Heslo:

německá ponorka "E"

Výklad:

Německé námořnictvo - Kaiserliche Marine, v první světové válce používala nejprve ponorky řady SM U. Zkratka znamenala Seiner Majestät Unterseeboot - ponorka jeho Veličenstva. První z této řady byla SM U 1 spuštěna na vodu v roce 1906. Sloužila celou válku a dodnes je vystavena v Německém muzeu v Mnichově. V řadě SM U bylo vyrobeno celkem pět ponorek. Až na jednu všechny válku "přežily". Poslední ze řady SM U 26 zmizela kdesi ve Finském zálivu v srpnu 1915. Její vrak nalezli finští potapěči až po stu letech v roce 2014. Leží na dně, poblíž ruského křižníku Pallada, který shodou okolností potopila 11.10.1914.

Dalších 133 ponorek bylo vyrobeno ve třídách U  3 až U 139 (zkratka U znamenala Unterseeboot, čili ponorka).  Nejsou počítány ponorky, které nebyly dokončeny nebo nebyly spuštěny na vodu. Nutno podotknout, že některé ponorky z těchto tříd válčily pod vlajkou Rakouska - Uherska. Ztráty byly značné. Celkem, včetně řady SM U, bylo zneškodněno potopením během války 67 strojů. Kolik při tom zahynulo členů posádek a kolik obětí si činnost těchto monster vybrala na potopených plavidlech, asi zatím nikdo nespočítal. Mezi největší barbarský ponorkový útok jistě patří potopení Lusitanie dne 7. května 1915 ponorkou U 20, kdy zahynulo 1198 pasažérů. U 20 ztroskotala dne 5.11.1916 u dánských břehů.

Mimo tyto ponorky existovaly i menší plavidla určená k pobřežnímu hlídkování tříd UB I až UB III a minonosné ponorky tříd UC I až UC III.

Čluny, které válku "přežily" byly sešrotovány nebo byly zabaveny v rámci reparace výtěznými mocnostmi.

Hašek se mýlil v označení ponorek, když o nich píše jako ponorky "E". To "E", podle zavedeného označení v německých a rakousko - uherských leteckých sborech, znamenalo označení pro jednomístný ozbrojený letoun, poháněný motorem o výkonu menším než 150 k.

O útoku žraloka na ponorku, která ho chtěla vyhodit torpédem do povětří píše Jaroslav Hašek v povídce "Tři muži se žralokem".

Nadporučíkovi bezděčně zacvakaly zuby, vzdychl si, vytáhl z pláště „Bohemii“ a četl zprávy o velkých vítězstvích, o činnosti německé ponorky „E“ na Středozemním moři, a když přišel na zprávu o novém německém vynálezu na vyhazování měst do povětří pomocí zvláštních bomb vrhaných z letadel, které vybuchují třikrát za sebou, byl vyrušen hlasem Švejka, který promluvil na holohlavého pána:

Tři muži se žralokem

"My žraloky na kila neprodáváme. To je reklamní exemplář. Na noc přijde vždy do ledu. Jestli chcete mořskou rybu k smažení, můžeme vám odporučit mořský jazyk, kambalu, čerstvou tresku i s návodem, jak upravovat mořské ryby."
Koupil jsem půl kilogramu kambaly a vrátil se k svým nevyspalým společníkům.
"Šestnáctiměsíční žralok," řekl jsem, "chycen na ostrově Helgolandu. Usmrcen výstřelem z dělové lodice, když potopil ponorku, která ho chtěla vyhodit torpédem do povětří. Reklamní exemplář. Na noc přijde vždy do ledu."

Ponorky na válečných propagandistických pohlednicích většinou potápějí anglické parníky a posádka ponorek před tím nechá posádku a pasažéry dotyčného parníku odplout na záchranných člunech. Prý se tak někdy dělo i ve skutečnosti.