Smělý pokus útěku dvou dozorců z pankrácké trestnice

 

 

Na jednoho bezbranného dozorce vězňů na Pankráci připadá padesát po zuby ozbrojených trestanců. Dozorcům byly v posledním čase odebrány revolvery a místo nich rozdány mezi ně „Rozmluvy Čecha s Němcem“ od Schulze, když pak byl dozorce Klička disciplinárně potrestán, poněvadž přes výslovný rozkaz, že žádný z dozorců nesmí spát po šest neděl, kdy jest vystřídán, usnul ku konci pátého týdne, usnesli se dozorci Moudrý a Hubka, že utekou z pankrácké trestnice.

Jak všechny okolnosti svědčí, připravovali se oba dozorci na útěk již dříve, dle všeho smluveni s dozorcem Řeřichou, který jak snad doposud se pamatujete, již před sedmi léty pokusil se o útěk. Pokus však se mu tehdy nezdařil díky duchapřítomnosti vojenské stráže, která ho postřelila do nohy.

Oba dozorci byli na útěk důkladně připraveni. Předpokládajíce, že se budou muset před vrchním ředitelem Janotou a vrchním státním zástupcem Merhautem skrývati po delší čas v boží přírodě, oblékli na sebe dvojí prádlo a šaty a přitom počítali, že se zmocní, byť i násilím, oděvu některého trestance a že v šatech trestaneckých snáze se jim podaří uniknouti z Pankráce.

Ze by se přitom nelekali tito nebezpeční dozorci i násilí, jest nabíledni.

Průběh celého případu jest:

Trestanec Semián, odsouzený k doživotnímu žaláři pro loupežnou vraždu, šel po dvanácté hodině noční navštívit svého přítele trestance Vavřinu, nacházejícího se v jiné budově. Jak nám sdělil, přinesl si Vavřina z města litr slivovice a vybídl pana Semiána, aby ji společně vypili.

Trestanec pan Semián odemkl si tedy mřížovanou klec klíčkem, které se vyrábějí v zámečnické dílně v trestnici, kde zaměstnáni jsou páni lupiči, aby se zdokonalili ve výrobě paklíčů, a podle svého zvyku vzal si s sebou na tuto procházku do kapsy revolver, dva nože a železný obušek, jejž si v zámečnické dílně zhotovil.

Jak nám pan trestanec Semián sdělil, učinil tak jen proto, aby mohl se při nahodilém setkání s nějakým dozorcem ubrániti, kdyby tento chtěl mu vyrvati z úst zapálený doutník a s ním utéci, aby ho někde v ústraní vykouřil, neboť dozorci mají zakázáno kouřit.

Pan trestanec Semián vyšel tedy ze dveří a tu uslyšel podezřelý šramot v I. poschodí. Ze zvědavosti šel po zvuku, ale když přišel ku dveřím, které dělí schodiště v I. poschodí, byl chycen za krk od ukrytého tam zlotřilého dozorce vězňů.

Druhý dozorce zasadil mu ránu do hlavy. Oba dozorci porazili ho pak na zem a snažili se mu svléci jeho šaty. Dozorci mlátili do pana trestance Semiána a podařilo se jim zmocnit i se jeho revolveru, nožů i obušku. Nyní nastal zápas na život a na smrt, až konečně podařilo se nebožáku zuřivým dozorcům se vytrhnouti a seběhnouti se schodů.

Nastala šílená honba dvou ozbrojených dozorců za bezbranným trestancem panem Semiánem, který v poslední chvíli si vzpomněl, že má klíče od bytu vrchního ředitele Janoty.

Odemkl dvéře pokoje páně ředitelova, přirazil a zamkl. To bylo dílem okamžiku. Kdyby se byl jen o chvíli opozdil, byli by jej dozorci snad zabili, ale nejen jeho, nýbrž snad i ředitele trestnice, který ležel na posteli a o ničem nevěděl.

Ale ještě neměli vyhráno!

Dozorci snažili se dvéře vypáčiti.

Šťastnou náhodou však se stalo, že po dvoře procházeli se po půlnoci čtyři trestanci, odsouzení do samovazby, aby si na vzduchu v měsíčné noci vykouřili dýmku.

Pan trestanec Semián zavolal na ně oknem a hodil jim klíč od budovy, který měl též naštěstí u sebe.

Páni trestanci s nabitými revolvery vnikli dovnitř a zmocnili se obou dozorců.

Nato učiněn poplach, zalarmována hlavní stráž dozorců, zavolán vězeňský lékař a správce Oels, jakož i inspektor stráže.

Zraněný pan trestanec Semián byl dopraven do Všeobecné nemocnice. Dozorci byli spoutáni a dopraveni do kárných cel.

Dojemná scéna se odehrála, když ředitel trestnice Janota loučil se s panem trestancem Semiánem. Vřelými slovy poděkoval panu Semiánovi, že díky své neohroženosti zabránil útěku odvážných dozorců, a políbil obětavého trestance na čelo.

Ze se dozorci již déle připravovali na útěk, jest jisto, neboť roztrhali prostěradla a skroutili z nich provazy.

Jest třeba, aby konečně celá česká veřejnost zvěděla pravdu. Dozorci mají klíče od skladišť a jak snadno mohli by odtamtud vytáhnouti žebříky a po žebříku uniknouti z pankrácké trestnice.

Pan ředitel Janota učiní nejlépe, když přičiní se o náležitá opatření, aby dozorci byli na noc zavřeni do mřížovaných klecí a klíče od nich aby byly odevzdány do rukou trestanců.

Jest rozhodně třeba, aby trestanci byli bdělejšími a zostřili svůj dozor na dozorce.

Pan ředitel Janota je příliš citlivý vůči dozorcům trestanců, stejně jako správce Oels, který nedávno dokonce vydal rozkaz, že napříště odstraněny jsou s nohou dozorců koule.

A dnes jistě vidí, jak této benevolence využitkovali dozorcové Hubka a Moudrý, kteří násilím chtěli si vynutiti volnou cestu, aby prchli z pankrácké trestnice a odměnili se tak mrzce za všechna dobrodiní poskytovaná jim panem Janotou a panem Oelsem. Jak bylo prokázáno, mají dozorci dokonce klíče ode všech chodeb a cel, což způsobuje mezi veškerými trestanci patrné rozechvění.

Kdy konečně vyhoví vrchní ředitel pankrácké trestnice pan Janota spravedlivému požadavku pánů trestanců, aby dozorci byli držáni v samovazbě a přinuceni za dozoru trestanců lepiti sáčky, by si páni trestanci mohli přilepšit?

Dočkají se trestanci alespoň nyní nápravy?