Heslo: |
Wir kennen uns’re Pappenheimer |
Překlad: |
Známe své Pappenheimské |
Komentář: |
Jedná se o rčení ve významu, že známe své lidi, víme, co v nich vězí, co zamýšlejí, že nás ničím pozitivním nepřekvapí, tak jako již v minulosti. Pappenheimští byli příslušníci jednoho rakouského pluku za třicetileté války, který bojoval na straně Albrechta z Valdštejna proti švédským vojskům, podle jména svého velitele hraběte Pappenheima. Mimo jiné se významně zasloužil, prý přímo svým osobním nasazením v boji na straně císařských, o výsledek bitvy na Bílé hoře. Valdštejn ta slova údajně řekl delegaci vojáků pappenheimského pluku, když se ho, v době třicetileté války přišla zeptat, co je pravdy na tom, že Valdštejn chystá zradu císaře a přechod na švédskou stranu. Valdštejn chtěl vojákům zalichotit, pochválit je za věrnost císaři. Jasně však na jejich otázku neodpověděl, s tou zradou to totiž byla pravda a lhát lidem drze do oči za Valdštejnových dob politici ještě neuměli. Gottfried Heinrich hrabě Pappenheim *29.5.1594 – †17.11.1632 byl polní maršál ve Svaté říši římské během třicetileté války. Jako důstojník velel jízdním jednotkám. Podílel se na vítězství katolíků na Bílé hoře a byl během bitvy u Lützenu smrtelně zraněn dělovou koulí. Je pohřben ve Strahovské klášteře. |
Učitel si povzdechl: „Když ten pan auditor neumí dobře česky. Já už jsem mu to také podobným způsobem vysvětloval, ale on na mne spustil, že sameček od vši se jmenuje česky ,vešák’. ,Šádný fšivák,’ povídal pan auditor, ,vešák. Femininum, Sie gebildeter Kerl, ist ten »feš«, also masculinum ist »ta fěšak«. Wir kennen uns’re Pappenheimer.“ |
|
Gottfried Heinrich hrabě Pappenheim |