Heslo: |
kušnit |
Výklad: |
Původně se jednalo o francouzský povel psovi: couché - lehni!, postupně se povel dostal i do němčiny: kusch! - lehni! a nakonec získal i přenesený význam kusch dich! - mlč! a z toho v českých zemích vulgárně kuš!, kušuj! - mlč!, zavři hubu! Naopak kušnit znamená mluvit, řečnit. Kušna vulgárně ústa, huba. "drží kušnu" ="drží hubu" |
I-08 |
„Himmelherrgott, tak tu hubu držte, když jsem vám poručil, tak víte dobře, že nesmíte kušnit.“
Vojenští páni podívali se na sebe a zavolali šikovatele. |
II-01 |
„Kušte, Švejku,“ strašlivým hlasem skočil do toho nadporučík, „já vás jednou předám k polnímu soudu. Rozvažte si dobře, jestli nejste nejprachpitomějším chlapem na světě. Některý člověk, kdyby žil tisíc let, nevyvedl by tolik pitomostí jako vy během těch několika neděl. Doufám, že jste to také pozoroval.“ |
II-04 |
Tu Vodička prohlásil, aby si moc neroztahoval kušnu a že může mluvit o štěstí, že je Čech. Kdyby byl Maďar, že by ho roztrhl jako slanečka. |
III-01 |
Baloun, který poslouchal s
otevřenou hubou, pronesl nyní za Vaňka sám to pěkné slovo, které
Vaněk nedořekl, čímž chtěl snad se také vmíchat do rozhovoru.
|
III-03 |
Chodounský díval se před sebe utrápeně, což pohnulo Švejka k přátelskému, dobrému slovu: „Máš to zkrátka pěknej švindl.“ Chodounský odpověděl vlídně: „Kušte, tetičko.“ |
IV-03 |
„Poslušně hlásím,“ ozval se Švejk, „že opravdu sám na sobě někdy pozoruju,
že sem slabomyslnej, zejména takhle kvečeru...“ "...Přímej člověk, který mluví, jak mu zobák narost, málokdy dostane přes hubu. A jestli už se mu to stane pokolikrát, pak si vůbec dá pozor a radši ve společnosti drží kušnu...." |