Vojenské články do čítanek pro děti

Dle návrhu Ministerstva vyučování mají býti do čítanek pro děti zařazeny články z péra pánů důstojníků. Podáváme na ukázku tyto:

I

MIŤUŠKA A SLANINA

Miťuška vzal ze špižírny pana hejtmana Miškolciho kus slaniny, kterou snědl ve vší skrytosti, a pak odebral se k panu hejtmanovi, zasalutoval a hlásil: „Poslušně hlásím, pane hejtmane, že jsem ukradl z vaší špižírny kus slaniny, který jsem snědl.“ Miťuška byl totiž vojenským sluhou pana hejtmana.

Hejtman Miškolci byl dobře naladěn, měl u sebe společnost důstojníků, i zavolal je a řekl: „Hle, toť Miťuška od mého pluku! Ukradl kus slaniny, a jak ji snědl, šel to hned poslušně hlásit. Proč jsi, Miťuško, tu věc nehlásil, než jsi tu slaninu snědl?“

Miťuška byl na rozpacích. „Poslušně hlásím,“ odpověděl nejistým hlasem, „slanina voněla.“ - „Dobře, Miťuška, a víš, co tě čeká?“ - „Přísný trest, poslušně hlásím!“ - „Nikoliv, Miťuško, sníš všechnu slaninu ve špižírně!“ Jde tedy Miťuška do špižírny, kde visí hrozný kus slaniny, z celého bagouna, vesele usedne na prázdný sud od vína, vytáhne z kapsy křivák, krájí slaninu a polyká.

Když snědl pořádný kus slaniny, počal teprve uvažovati o nenadálém štěstí. V přítmí špižírny připadal si jako kníže.

Krájel dále slaninu a polykal. Slaniny však tak málo ubývalo. Připadalo mu to náhle strašným, ale vědom toho, že rozkaz je rozkaz, krájel dále slaninu a polykaje kus za kusem říkal si: „To za to, že jsem si nečistil knoflíky u blůzy, tenhle kus za to, že jsem nepozdravil pana kaprála, tohleto za to, že jsem na stráži myslel na domov.“

Ale slaniny ubývalo strašně pomalu. Polykal ji čím dále obtížněji, až konečně vypotácel se stěží ven, když jí byl snědl pět kilogramů. Od té doby nikdy ve špižírně nemlsal a z Miťušky stal se řádný vojín.

II

PO BITVĚ

Malý Jeník po bitvě vyšel si na bojiště. Líbily se mu mrtvoly statečných obránců vlasti, které v krvi prolité pro vlast ležely s tváří obrácenou směrem, kde právě naše statečné vojsko slavilo úplného vítězství. Ale tu přiblížil se k němu velký člověk, který opodál s opovržením díval se na místo slávy, a řekl k němu: „Milý hochu, to, co zde vidíš, (konfiskováno).“ Malý Jeník však odpověděl:

„Jsem hrdý na to, že i můj starší bratr jest mezi padlými hrdiny!“ Zločinný muž však řekl: „Ty nechápeš, že (konfiskováno).“ Tu však oči Jeníkovy zaplály hněvem a on zvolal: „Což vy nemáte ani trochu smyslu pro to, jak jest krásné stříleti na nepřítele?“ Ohavný muž na to odpověděl: „Nemám, neboť (konfiskováno).“ Po těchto slovech malý Jeník s opovržením odešel od nešlechetníka, který za ním volal: „O, hochu, (konfiskováno).“

Bojím se jen, aby páni důstojníci nedělali velkých pravopisných chyb. Jinak bude taková čítanka jistě rozkošnou a poučnou četbou. Sejdou se povídky: „Usnul na stráži“, „Poprava zběha“. Z milosti přijme redakce čítanky příspěvky od šikovatelů. Tyto budou psány jadrným slohem a budou povznášejícího obsahu. Z řad dělostřelectva budou zařazeny články: „Výchova mládeže a strojní pušky“. Dojímavou bude jistě báseň vojenského duchovního: „Modlitba před bitvou“. Z dějin vojenství pak bude určitě článek: „Zbraně starověké a moderní“. A pak bude jistě v rodinách možno pozorovat tento tklivý obrázek: Dědeček veterán čte svým vnukům nahlas z takové čítanky. Dovedete si představit větší štěstí v roztomilé, prostodušné zabedněnosti?