|
(Úřadovna policejní cenzury v
Cochabambě. Všude po stolech jsou rozházena
akta. Nad stolem náčelníka policejní cenzury
visí národní vlajka, která se skládá ze tří
vodorovných pruhů nestejných rozměrů, modrého
nahoře, zlatožlutého ve středu a zeleného dole.
Nad dveřmi úřadovny obraz generála Santa Cruze,
který spojil Chile s Bolívií, dal razit množství
stříbrných peněz, prohlásil svobodu tisku a
zařídil vojenský soud (corte marcial) na
přestupky tiskového zákona.
Za hlavním psacím stolem sedí náčelník policejní
cenzury José Maria Linares. U stolu na židli
proti náčelníku policejní cenzury sedí Mariano
Melgarejo. Nešťastník napsal rychle za sebou tři
divadelní kusy. Policejní cenzura mu je
konfiskovala ještě s větší rychlostí a divadlo,
kde se měly ty kusy hrát, mu zavřeli. Pan
Mariano Melgarejo má nyní rozmluvu s cenzorem,
neboť se šel pozeptat po osudu divadla i jeho
kusů. Sám považuje kusy za nejnevinnější na
světě.)
José Maria Linares: Srdečně vám děkuji, pane
Melgarejo. Pan policejní prefekt i se mnou ocitl
se kvůli vašemu kusu v prožluklé situaci.
Caramba! Takový nos, který jsme dostali seshora
z La Paza. Jak vám mohlo napadnout přirovnávat
předsedu státního ministerstva generála Placida
Yoneza ke kamnům? Co se vrtíte? Myslíte, že jsme
na to hned nepřišli, když jsme čtli název vašeho
kusu Kamna a uhlí, že myslíte tím Placida Yoneza
a uhlím ministra vnitra, generála Chusiagu?
Mariano Melgarejo: Pane podprefekte, buďte
ujištěn, že jsem neměl ani zdaleka v úmyslu psát
něco proti pánům generálům Placidu Yonezovi nebo
proti ministru Chusiagovi. Pokusil jsem se
napsat něco úplně nového. Šlo opravdu jen o
kamna a uhlí. Vezměte též zřetel na to, že jsem
byl již v blázinci. Můj kus znamenal vítězství
neživé hmoty nad jinými bytostmi. Znáte pohádky
ilustrované Edmundem Dulacem, onen reliéf
kultury staré Anglie, kde mluví ulita kraba a
skalní útes? U mne mluvila kamna a uhlí. (K
sobě: Můj bože, jak to mám tomu blbovi
vysvětlit?) Pane podprefekte, znáte brazilského
básníka Hilariona Daza? Jeho eseje o schodišti?
Kde on píše, že formálně mlčí, když vidí
schodiště, poněvadž ono k němu mluví tak
hlasitě, že ho překřikuje. A což, pane
podprefekte, kdybyste jen tušil, co k vám může
všechno mluvit takový kůl, ke kterému na pampě
uvazují koně. Můj kus Kamna a uhlí byl také
založen na rozhovorech neživoucích věcí. Přece
dovolte, pane podprefekte, nikdo v celé Jižní
Americe, když čte název mého divadelního kusu
Kamna a uhlí, nemůže říci: „Vida, kamna! To je
přece pan předseda státního ministerstva Placid
Yonez, a uhlí, to nemůže být nikdo jiný než pan
státní ministr vnitra Garantizador Chusiaga.“
(Směje se rozpačitě) Kdybych napsal drama
Petrolej a knot...
José Maria Linares (přerušuje): Ruku na srdce,
koho byste tím mínil, pane Mariano Melgarejo?
Melgarejo (směje se dál rozpačitě): Ale pane
podprefekte...
José Maria Linares: Inu nepovedlo se vám to,
pane Melgarejo. Prokoukli jsme to. (Slavnostně)
Za pět minut jsme to prokoukli. Cenzura není tak
na hlavu padlá, jak se o ní myslí. Jak jsem
přečetl název Kamna a uhlí, věděl jsem vše. Nyní
mně řekněte, jak jste se dověděl, že otec
generála Placida Yoneza byl kamnářem v Jugave a
matka ministra vnitra Garantizadora Chusiaga že
prodávala uhlí v Birques v departementu
potosijském. Kamna a uhlí. To je příliš okaté.
Ve vašem kuse kamna pohlcují uhlí. Jak jste se
dověděl, že generálu Placidovi Yonezovi bude též
současně přidělen resort státního ministerstva
vnitra, které až dosud zastupoval generál
Garantizador Chusiaga? Tak vidíte. Teď jste
concepciono (paf). Odhalili jsme vaše ledví.
Předčasně jste dal, milý pane Mariano Melgarejo,
tisknout plakáty. Ještě štěstí, že jsme to v
poslední chvíli zarazili, i tak beztoho nám
nahoře v La Paze myli hlavu za to. Příště beze
všech politických narážek a nemůžete ničeho
riskovat. Ale napsat něco tak okatého: Kamna a
uhlí...
Melgarejo: Dovolím si vám vysvětlit, pane
podprefekte...
José Maria Liňares: Nemusíte mně ničeho
vysvětlovat. Je to naprosto zbytečné. Chtěl jste
mít politický skandál s tím vaším Kamna a uhlí.
Zarazili jsme vám to, holoubku. V době, kdy na
burze v Montevideu naše patačáo každodenně
stoupá, je nejmenší příčina pobuřovat veřejnost
nějakými skandály. A což ten váš druhý kus Kabel
z Pernambuku do Lisabonu? Nyní, kdy věnuje vláda
neobyčejnou pozornost spojovacím prostředkům.
Kam jste dal hlavu, pane Melgarejo?
Melgarejo: I tento případ, pane podprefekte, je,
dovolte mně říct, do nebe volající.
José Maria Linares (se směje): To se vám
povedlo, pane Melgarejo. Případ do nebe volající
a zatím veřejně urážíte státní kabel. Jak to?
Takto, milý pane Melgarejo: Pětkrát se objevila
ve vašem kusu Kabel z Pernambuku do Montevidea
řeč o zadnici. Zapomněl jste patrně na to, že
každá zadnice i každé hovno musí projít rukama
departementu naší cenzury v Cochabambě. Dnešní
politická situace vyžaduje více kulturního
cítění. Tak jak vy píšete ve svých divadelních
kusech, mluvilo se snad v době Gonzala Pizzara,
když šel na nás Tupak Amarů se svými Indiány.
Melgarejo: Domníval jsem se...
José Maria Linares (posměšně): Vy se
domníváte... To je něco úplně nového. Pane
Melgarejo! V době, kdy cizina navazuje s námi
styky, kdy nejsme sami, kdy nás pozorují
zástupci cizích států, každá vaše zadnice je,
jak vy jste nedávno řekl, do nebe volající.
Který kulturní stát podepíše s námi vojenskou
smlouvu?
Melgarejo: A příčiny konfiskace mého třetího
kusu, pane podprefekte?
José Maria Linares: Zcela jednoduché. Když jsem
vám konfiskoval první a druhý kus, přišla
přirozeně řada i na třetí. Tím jsme tedy tu
celou záležitost vyřídili, pane Melgarejo.
Doufám, že k obapolné spokojenosti. Nespleťte se
na chodbě. Odtud napravo, pak dveřmi nalevo a
pak zas napravo. Kdybyste šel přímo, tak se
dostanete do policejní věznice. Buďte opatrný!
„O čem mám psát,“ pomyslil si pan Mariano
Melgarejo, „vrhnu se teď na vědecké články, budu
psáti blbosti.“
A napsal, když přišel domů z úřadovny policejní
cenzury v Cochabambě, článek O blbosti, slabosti
rozumu a nedostatcích duševních schopností.
Rozdělil to vědecky na blbost vrozenou, blbost
stářím a na blbost ze stanoviska právního.
Policejní cenzura departementu v Cochabambě celý
článek zkonfiskovala. |
