Heslo:

Chodounský Tonouš telefonista | soukromý detektiv

Výklad:

O telefonistovi Chodounském, kterého Hašek představil cestou přes Uhry, se nepodařilo nic objevit. Z jeho vyprávění plyne, že se bojů zúčastnil ihned po vypuknutí války, již na srbské frontě. Zmiňuje též Chorvatský Osiek, kde se 91. pěší pluk skutečně pohyboval v rámci jeho nasazení v Srbsku v roce 1914, někdy počátkem srpna. Jomar Hønsi to objevil při studiu pojednání "Böhmerwalds Söhne im Felde" [Šumavští synové v poli].

Zajímavá je poznámka Švejka, jestli telefonista není příbuzný s majitelem detektivní kanceláře Chodounský. Tak ta kancelář skutečně existovala ve Vodičkově ulici, ředitelem byl Štěpán Chodounský. A to voko jako trojice boží se skutečně v inzrátech objevovalo. Chodounský byl též majitel domu č.p.599 na Královských Vinohradech. Narodil se v roce 1861, byl rozveden a měl dvě děti, Štěpána a Olgu.  

V románu je jméno Chodounský zmíněno 46 krát.

„Neškodilo by,“ řekl Chodounský, „kdyby nás někde čekali s nějakým dobrým obědem. To když jsme my na začátku vojny jeli do Srbska, tak jsme se přežrali na každé stanici, jak nás všude hostili. Z husích stehýnek jsme vyřezávali špalíčky toho nejlepšího masa a hráli s nimi ovčinec na plátech čokolády. V Oseku v Charvatsku nám přinesli do vagonu dva páni od veteránů velký kotel pečeného zajíce, a to už jsme nevydrželi a vylili jsme jim to všechno na hlavu...."

Já se divím,“ řekl telefonista Chodounský, zřejmě uražen, „že zrovna já mám být terčem pitomých vtipů.“ „Není ten Chodounský, co má soukromej detektivní ústav s tím vokem jako trojice boží, váš příbuznej?“ otázal se nevinně Švejk.