Slovníček

V polovině 60. let 19. století zesílily rozpory Rakouska s jeho severním sousedem Pruskem. I když v roce 1863 vedlo Rakousko ve spojenectví s Pruskem válku proti Dánsku, tak o tři roky byla situace zcela jiná. Prusko, které se zařadilo mezi rozhodující evropské mocnosti, stále více usilovalo o co nejrychlejší sjednocení celého Německa pod jeho vlastní nadvládou. Dříve nebo později se jeho mocenské zájmy proto musely opět dostat do protikladu se zájmy rakouskými. Rakousko tehdy zastávalo ideu uspořádání poměrů v německy mluvících zemích bývalé Svaté říše římské spíše jako volné federace jednotlivých států. Prusové dokonce uzavřeli s Itálií 8.4.1866 pakt, zaměřený proti Rakousku a tím se situace vyhrotila až do války. Jak je napsáno v manifestu císaře pána "Tím stala se nevyhnutelná válka ta nejhorší, válka Němců s Němci."

Rakousko se ocitlo ve velmi složité situaci, protože válčilo na dvou frontách. Pro českou kotlinu byly důležité hlavně severní operace, které se z větší a rozhodující části odehrávaly na území českého území. 27. - 29. června došlo k prvním bitvám u Náchoda, u Trutnova, u České Skalice, u Mnichova Hradiště, u Svinišťan, u Dvora Králové a u Jičína. Závěrečná bitva se odehrála 3. července v okolí Hradce Králového. Výsledek bitvy byl strašlivý: Prusové odepsali ze stavu 9 172 mužů, Rakušané a jejich spojenci celkem 44 313! Jde o souhrnná čísla mrtvých, raněných, pohřešovaných a zajatých. Rakouský Němec Franz Josef I. dostal od pruských Němců řádně na prdel. Bohužel se ale nepoučil a za osmačtyřicet(!) let vehnal svět do ještě zrůdnějšího masakru.

Hejtman Ságner s úsměvem listoval dál sešitkem a zastavil se na poznámce u schema bitvy u Trutnova za prusko-rakouské války.
Kadet Biegler napsal: „Bitva u Trutnova neměla být svedena, poněvadž hornatá krajina znemožňovala rozvinutí divise generála Mazzucheliho, ohrožené silnými pruskými kolonami, nalézajícími se na výšinách obklopujících levé křídlo naší divise.“