Slovníček

Jedná se zřejmě o zcela fiktivní osobu. I když se objevily ničím nepodložené spekulace, že předobrazem byla družka nebo milenka anarchisty Michaela Káchy [Radko Pytlík] nebo bordelmamá z nevěstince vedle hospody U Kalicha [Jan Berwid - Buquoy]. Václav Menger v knize Lidský profil Jaroslava Haška píše: ...Jaroslav po celou dobu Jarmilina letního pobytu v Libáni bydlil u své matky na Vinohradech ve Velehradské ulici a dělal opravdu dobrotu. Pilně psal a jak je zřejmo, podporoval i svou matku, která se živila jednak tím, že pronajímala svůj byt podnájemníkům, vyvářela a šila. Tou dobou byla u ní posluhovačka paní Müllerová, typická Pražanka, která později sloužila za vzor jako kvartýrská Müllerová ve "Švejku" .... Ale u tak běžného jména si můžeme vymýšlet celou řadu nových hypotéz. Naposledy se jméno Švejkovy posluhovačky objevuje v jeho snu cestou na haličské bojiště.

„Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny.
Kromě tohoto zaměstnání byl stižen rheumatismem a mazal si právě kolena opodeldokem.
„Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?“ otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena,...

Když posluhovačka stála u postele, řekl Švejk opět takovým tichým hlasem: „Sedněte si, paní Müllerová.“
V jeho hlase bylo něco tajuplně slavnostního.
Když se paní Müllerová posadila, prohlásil Švejk, vztyčuje se na posteli: „Já jdu na vojnu!“

Z místa, kde ležel Švejk, ozvalo se zívnutí a bylo slyšet, jak Švejk mluví ze spaní: „To mají pravdu, paní Müllerová, že jsou si lidi podobný. V Kralupech stavěl pumpy nějaký pan Jaroš a ten se podobal hodináři Lejhanzovi z Pardubic, jako když mu z voka vypadne, a ten zas byl tak nápadně podobnej jičínskýmu Piskorovi a všichni čtyři dohromady neznámýmu sebevrahovi, kterýho našli voběšenýho a úplně zetlelýho v jednom rybníku u Jindřichova Hradce, zrovna pod dráhou, kde se asi vrhnul pod vlak.“ Ozvalo se nové zívnutí a potom ještě dodatek: „Potom ty všechny vostatní vodsoudili k velkej pokutě, a zejtra mně udělají, paní Müllerová, cezený nudle.“