X

Prinz Eugenius der edle Ritter

Princ Evžen vznešený rytíř

 
Vojenská lidová
 

Melodie

 

 

 

Proslulá píseň popisuje obléhání a dobytí Bělehradu Evženem Savojským v roce 1717 během rakousko - turecké války. Postupem času se z ní stala pochodová píseň a zpívala jí německá a rakouská vojska během dvou světových válek. Určitě také zazněla z obou válčících stran u Hradce Králové v prusko - rakouské válce roku 1866, stejně jako šedesát let předtím v bitvě tří císařů u Slavkova.

Český text je převzatý z Pletkovy knihy "Písně Josefa Švejka", kde uvádí, že jej převzal z "Veselých a oblíbených písních", které vydal herec Josef Šváb Malostranský.

Sugestivní, bojovná melodie zřejmě učarovala i socialistovi a anarchistovi Norbertu Zoulovi. Ten k ní napsal v  době svého uvěznění v roce 1881  text s názvem "Vězeňská". Tady si jí můžete poslechnout.

 

Poprvé je  píseň zmíněna ve Švejkově budějovické anabázi, kde si jí v arestu vyzpěvoval s jednoročákem Markem: Večer z arestu ozývalo se vždy „Zachovej nám, Hospodine“ a „Prinz Eugen, der edle Ritter“. Přezpívali též celou řadu vojenských písniček....

Podruhé si jí zpívali deutschmajstři  při cestě na bojiště "Přes Uhry" s jednou malou obměnou: v originále se pochopitelně zpívá "Alle Türken zu verjagen" [všechny Turky zahnali] deutschmajstři pozměnili historii a zpívali totéž o Srbech "alle Serben zu verjagen...": Nádražím bez zastávky projel' jiný vojenský vlak odshora obsazený deutschmajstry, které posílali na srbský front. Ještě se nevzpamatovali ze svého nadšení při loučení s Vídní a řvali bez oddechu od Vídně až sem:
Prinz Eugenius, der edle Ritter,
vollt' dem Kaiser wiedrum kriegen
Stadt und Festung Belegrad.
Er ließ schlagen einen Brucken,
dala man kunnt' hinüberrucken
mit der Armee wohl für die Stadt
Nějaký kaprál s výbojné nakrouceným knírem, nahýbaje se ven, opřen jsa lokty o mužstvo, které klátilo ven z vagónu vystrčenýma nohama, dával takt a hulákal na celé kolo:
Als der Brucken war geschlagen,
daß man kunnt' mit Stuck und Wagen
frei passier'n den Donaufluß,
bei Semlin schlug man das Lager,
alle Serben zu verjagen...
Vtom však ztratil rovnováhu a vylítl z vagónu a plnou silou narazil v letu břichem na páku u výhybky, na které zůstal nabodnut viset, zatímco vlak jel dál a v zadních vagónech zpívali zase jinou.

 

   

 

 

1. Prinz Eugen, der edle Ritter,
Wollt' dem Kaiser wied'rum kriegen
Stadt und Festung Belgerad.
|: Er ließ schlagen einen Brukken,
Daß man kunnt' hinüberrucken
Mit'r Armee wohl vor die Stadt. :|

2. Als der Brukken ward geschlagen,
Daß man kunnt' mit Stuck und Wagen
Frei passiern den Donaufluß,
|: Bei Semlin schlug man das Lager,
Alle Türken zu verjagen,
Ihn'n zum Spott und zum Verdruß. :|

3. Am einundzwanzigsten August soeben
Kam ein Spion bei Sturm und Regen,
Schwur's dem Prinzen zeigt's ihm an,
|: Daß die Türken futragieren,
So viel, als man kunnt' verspüren,
An die dreimalhunderttausend Mann. :|

4. Als Prinz Eugenius dies vernommen,
Ließ er gleich zusammenkommen
Sein' Gen'ral und Feldmarschall.
|: Er tät sie recht instruieren,
Wie man sollt' die Truppen führen
Wie den Feind recht greifen an. :|

5. Bei der Parol' tät er befehlen,
Daß man sollt' die Zwölfe zählen,
Bei der Uhr um Mitternacht.
|: Da sollt' all's zu Pferd aufsitzen,
Mit dem Feind zu scharmützen,
Was zum Streit nur hätte Kraft. :|
 

6. Alles saß auch gleich zu Pferde,
Jeder griff nach seinem Schwerte,
Ganz still rückt' man aus der Schanz'.
|: Die Musketier' wie auch die Reiter
Täten alle tapfer streiten:
Ist fürwahr ein schöner Tanz! :|

7. Ihr Konstabler auf der Schanzen,
Spielet auf zu diesem Tanzen
Mit Kartaunen groß und klein;
|: Mit den großen, mit den kleinen
Auf die Türken, auf die Heiden,
Daß sie laufen all' davon! :|

8. Prinz Eugenius auf der Rechten
Tät als wie ein Löwe fechten,
Als Gen'ral und Feldmarschall.
|: Prinz Ludewig ritt auf und nieder:
"Halt't euch brav, ihr deutschen Brüder,
Greift den Feind nur herzhaft an!" :|

9. Prinz Ludewig, der mußt' aufgeben
Seinen Geist und junges Leben,
Ward getroffen von dem Blei.
|: Prinz Eugen war sehr betrübet,
Weil er ihn so sehr geliebet,
Bracht ihn nach Peterwardein. :|

 

 

1. Princ Evžen, šlechetný rytíř,

chtěl císaři vybojovat

město, pevnost Bělehrad.

|: nechal on most položiti,

by mohl s vojskem přejíti,

přes Dunaj se dostati. :|

 

2. Když byl most již položený,

že mohl s vojskem přejíti,

s kanonami, s vozami;

|: u Zemlína tábořili,

aby Turka porazili

město osvobodili. :|

 

3. Jednadvacátého srpna,

přišel špehoun v bouři, dešti,

přišel k princi a pravil:

|: že se Turci shromažďují -

tolik, jen co on o nich ví,

že je jich třistatisíc. :|

 

4. Princ Evžen, jak to vyzvěděl,

hned všechny své generály

tiše k sobě přivolal;

|: dával jim dobré návěstí,

jak mají své vojsko vésti,

na Turka udeřiti. :|

 

5. Při tom jim přísně rozkázal,

aby tu noc žádný nespal,

aby každý pozor dal;

|: v dvanáct hodin o půlnoci,

ať každý na koně skočí,

svého meče se chopí. :|

 

6. Všichni na koně sedali,

svého meče se chopili,

tiše táhli do boje;

|: mušketýři i dragouni,

všichni udatně bojují,

strašné to podívání. :| 

 

7. Kanonýři tam na šancích,

zahrejte nám k tomu tanci,

kartáči i granáty;

|: s malými i velkými

na Turky i na pohany,

aby pryč utíkali. :|

 

8. Princ Evžen po pravé straně,

udatně jak lev bojuje,

co generál feldmaršál;

|: princ Ludvík, ten sem tam jezdí,

volá: držte se, mé děti,

nepřítele zmáhejte! :|

 

Princ Ludvík ten byl nešťastný,

od koule silně raněný,

ducha svého vypustil;

|: princ Evžen byl zarmoucený,

že jeho přítel tak věrný,

život ztratiti musil. :|