Heslo:

Baloun

Výklad:

Jméno důstojnického sluhy Balouna se v románu vyskytuje mnohokrát, proto je zde uveden první výskyt a výskyt ve třetí knize, kdy Baloun činí pokání pro svou nenažranost. V první ukázce je uvedeno, že byl v civilu mlynářem někde u Českého Krumlova. Ve druhé, že jeho žena s dětmi se chodila na pouť do Klokot v Táboře. Uvědomme si, že pěšky z Č. Krumlova do Tábora je to asi 85 km. To by si dětičky nožičky ubrousily.

Je to ale jistá směrnice ukazující, že románový Baloun by mohl pocházet z táborského okolí. To jméno se skutečně na Táborsku a okolních regionech vyskytuje dosti často i dnes. Stav v roce 2024: Celkem žije v Česku 935 Balounů. Z toho Tábor 19 | Sedlčany 13 | Pacov 10 | Pelhřimov 7 | Humpolec 26 | Havl. Brod 46 | Č. Budějovice 65. Ani jeden Baloun nežije v nedalekých regionech Voticku, Benešovsku a Vlašimsku. Zatím však nemáme jedinou stopu, odkud mohl Baloun pocházet.

Je však také možné, že se s nositelem tohoto jména setkal Hašek již v Praze. Dnes zde žije 105 Balounů a podle policejních přihlášek z let 1850 - 1914 existuje 389 záznamů s tímto jménem.

Žili však dva Balouni, se kterými se Hašek mohl během svého působení v císařské armádě setkat a některý mohl být zdrojem Haškovy inspirace. Podle armádního schématismu z roku 1914 působil u IR91 jako vrchní plukovní lékař  Franz Baloun. Nepodařilo se však zjistit, zda u pluku sloužil  současně s Haškem.

Druhým kandidátem by mohl být jistý Jaroslav Baloun pocházející z Něm. Brodu (dnes v Havl. Brodě žije 46 Balounů). Jako jednoroční dobrovolník byl dne 1. 4. 1915 převelen od IR73 do Budějovic k IR91, kde již sloužil i Jaroslav Hašek. Zřejmě prodělali i stejnou válečnou pouť až k bitvě o Sokal, kde byl Jaroslav Baloun, už jako kadet, dne 27.7.1915 raněn. Zde se cesty Jaroslavů Haška a Balouna rozcházejí.  

U dveří stál tlustý pěšák, zarostlý vousy jako Krakonoš. To byl Baloun, nový sluha nadporučíka, v civilu mlynář někde u Českého Krumlova.

„To se nedatuje vod týhle vojny,“ zabědoval, „to už je stará nemoc, tahle moje žravost. Kvůli ní chodila žena s dětma na pouť do Klokot.“...Mezitím Baloun, který jsa v úplném zoufalství, stále myslel, že se jen nyní o něm povídá, že se všechno týká jeho, pokračoval ve své veřejné zpovědi: „Ani Klokoty proti mé žravosti nepomáhaly. Přijde žena s dětmi z pouti a už začne počítat slepice. Schází jedna nebo dvě.