Heslo:

frischeviere | čapáry | cvik | kaufcvik | rabování | zdravíčko

Výklad:

V překladu "čerstvé čtyřky". Jedná se o variantu karetní hry Cvik, ve které je povolen dokup karet, a proto bývá někdy nazývána Kaufcvik [z něm. kaufen]. Někde je tato hra známa pod jménem Čapáry, ve své zostřené verzi Zdravíčko, nebo Komando. Hrával se o šestáky, později o desetiháléře. Hrát s vyšší hodnotou mincí je velice riskantní.  Protože téměř v každém kole některý z hráčů neuspěje, mohou při nerozumném hazardu narůstat peníze ve hře prakticky geometrickou řadou. Hra je velmi oblíbená pro svou rychlost a napětí. Ale při absenci desetníků je pro nezkušeného velmi drahá.

Rabování je zde zde chápáno v přeneseném smyslu. Ve skutečnosti toto slovo znamená významově loupit, drancovat. Tady to znamená, že musí forhont vzít nabízenou kartu, která určuje trumfy na počátku hry. Většinou se to praktikuje tehdy, kdy v banku je malá hotovost, tedy na počátku hry a když je rozebrán bank. Hraje se tak, že „ všechno jde, všechno se rabuje“. To znamená, že se nikdo z hráčů nesmí vzdát hry a forhont musí přijmout - „rabovat“ nabízenou kartu určující trumfy ve hře i když je to pro něj nevýhodné například hodnota 8 . Je to proto, že hra nabývá hned v počátku na dramatičnosti. Ale vždycky se jedná o počáteční dohodu, jak se bude hrát. Například takto se asi dohodli hráči v románu.

„Já myslím, že spíš do Srbska. To uvidíme, až budem v Pešti. Jestli nás povezou napravo, tak z toho kouká Srbsko, a nalevo Rusko. Máte už brodsaky? Prej teď bude zvýšenej lehnung? Hraješ frischeviere? Hraješ? Tak přijď zejtra. My to válíme každej večír. Kolik je vás tam u telefonu? Sám? Tak se na to vyflákni a jdi ležet. To máte u vás divný pořádky. Žes k tomu přišel jako slepej k houslím? Nu, konečně mě přišli ablesovat. Hnípej sladce.“

„Zahrejme si kaufcvika,“ navrhl kuchař okultista, „šesták a dva.“...

...Ale pilné ruce neodpočívaly až do rána. Stejně jako všude ve vlaku pod světlem svíček, tak i zde ve světle malé petrolejové lampy, zavěšené na stěně, hráli dál čapáry a Švejk, kdykoliv někdo tam spadl při rabování, prohlašoval, že je to nejspravedlivější hra, poněvadž každý může si vyměnit tolik karet, kolik chce. „Při kaufcviku,“ tvrdil Švejk, „musí se rabovat jenom eso a sedma, ale pak se můžeš vzdát. Vostatní karty rabovat nemusíš. To už děláš na svoje risiko.“„Dejme si zdravíčko,“ navrhoval za všeobecného souhlasu Vaněk.

....Hráli ve skupinách čapáry (frische viere), jedině kadet Biegler nehrál. Listoval se spoustou načatých rukopisů o válečných scénách, neboť chtěl vyniknout ...

O jeho klidu, s kterým hleděl smrti vstříc, svědčí ta okolnost, že hrál s nepřátelskými štábními důstojníky před svou popravou cvika. ,Mnou vyhraný obnos odevzdejte ruskému Červenému kříži,’ řekl, stoje již před hlavněmi ručnic. Tato šlechetná velkomyslnost pohnula přítomné vojenské zástupce až k slzám....

...Potom hráli obyčejného cvika ze tří karet; objevilo se, že jednoroční dobrovolník používá přitom při každém rabování nábožných průpovídek z Písma svatého. Rabuje spodka, zvolal: „Pane, ponechejž mně tohoto spodka i tohoto léta, ať jejž okopám a ohnojím, ať mně přinese ovoce.“