|
26 srpen. Parket Národního
divadla. Vzpomínko, ty vonných květů ráji...
26 srpen. Parket Národního divadla. Patří parket
mně? Dagmar.
26 srpen. Parket Národního divadla. Čestné
sblížení nemožno bez osobního seznání. Žert
vyloučen, nebo se mýlím a jiná bude požívat
štěstí přátelských styků. Okáček Mařka.
26 srpen. Parket Národního divadla. Ona dáma,
která v parketu omdlela, prosí se o laskavou
odpověď pod značkou „A. B. O. 24.“ zde v
dopisech. Ach, moje srdce, kde bloudíš?...
A. B. O 24. Je-li dorozumění možné, prosím sem o
dopis pod značkou „Černé oči 23“.
Černé oči 23. Pište, kde možno se sejít.
Vzpomínám stále na Vaši nehodu. „Elektrika 3.“
Elektrika 3. Ve středu na Ferdinandově tř. od 5-
1/2 7. Vzpomínám.
Elektrika 3. Jsem ve středu na Ferdinandově tř.
od 6-8 večer.
Černé oči 23. Čekal jsem marně na Ferdinandově
tř. Nedovedu si to vysvětlit. Nesp. zárm. Určete
jiné místo, nejraději kdekoliv. „Neznámý Romeo
67.“
Neznámý Romeo 67. Mohla bych vás vidět v sobotu
v Roztokách na nádraží o 3. hod. odp. Předešle
nepřišla kvůli dom. nesvár. „Julie 23.“
Neznámý Romeo 67. Nemohla přijít na Ferdinandku,
poněvadž si sestra zlámala nohu. Jsem v
Kralupech. Patří „Černé oči 23“ mně?
„Aneta-Thetis.“
Neznámý Romeo 67. Značka „Černé oči 23“ zneužita
neznámou osobou. V neděli ráno přijdu na Žofín.
Mám v ruce Sven Hedina Cesty po Tibetu. „Vlasta
divoch.“
26. srpen. Parket Národního divadla. Vzpomínko,
ty vonných květů ráji. Hledám čestné sblížení s
onou mladou slečnou, která v parketu omdlela.
Prosím o odpověď pod značkou „Splynutí duší“.
Splynutí duší. Onen pán, který byl při tom, když
mně byl v Nár. divadle při mé nehodě ukraden
zlatý náramek, se žádá, aby týž neprodleně
vrátil, neboť byl poznán. Jana Roubalová, choť
velkouzenáře, Praha III., 673.
Splynutí duší. Patří dopis „26. srpen. Parket
Národního divadla“ mně, vy jeden čtveráku?
Odpovězte přímo, či lépe přijďte zítra k
Vinohradskému divadlu o 7. hodině. „Olga.“
Splynutí duší. Ve snu představuji si Vaši mužnou
tvář jako u toho obrazu, co je u Topiče. Přijďte
zítra do Holešovic k lidovým lázním o 1/2 8
večer. „Polibek milenky.“
Černé oči 23. Nemohu si nic vysvětlit,
neudržitelný chaos žene mne vstříc do neznáma.
Kolísám. „Neznámý Romeo 67.“
Neznámý Romeo 67. Proč jste nepřijel do Roztok
předešlou sobotu? Čekala jsem marně. „Julie 23.“
Neznámý Romeo 67. Vysvětlení, nač se tážete v
předešlém čísle pod značkou „Černé oči 23“, jest
velice lehké. Patrně jste mne v Kralupech
nenašel, neboť jsem opět odjela do Prahy.
Chcete-li mne vidět, čekejte na Václavském
náměstí zítra v 15. hod. u hotelu Štěpán. „Aneta
Thetis.“
Neznámý Romeo 67. Nemohla jsem přijít na Žofín
kvůli rýmě, která mě upoutala na lože. Snad
příští neděli určitě, vy jeden zlý, opět v
těchže místech. V ruce opět Sven Hedin.
„Vlasta-divoch.“
Splynutí duší. Byl jste poznán. Žádám o
navrácení náramku mé choti. Jan Roubal,
velkouzenářství, Praha III., 673.
Splynutí duší. Proč jste nepřišel na Vinohrady?
Dopis zasílám pod šifrou „Olga“ hlavní pošta.
Splynutí duší. Drahý! Čekala jsem na Tebe a Tys
nepřišel do Holešovic. Objev se mně, miláčku, v
tu očekávanou, jak stálo posledně, hodinu u
lázní, a to zítra. Tvá milující „Johana 1911“.
26. srpen. Parket Národního divadla. Prosím onu
dámu, která měla na sobě kimono a které se
udělalo při premiéře špatně a měla plavé vlasy,
aby mně sdělila, kde bych s ní mohl mluvit,
popřípadě kam jí psát. Vzpomínám stále dnem i
nocí a tonu v nejistotě, zoufalství se mne
zmocňuje. „Neznámý návštěvník.“
Neznámý návštěvník. Onen pán, který včera psal
pod značkou „26. srpen. Parket Národního
divadla“, se žádá ve vlastním zájmu, aby přestal
si dopisovat s mou chotí. Othello 25.“
Othello 25. Prosím o prominutí. Dopis týká se
mladé neznámé slečny. „Neznámý návštěvník.“
Neznámý návštěvník. Četla jsem kdysi, že právě
náhoda svádí lidi dohromady. Ráda bych podala
štěstí obě ruce, neboť jsem osamocena a mé srdce
touží po upřímné lásce a čestné korespondenci.
„Plavovláska z Karlína.“
Splynutí duší. Onen pán z parteru, který odnesl
náramek mé ženy, žádá se, aby jej okamžitě
navrátil, neboť byl poznán. Jinak zakročím
soudně. Jan Roubal, velkouzenář, Praha III, 673.
Neznámý návštěvník. Lásko, ach lásko, ty mocná
vládkyně... Uvidíte mne v soukenné čapce na
Františkově nádraží každý den k večeru. „Vaše
blondýnka.“
26. srpen. Parket Národního divadla. Vzpomínko,
ty vonných květů ráji... Můj bože, co se se mnou
stane, kdy dosáhnu svého cíle?
26 srpen. Parket Národního divadla. Žád. Vás
naposled, ab. nehl. se přibl. k mé manž.
„Othello 25.“
26. srpen. Parket Národního divadla. Patří
parket mně? Seděl jste včera s těmi pány na
premiéře? Odpovězte pod zn. „Brunet“.
26 srpen. Parket Národního divadla. Žádám onoho
pána, který byl při tom, když se mé manželce
ztratil náramek, aby mně udal ve vlastním zájmu
svou adresu za dobrou odměnu. Jan Roubal,
velkouzenář, Praha III, 673.
26. srpen. Parket Národního divadla. Budu opět
ve středu na Prodané a prosím o navrácení
vypůjčeného prstenu z Dubrov. trilogie.
„Vítězoslava.“
26 srpen. Parket Národního divadla. Jsem zničen.
Tápu ve tmách. Mlhy, mlhy, ach ztracené štěstí.
26. srpen. Parket Národního divadla. Nač
naříkat, vždyť tolik lásky ve světě. Ráda bych
Vás poznala, ovšem pod tou podmínkou, hrajete-li
na housle. „Černovláska.“
Hledají se všichni, kteří posledně mluvili s
naším synem Oskarem Krátkým, abiturientem
gymnázia, který odešel předevčírem z domova a
více se nevrátil. Týž byl poslední dobou nápadně
zamlklý a odešel s výstřižky dopisů z „Malého
oznamovatele“ v Nár. politice, nalepenými do
černých desek. Každý, kdo by o něm něco věděl,
nechť to oznámí zarmouceným rodičům, Vinohrady,
Perunova 16.
Oskare, vrať se domů. Otec říká, že mně nebude
bránit dávat ti peníze na ty Tvé inzeráty. Tvá
nešťastná matka. |
