|
Poněvadž se Švejk nehýbal a
stále držel ruku na štítku čepice, poručík zařval: „Marsch
hinaus, neslyšel jste, abtreten?
Korporál Palánek,
vezměte toho chlapa blbého ke kase a kupte mu lístek do Českých
Budějovic!“
Desátník Palánek
se za chvíli objevil opět v kanceláři. Pootevřenými dveřmi
nakukovala za Palánkem
dobromyslná tvář Švejkova.
„Co zas je?“
„Poslušně hlásím, pane lajtnant,“ tajemně zašeptal
desátník Palánek,
„von nemá peníze na dráhu a já taky ne. Zadarmo ho nechtějí
vozit, poněvadž nemá jako ty vojenský dokumenty, že jede k
pluku.“
Poručík dlouho nedal na sebe čekat se šalomounským rozřešením
trudné otázky.
„Tak ať jde pěšky,“ rozhodl, „ať ho zavřou u pluku, že se
opozdil; kdo se s ním tady bude tahat.“
„Nic platno, kamaráde,“ řekl
desátník Palánek k
Švejkovi, když vyšel z kanceláře, „musíš jít, holenku, pěšky do
Budějovic. Máme tam na vachcimře veku komisárku, tak ti ji dáme
na cestu.“ |
