženými deštníky tak dlouho, pokud bude
pršet a pokud práce nebude skončena.
A ještě o jedné věci s vámi musím promluvit.
Místo dubů nasadíme do prázdných jam palmy
datlovníku. Bude to velice pěkné, až z nich
sklidíme první úrodu a v zájmu hospodářském bude
mnohem výhodnější vůbec snad jen sázet datle.
Přemýšlel jsem mnoho o tom a shledal, jak u nás
třeba doopravdy hospodářství zreformovat. Proč u
nás nikdo nesází datlovníky? Proto, poněvadž
jsou líní. Datle se budou pak vyvážet z našeho
panství do celého světa. Půda jest zde přece
velice dobrá. Včera jsem byl v polích a byl jsem
mile překvapen. Myslím si, jakou mám pěknou řepu
a šafář povídá: „Prosím, pane barone, to není
řepa, to jsou brambory.“ Z toho je vidět, když
si člověk splete brambor s řepou, jak zde musí
být půda dobrá. Ale ty výhonky bramborů byly
velice sešlé a polámané. Proto se příští rok
musí dát ke každému bramborovému keři dlouhý
kolík, na který se pak stvol přiváže, tak jako
jsem to viděl na chmelnici, nebo na vinici. Bude
to také výhodnější, poněvadž brambory se poplazí
do výše a nezarostou do země, takže je nebude
třeba vykopávat, nýbrž jen česat, což jest
rychlejší a čistší práce a každého to přesvědčí
o dokonalém racionálním hospodářství. Také
musíme hledět šetřit s polnostmi. Pročpak, ke
všem čertům, se na jeden lán sází pšenice, na
druhý žito, na třetí oves, na čtvrtý ječmen. Vy
to tedy šafáři zarazíte a uděláme to tak, že se
zrna všech těch druhů smíchají dohromady a
zasejí, takže bude jen jedno pole a na tom bude
vždy jeden klas pšenice, ovsa, ječmene, a žita
vedle sebe. Tím ušetříme místa, když se to
naseje dohromady a nebude se muset žít jeden den
jen oves, druhý den jen žito, třetí ječmen,
čtvrtý den pšenice a zároveň tím ušetříme času a
v zimě, kdy lidi nemají co dělat na poli, budou
vymlácené zrní přebírat a házet na čtyři různé
hromady podle toho, jaký druh obilí to bude.
Později učiníme ještě jiná opatření, zejména na
př. uděláme opatření proti krupobití a obilí se
bude pěstovat pod velkými kolnami nebo pod
plachtami, také nasejeme kakao a kávu na straně
jižní a budeme pěstovat jáhly a krupky.
Hospodářství jest velice zanedbáno, ale doufám,
že se našim společným úsilím brzy podaří je
zvelebit.
Pokud se týče drůbeže, musíme i tu odvážně
učinit nějakou nápravu. Kuřata musíme pěstovat
veliká a proto musíme křížit husy se slepicemi a
dávat bedlivý pozor, aby kohouti, když slepice
vrhne kuřata, je nesežrali. Kanci to dělají se
selaty. Vepři se velice válejí v blátě a jsou
oškliví a tím trpí jejich maso. Proto musíte dát
všechna prasata natřít lakem na železo a těch
pár dní je sušit u kamen. Natřená prasata, která
se jen proto válejí v blátě, poněvadž se jim
nelíbí jejich světlá barva a chtějí být černými,
přestanou se, když se jim vyjde takhle vstříc,
válet a budou zase veselejší!
Pro krávy musíte dát zřídit parní lázně, aby
snášely víc mléka, poněvadž, když budou
zdravější, také mléko bude chutnější. Tak, milý
pane řediteli, musíme postupovat svědomitě a
nyní se mějte hezky a přemýšlejte o tom, co jsem
vám řekl.“
Pan ředitel se šel hned poté utopit. |