Heslo:

♣ Jiří Mahen

Výklad:

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura (*12. 12. 1882 Čáslav – †22. 5. 1939 Brno), byl český básník, novinář, dramaturg brněnského Národního divadla, knihovník, režisér a divadelní kritik. Pseudonym Mahen údajně vznikl sazečovým omylem při sazbě původního pseudonymu Maheu, což byl hrdina Zolova románu Germinal. Zemřel bohužel vlastní rukou z nejasných příčin. Patrně hlavní příčinou byla německá okupace, ale mohl to být i stres způsobený nemocemi a obavy z budoucna. Byl příbuzný se spisovatelem Vladislavem Vančurou, protože jejich dědové byli bratři.

Poprvé se Hašek o Mahenovi zmiňuje hned v úvodu "Dějin..." a vytýká mu, že Stranu mírného pokroku pohřbil v dušičkovém fejetonu z 3.11.1911. Ten fejeton skutečně existuje a můžete si ho přečíst o něco níže. 

Úvod k Dějinám Strany mírného pokroku v mezích zákona

A činí tak s nadějí, že budou všechny mylné pověsti o straně vyvráceny, zejména vylhané tvrzení fejetonisty Lidových novin spisovatele Mahena, že stranu mírného pokroku v mezích zákona volby zabily. Že ji nezabily, bude právě důkazem tato obsáhlá historie, která bude jistě přijata s povděkem od všech, kteří přáli si o celé straně zvědět pravdu, nic než pravdu, k čemuž mně dopomáhej bůh!

Příští večer přišel pan Markup dříve než my a seděl u našeho stolu s tváří velkého dobráka. Když jsme přišli, omlouval se a pravil, že si sedne k jinému stolu, byl ale vyzván, jen aby zůstal, že nám jeho společnost jest velice příjemná. Že sice mluvíme o politice, ale to snad mu nebude nijak překážet. „Tedy ujednáno,“ pravil přítel Mahen tiše ke mně, aby to pan Markup slyšel. „Ano,“ řekl jsem, „konám poslední přípravy.“ „Vědí o tom již na Moravě?“ nahnul se k nám inženýr Kún. „Morava ví již o všem,“.....

....Mahen vstal: „Vy jste, pane, vplížil se do tohoto poctivého shromáždění, abyste zde propagoval velezrádná hesla, vy jste se zde rouhal pánubohu u tohoto stolu, kde sedí samí synové katolických rodičů, křičel jste, že nevěříte v pánaboha, mluvil jste ošklivě o neomylnosti papeže, nás, řádné občany, chtěl jste svésti na scestí bludu a nevěry - na to je jediná odpověď - kriminál. Pane hostinský, zavolejte strážníka.“

Tím, čím byli ve francouzské revoluci nejzuřivější jakobíni, tím byl Mahen mezi celou společností. Byl nesmiřitelný, poněvadž se nikdo na něho nehněval. Byl ukrutný, poněvadž neměl nikdy příležitost někomu ublížit. Kromě toho studoval na filosofické fakultě. Jeho duch sám o sobě mnoho myslel, ale my jsme o něm nemysleli nic, takže nakonec si sám o sobě již nic nemyslel, a to bylo jeho štěstí; a stal se etickým anarchistou.

.....Anarchista Vohryzek byl Mahenovi trnem v oku, neboť Mahen byl káchovec a neumannovec dohromady.

Záznam v matrice narozených SOAPraha, Čáslav -ev06

Rozpravy Aventina č.2; říjen 1925;  Doplněno o fotografii Mahena, Světozor 21.08.1918, to je z doby, kdy byl jmenován dramaturgem brněnského Národního divadla.

Tak to je ten fejeton, z Lidiových novin z 3.11.1911, na který Hašek reagoval hned v Úvodu k "Dějinám", zde se také poprvé vyskytlo Mahenovo jméno.

Divadelní listy ND Brno 7.6. 1939.