|
Jednoho dne neměl úředník u
místodržitelství Vlček nic jiného na práci, než
že čmáral po obálkách různá jména, aby si
ukrátil dlouhou chvíli. Mezi jiným napsal jen
tak mimovolně na úřední obálku: „Slavné městské
radě v Klenovicích. K rukám starosty.“ Pak
přišel sluha, sebral obálky a odnesl je vedle do
konceptu.
Bylo to právě v den, kdy rozesílána byla na
jednotlivé interesenty, kteří o to žádali, nová
nařízení z různých ministerstev. Od konceptu
postoupili haldu obálek k vyplnění do oddělení
akce a tak i do obálky s nahodilým jménem slavné
městské rady v Klenovicích bylo vloženo jedno z
nových nařízení z ministerstva, které uvedlo
obecní zastupitelstvo v Klenovicích a jeho
starostu do úžasu.
Přijde z místodržitelství obálka a v té dva
archy: „Nařízení c. k. ministerstva vnitra,
orby, financí a spravedlnosti ze dne 18. května
1910, č. 104, ř. z. o zákazu používati při
výrobě obilního droždí škrobu a pivovarských
kvasnic.“
Tohle bylo co říct. Už po deset let nedošel sem
žádný přípis od místodržitelství. Posledně
přišlo nařízení o zjištění zdravotních opatření
a po deseti letech konečně tohle.
Starosta města byl naprosto popleten. Jakou
zkoušku bůh na něho sesílá, co to znamená:
„Zákaz používati při výrobě obilního droždí
škrobu a pivovarských kvasnic?“ A k tomu ještě,
že je to nařízení c. k. ministerstva vnitra,
orby, financí a spravedlnosti. Jaká to rána
sesypala se na ubohé město. Čtyry ministerstva
podnikly útok na Klenovice. Vždyť pro umučení
boží nikdo v celém městě nevyrábí droždí.
„Jedná se patrně o denunciaci,“ podotkl
tajemník, když u přítomnosti náměstka starosty
starosta Šandera četl obsah obálky z
místodržitelství.
A náměstek starosty kupec Holobut dodal k tomu
hromovým hlasem: „Pánové, toť spíše útok na
českou samosprávu.“
„Já ale tvrdím, že je to denunciace,“ opřel se
okresní tajemník. „Nejedná se o nic jiného, než
nás kompromitovat u místodržitelství v době, kdy
žádáme erár o posádku. Taková denunciace jest
nejhnusnější zjev a třeba se rázně tomu opřít.
Navrhuji svolání tajné schůze městské rady, kde
bude rozhodnuto, co se má počít s ministerským
nařízením a zároveň zaujati ostré stanovisko
proti podobné denunciaci.“
„Já vám ale říkám,“ stál na svém kupec Holobut,
„že se jedná o útok na českou samosprávu. To mně
nikdo nevyvrátí. Napřed začne vláda s droždím,
se škrobem, s pivovarskými kvasnicemi a bác! Už
nám sem dosadí vládního komisaře, rozpustí
obecní zastupitelstvo.“
Starosta Šandera nezaujal ani to, ani ono
stanovisko. Celou cestu k radnici říkal, že jest
to k zbláznění. Kdyby někdo vyráběl v městě
droždí, milerád dá vyvěsit vyhlášku, ale takhle,
nikdo nic a čtyry ministerstva útočí najednou na
něho.
„K rukám starosty, pane purkmistře,“ řekl
významně tajemník, „někdo vás denuncoval, že vy
vyrábíte droždí.“
„Ano, pošpinit hlavu obecní samosprávy, pane
tajemníku,“ hulákal kupec Holobut, „útok na
českou samosprávu, vida, již to snad chápete.
Denunciace je vedlejší, pravím vám, že zcela
vedlejší věcí!“
Pánové se rozešli.
„Tak se mně zdá,“ myslel si tajemník odcházeje
od radnice, „že pan starosta nemá nějak čisté
svědomí. Což jestli přece vyrábí tajně droždí a
že ho kupec Holobut denuncoval. Proto se tolik
bránil při zmínce o denunciaci.“
V tajném sezení městského zastupitelstva byl
prvním mluvčím pan Holobut. Řeč jeho byla jediný
protest proti vládě. Opět mluvil o útocích na
českou samosprávu a zapřísahal všechny, aby
vytrvali a pak teprve starosta vysvětlil, oč
jde. Městskou radu došel zčistajasna přípis od
ministerstva vnitra, orby, financí a
spravedlnosti, kterým se (patrně městu) zakazuje
používat při výrobě obilního droždí škrobu a
pivovarských kvasnic. Přípis ten došel k jeho
rukám. Nespal celou noc. Nikdo nevyrábí droždí v
městě. Vtom se ku slovu přihlásil pan lékárník a
pravil, že spatřuje v zákazu užívati škrobu a
pivovarských kvasnic při výrobě droždí podporu
zkartelovaných továren na lisované droždí a
zjednání faktického monopolu pro tento obor
výroby. Proto navrhuje, aby byl podán v zájmu
maloprůmyslu telegrafický protest a zároveň
požádán poslanec za okres o zakročení. Věc je
rozhodně vážnější: Třeba kartel takový zničit,
než se narodí!
Člen obecního zastupitelstva sládek pivovaru
Ramlík spatřuje v nařízení ministerstva pohromu
pivovarnictví v Čechách. Zákaz používání pivních
kvasnic nelze ospravedlnit. „Připojuji se také k
návrhu pana lékárníka!“
„O to nejde,“ zvolal kupec Holobut, „zde jde o
útok na naše práva. Sluší předně podat protest
proti místodržitelství.“
Starosta Šandera povstal a mluvil o komických
zbraních. Jedná se zřejmě o šikanování českého
města, neboť kdo jakživ slyšel, aby v
Klenovicích vyráběli droždí. Jest to nevážnost
ku samosprávní korporaci, anebo... Nyní dotkl se
také denunciace a počal mluvit o občanské
svobodě a vysvětlil, proč svolal tajnou schůzi
obecního zastupitelstva. Proto, poněvadž v celé
záležitosti vidí ostří vídeňské vlády. Předně
třeba zachovat důstojný klid a protestovat
telegraficky na kompetentních místech. Třeba
poslat protestní telegram na ministerstvo
vnitra, orby, financí a spravedlnosti. Žádat
Národní radu o intervenci a požádat jednotlivé
poslanecké kluby o pomoc. Dále, jak pravil pan
náměstek Holobut, podat současně protest na
místodržitelství a vyzvat vyhláškou obyvatelstvo
ku klidu.
Návrhy tyto byly jednohlasně schváleny.
Nato povstal starosta poznovu a řekl rozechvělým
hlasem: „Pánové, nesmíme přitom založiti však
ruce v klín. Nastane-li zlá doba, ať nás nenajde
nepřipravené. Navrhuji vzhledem k hrozícím
výlohám, které vyžaduje řádná obrana národní
cti, abychom zvýšili o patnáct procent obecní
přirážky.“
Návrh ten byl také jednomyslně schválen a je
jisto, že mít v Čechách jen padesát takových
měst jako Klenovice, pak běda vídeňské vládě. |
