Schůze panské sněmovny

 

 

Předseda kníže Windischgraetz zahajuje schůzi o 11. hodině 25 min.

Svobodný pán Habersdorfer navrhuje, aby bylo dnešním dnem rozhodnuto o osudu zákonné osnovy proti drahotě. Tento návrh byl přijat.

Katschaler Jan, kardinál v Solnohradě, diví se, proč taková malicherná otázka, jako je osnova proti drahotě, má být právě dnes projednávána, když bylo by na místě, aby se spíše jednalo o uskutečnění zákona proti modernismu v církvi katolické.

Hrabě Wolkenstein-Trojsburg, tajný rada, komoří, velvyslanec mimo službu, rytíř řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Trojsburg a dědičného panství Wolkenstein, považuje otázku drahoty za odbytou. Nákup perských koberců neznačí dnes žádné stoupání drahocenných látek. Lépe by bylo a důležitější, kdyby byl uskutečněn zákon proti všem zkratkám titulů členů panské sněmovny. Jak k tomu přijde, když v novinách při jeho jménu stojí jen: T. r., k. v. v. m. s., r. ř. z. r., m. v. Tr. a d. p. W. To může znamenat v češtině též zkratku slova trouba místo tajný rada.

Sv. pán Prandau-Hilleprandt, tajný rada a předseda senátu nejvyššího dvorního soudu, připojuje se k názorům předřečníka a vyslovuje svou nelibost nad stálými stesky proti drahotě.

Th. Grasbtick, opat kláštera ve Wilheringu v Horních Rakousích, prohlašuje, že neví nic o všeobecné drahotě. Sedláci z okolí vodí i dnes do kláštera telata jako dary křesťanské lásky a do klášterní školy posílají své děti.

Hrabě Jan Stadnický, velkostatkář, neví též ničeho o drahotě. Každého roku tráví pět měsíců v Paříži a ústřice jsou tam letošního roku lacinější o 1 frank na velkotuctu. Šampaňské víno jest stejně drahé jako loni.

Ben. Korčian, opat rajhradský pronáší názor, že drahotou je vinen chudý lid, svedený socialisty, aby chtěl všechno zadarmo.

Kníže Khëvenhüller-Metsch, tajný rada, komoří a velvyslanec v Paříži, sdílí názor hraběte Jana Stadnického, že ústřice jsou v Paříži letošního roku lacinější.

Dr. Grabmayer, náměstek předsedy říšského soudu, volá: „I bažanti klesli na ceně!“

Hrabě Kuefstein: „Pardon, pane doktore, vy mluvíte snad o vašich bažantech a nikoliv o sedmihradských. Ti jsou letos dražší.“

Předseda kníže Windischgraetz konstatuje, že sedmihradští bažanti jsou letošního roku opravdu vzácnější a to následkem deštivého počasí.

Hrabě Leo Pininski, byv. haličský místodržitel: „Nejlepší bažanti jsou bažanti pod Magurou.“

Gilbert Helmer, opat v Teplé, volá: „Mají světlejší maso!“

Předseda kníže Windischgraetz potvrzuje, že mají opravdu proti sedmihradským bažantům světlejší maso.

Sv. p. Hachelberg-Laudon, kanovník z Vídně: „A také chutnější!“

Kníže Trautsmansdorf Weinsberg, komoří a tajný rada, polemizuje s předřečníkem. S lanýžovou nádivkou je nejchutnější český bažant z jeho bažantnice u Horšova Týna.

Sv. pán Marius Pasetti: „Dovolte, Excelence, bažant se šunkou a žampiony, politý madeirou, servíruje se na dvorní hostině!“

Kníže Trautsmandorf Weinsberg loyálně potvrzuje, že bažant tím způsobem upravený je nejlepší a žádá, aby členové panské sněmovny povstáním projevili vládě důvěru. Pokračuje se nyní v debatě o drahotě.

Kníže Alfred Montenuovo, nejvyšší hofmistr, jako hlavní řečník, pronáší obavu, že dnešní drahota je jen záminkou, aby nespokojené živly drancovaly. Pořádný člověk si nestěžuje, že ceny potravin stoupají. Pro pořádného člověka neexistuje pojem drahoty. Kdo na to nemá, nemusí jíst třikrát denně.

Fr. Marat, generál, velmistr Křížovníků v Praze, prohlašuje, že všeobecná drahota jest smyšlenkou, kterou má být na zaměstnavatele působeno, aby zvýšili mzdy. Na statcích řádu Křížovníků platí 80 hal. denně lidem ve dvorech. Musí-li dotyčný z toho živit pětičlennou rodinu, je to jeho soukromou věcí, do které se vláda nesmí míchat, poněvadž respektuje občanskou svobodu.

(Potlesk.)

Princ Bed. Schaumburg-Lippe žasne nad tvrzením o drahotě. Firma Benz, továrna automobilů v Manheimu, snížila ceny automobilů o pět procent.

Sv. pán Fr. Moll: „Mercedes jest lepší značka a lacinější!“

Hrabě Vrints z Falkensteinu: „Benz vyhrál jízdu Paříž- Lyon-Brusel-Štrasburk-Nizza-Paříž!“

Sv. pán Fr. Moll: „Značka „Mercedes“ zvítězila z Birminghamu do Londýna, pane hrabě!“

Předseda kníže Windischgraetz praví, že v prvé řadě třeba podporovat domácí průmysl a že pány interesanty odkazuje do ministerstva obchodu, kde dostanou seznamy domácích firem s nejlepšími ofertami. Současně konstatuje, že opravdu jsou automobily těch nejlepších značek lacinější.

Rytíř Gorayski: „Dostihové koně jsou též lacinější. Koupil jsem za 20.000 K plnokrevného traba.“

Dr. K. Mattuš, vrch. řed. Zem. banky, promlouvá o tom, že pověsti o všeobecné drahotě jsou značně přehnané, neboť i peníze jsou lacinější. Dnes velkostatkář má lacinější hypotéku.

Hrabě Hardegg: „Jen těžká vína španělská přidražila.“

Probošt Schmoln: „A želvy!“

Kníže Rohan: „Utvořme komisi, aby byl podán vládě návrh, aby zrušila clo na těžká španělská vína a želvy!“

Návrh se přijímá.

Poté byly provedeny volby a zvoleni do komise pro otázku připuštění cizozemských želv a španělských vín hr. Goluchowski, svob. pán Schey a hr. Vetter z Lilie.

Zákon proti všeobecné drahotě se pak zamítá v druhém i třetím čtení.