Tragedie rublu

Není divu, že přednáška p. L. V. Tučka pojednávající o thématu tak zajímavém přivábila dne 31. listopadu do místnosti „Českého úvěrního ústavu v Kyjevě“ velkou řadu posluchačů. Pan L. V. Tuček promluvil nejen jako vyškolený finanční odborník, nýbrž jako učitel, snažící se jasně a populárně vysvětliti neodborníkům hlavní zásady národohospodářské.

Přednáška rozdělena na dva oddíly.

První část obsahuje celkový přehled národohospodářský a příčiny klesnutí rublu. Na začátku podal přednášející jakýsi všeobecný pojem o výlohách vedení války, statistické cifry, z nichž vyjímáme:

Doposud bez Ameriky výlohy válečné a spotřeba peněz činí u spojence 195 miliard rublů a počítá se do konce válka, převedeno na zlato, že výlohy a spotřeba činiti budou 10 a půl milionu pudů zlata, jež znamená 10.000 vagonů zlata. Rusko si vypůjčilo 24 miliard rublů a celkové výlohy Ruska činily doposud 54 miliardy. Za 30 miliard bylo nuceno vydat Rusko papírové peníze a tu začíná se tragedie rublu. Pan Tuček dospívá k ůsudku, že tragedií rublu vinen jest člověk sám svými choutkami, politická situace a všeobecná psychologie. Nutno informovat člověka a nikoliv mechanismus.

Přednášející podává pak výklad nejdůležitějšťch národohospodářských pojmů. Co jest cena, jak vzniká cena. Obrazně přirovnává člověka majícího potřeby k exhaustoru a toho, kdo zboží dává ke kompensátoru.

Každý člověk kupuje, ale musí též dodávat. Žádná výměna zboží není myslitelná bez práce. A tu přichází se k zákonu o vyrovnávání. Přednášející přechází na zlatý poklad státní. Stát získává zlato buď těžbou, zač ovšem musí platit, a povolováním státních rozpůjček, v čemž lze stopovat trpný hospodářský demokratismus, dále daněmi, reeskomptováním směnek, clem, uzavíráním půjček za hranicemi. Jeho národohospodářská politika nese se tím směrem, aby za obnosy zlata byly vydány jemu odpovídající papírové peníze a udržován stav „al pari“ (Papír a zlato jest stejná hodnota, papírové peníze - kryty zlatem), zákonné ustanovení, že papírové peníze po předložení u státních pokladen mají býti vyplaceny zlatem, se ve válce ovšem zrušilo a zůstalo v platnosti jen v Anglii, kde ho občanstvo nezneužilo.

Válka byla královskou lučavkou pro zlato a zlatý poklad státu. Objevilo se ve válce, že nejmizernější finance má Rakousko a Rusko, že oba státy mají umělé bilance a že již dávno je vlastně hlodá finanční úpadek. Proto klesla koruna a klesl rubl. К odůvodnění tohoto zjevu je třeba při tom vysvětlit pojem výměny.

Žádná výměna zboží není myslitelná bez práce. Práce je výměna obdrženého blaha za vykonanou energii. Jsou však blaha hmotná a blaha ideová. Herec hraje obecenstvu, zač je placen a poskytuje mu výměnu blaha ne hmotného, nýbrž ideového. Ani bankovky nemohou být vyměněny aniž by za to stát něco dal. A stát dával za bankovky ve válce ne zlato, ale jakési ideové blaho, totiž naději na vítězství. Stát nemůže beztrestně tisknout nadmíru bankovek, jestli že nemá obecenstvo víru ve vítězství. A proto klesl rubl tak úžasně. Rubl počal klesat, když se počalo prohrávat a klesat, když armáda není boje schopná. Ve Francii vydali 4 krát tolik papírových peněz než mají zlata, ale frank neklesl, poněvadž tam je naděje na vítězství a občanstvo samo si frank neznehodnotilo a ceny stouply jen o 50 proc. V Rakousku a Rusku je nejméně patriotismu a proto nastal tam peněžní krach. Rusku odpomůže jedině na konec to, že Rusko bude muset ztráty rubla si odpracovávat. To bude povinnost občana. Kromě nedostatku patriotismu způsobil pád rublu také nedostatek technické vyspělosti, hanebná platební bilance, nedostatečný vývoz za hranice, úbytek výroben v zabraných územích, zvyšování daní, spekulace skladová a j.

V druhé části přednášky p. Tuček promlouvá o nových ukrajinských penězích, které vláda ukrajinská vydá (1 karbovanec = rubla = 1/15 imperialu). Bankovky budou vícerublové, čímž Ukrajina získá ažio. Nastane fáse obchodů Ukrajiny s Ruskem a bude příliv zlata na Ukrajinu. Půjčka Ukrajinské republiky umístěná nyní ve Francii, znamená podepřeni nové ukrajinské měny. Přednášející dotýká se postupu výrobce, obchodníka a kapitalisty k úpadku rublu. Jest třeba býti co nejopatrnějším při oceňování zásob. Příliš vysokým oceňováním zboží nebo objektů se rubl zabíjí.

Pan Tuček přechází pak k umísťování kapitálu do naší revoluční půjčky. Upisovatel dává 0,21 gr. zlata českému státu a dostane 0'08 gr. zlata více, t. j. 0,29 gr. zlata za každý frank = rubl.

Pan Tuček probírá pak otázku valut zlata a po jeho vývodech vyplývá, že jistota naší revoluční zápůjčky je prokázána. Přednášející shrnuje pak svou přednášku v základní věty, že tragedie rublu je tragedií ruského národa, východiskem je pracovitost a česká revoluční půjčka jest výhodným prostředkem к uchránění se finanční katastrofy.

Po přednášce rozvinula se debata, která vyzněla výzvou p. Ambrože, aby p. Tuček onu část přednášky, týkající se české revoluční půjčky přednesl před širším obecenstvem, aby Kijev byl na prvém místě při upisovaní půjčky. Do debaty zasáhl p. Jindříšek, jehož zdravé názory často je třeba jen pochválit, který však v kritice dělnických odborových orgauisací zaujal stanovisko velmi příkré, což bylo částečně i nemístné.