|
Předseda kníže Windischgraetz
zahajuje schůzi o 11. hodině 25 min.
Svobodný pán Habersdorfer navrhuje, aby bylo
dnešním dnem rozhodnuto o osudu zákonné osnovy
proti drahotě. Tento návrh byl přijat.
Katschaler Jan, kardinál v Solnohradě, diví se,
proč taková malicherná otázka, jako je osnova
proti drahotě, má být právě dnes projednávána,
když bylo by na místě, aby se spíše jednalo o
uskutečnění zákona proti modernismu v církvi
katolické.
Hrabě Wolkenstein-Trojsburg, tajný rada, komoří,
velvyslanec mimo službu, rytíř řádu zlatého
rouna, majitel velkostatku Trojsburg a dědičného
panství Wolkenstein, považuje otázku drahoty za
odbytou. Nákup perských koberců neznačí dnes
žádné stoupání drahocenných látek. Lépe by bylo
a důležitější, kdyby byl uskutečněn zákon proti
všem zkratkám titulů členů panské sněmovny. Jak
k tomu přijde, když v novinách při jeho jménu
stojí jen: T. r., k. v. v. m. s., r. ř. z. r.,
m. v. Tr. a d. p. W. To může znamenat v češtině
též zkratku slova trouba místo tajný rada.
Sv. pán Prandau-Hilleprandt, tajný rada a
předseda senátu nejvyššího dvorního soudu,
připojuje se k názorům předřečníka a vyslovuje
svou nelibost nad stálými stesky proti drahotě.
Th. Grasbtick, opat kláštera ve Wilheringu v
Horních Rakousích, prohlašuje, že neví nic o
všeobecné drahotě. Sedláci z okolí vodí i dnes
do kláštera telata jako dary křesťanské lásky a
do klášterní školy posílají své děti.
Hrabě Jan Stadnický, velkostatkář, neví též
ničeho o drahotě. Každého roku tráví pět měsíců
v Paříži a ústřice jsou tam letošního roku
lacinější o 1 frank na velkotuctu. Šampaňské
víno jest stejně drahé jako loni.
Ben. Korčian, opat rajhradský pronáší názor, že
drahotou je vinen chudý lid, svedený socialisty,
aby chtěl všechno zadarmo.
Kníže Khëvenhüller-Metsch, tajný rada, komoří a
velvyslanec v Paříži, sdílí názor hraběte Jana
Stadnického, že ústřice jsou v Paříži letošního
roku lacinější.
Dr. Grabmayer, náměstek předsedy říšského soudu,
volá: „I bažanti klesli na ceně!“
Hrabě Kuefstein: „Pardon, pane doktore, vy
mluvíte snad o vašich bažantech a nikoliv o
sedmihradských. Ti jsou letos dražší.“
Předseda kníže Windischgraetz konstatuje, že
sedmihradští bažanti jsou letošního roku opravdu
vzácnější a to následkem deštivého počasí.
Hrabě Leo Pininski, byv. haličský místodržitel:
„Nejlepší bažanti jsou bažanti pod Magurou.“
Gilbert Helmer, opat v Teplé, volá: „Mají
světlejší maso!“
Předseda kníže Windischgraetz potvrzuje, že mají
opravdu proti sedmihradským bažantům světlejší
maso.
Sv. p. Hachelberg-Laudon, kanovník z Vídně: „A
také chutnější!“
Kníže Trautsmansdorf Weinsberg, komoří a tajný
rada, polemizuje s předřečníkem. S lanýžovou
nádivkou je nejchutnější český bažant z jeho
bažantnice u Horšova Týna.
Sv. pán Marius Pasetti: „Dovolte, Excelence,
bažant se šunkou a žampiony, politý madeirou,
servíruje se na dvorní hostině!“
Kníže Trautsmandorf Weinsberg loyálně potvrzuje,
že bažant tím způsobem upravený je nejlepší a
žádá, aby členové panské sněmovny povstáním
projevili vládě důvěru. Pokračuje se nyní v
debatě o drahotě.
Kníže Alfred Montenuovo, nejvyšší hofmistr, jako
hlavní řečník, pronáší obavu, že dnešní drahota
je jen záminkou, aby nespokojené živly
drancovaly. Pořádný člověk si nestěžuje, že ceny
potravin stoupají. Pro pořádného člověka
neexistuje pojem drahoty. Kdo na to nemá, nemusí
jíst třikrát denně.
Fr. Marat, generál, velmistr Křížovníků v Praze,
prohlašuje, že všeobecná drahota jest
smyšlenkou, kterou má být na zaměstnavatele
působeno, aby zvýšili mzdy. Na statcích řádu
Křížovníků platí 80 hal. denně lidem ve dvorech.
Musí-li dotyčný z toho živit pětičlennou rodinu,
je to jeho soukromou věcí, do které se vláda
nesmí míchat, poněvadž respektuje občanskou
svobodu.
(Potlesk.)
Princ Bed. Schaumburg-Lippe žasne nad tvrzením o
drahotě. Firma Benz, továrna automobilů v
Manheimu, snížila ceny automobilů o pět procent.
Sv. pán Fr. Moll: „Mercedes jest lepší značka a
lacinější!“
Hrabě Vrints z Falkensteinu: „Benz vyhrál jízdu
Paříž- Lyon-Brusel-Štrasburk-Nizza-Paříž!“
Sv. pán Fr. Moll: „Značka „Mercedes“ zvítězila z
Birminghamu do Londýna, pane hrabě!“
Předseda kníže Windischgraetz praví, že v prvé
řadě třeba podporovat domácí průmysl a že pány
interesanty odkazuje do ministerstva obchodu,
kde dostanou seznamy domácích firem s nejlepšími
ofertami. Současně konstatuje, že opravdu jsou
automobily těch nejlepších značek lacinější.
Rytíř Gorayski: „Dostihové koně jsou též
lacinější. Koupil jsem za 20.000 K plnokrevného
traba.“
Dr. K. Mattuš, vrch. řed. Zem. banky, promlouvá
o tom, že pověsti o všeobecné drahotě jsou
značně přehnané, neboť i peníze jsou lacinější.
Dnes velkostatkář má lacinější hypotéku.
Hrabě Hardegg: „Jen těžká vína španělská
přidražila.“
Probošt Schmoln: „A želvy!“
Kníže Rohan: „Utvořme komisi, aby byl podán
vládě návrh, aby zrušila clo na těžká španělská
vína a želvy!“
Návrh se přijímá.
Poté byly provedeny volby a zvoleni do komise
pro otázku připuštění cizozemských želv a
španělských vín hr. Goluchowski, svob. pán Schey
a hr. Vetter z Lilie.
Zákon proti všeobecné drahotě se pak zamítá v
druhém i třetím čtení. |
