Slovníček

49° 31′ 0″ N, 23° 12′ 10″ E

Sambor, to je to místo, kam dne 4. nebo 5. 7. 1915 doputoval po železnici XII. pochodový prapor IR91. Podle Vaňkova deníku ta cesta XII. pochodového praporu započala v Brucku nad Litavou dne 30.6.1915 ve 20:15. Velitelem byl podplukovník Wenzel, a maršruta vedla přes Raab, Budapest, Hatvan, Füzesabony a Miskolc na haličské bojiště. Trasa přesně odpovídá románu až do stanice Zastaw [dnes polský. Zagórz], kdy skutečný vlak, oproti románovému, nejede do Sanoku, ale míří přes stanice Kroscienko – Chyrow [ukrajinský Хирів] – Felsztyn [ukr. Скелівка] - Wojutycze [ukr. Воютичі] do Samboru. Odsud vyráží XII. Marschbatallion 5.7.1915 pochodem směr Rudki [Рудки] - Szczerzec [Щирець] - Wańkowce [Під' Ярків] - Lahodów [Лагодів] - Jaktorów [Якторів] a dne 11. července 1915 se objevuje ve vesnici Loni [ ukr.Лонi], kde se formovaly polní prapory.

Jak už jsem uvedl v románu Jaroslav Hašek zvolil z nějakého důvodu cílovou železniční stanice Sanok. Proč, to je záhada, když ještě před tím, než vůbec začal na románu pracovat, v roce 1916 a 1917 v povídkách Bilance válečného tažení hejtmana Alserbacha a Dobrý voják Švejk v zajetí, uvádí stanici Sambor, tedy skutečně tu, kam vlak dorazil a nikoliv románový Sanok.

Brigadýr spojil se přímo s divisí, kde vylíčil přesně situaci, potom s divisí mluvil uhrančivý Hanoverák, v důsledcích čehož přišel na brigádu rozkaz: „Brigáda vystupuje z města v šest hodin večer na Turowu-Wolsku - Liskowiec - Starasol - Sambor, kde další rozkazy.

Když vyrazili ráno z Liskowiec na Starasol, Sambor, vezli s sebou v polní kuchyni nešťastnou krávu, která se ještě neuvařila. Bylo usneseno, že ji budou vařit po cestě a sní se, až bude odpočinek na půl cestě z Liskowiec na Starasol.

Od brigády přicválal na koni kurýr s novým rozkazem pro 11. kumpanii, že maršrúta se mění na Felštýn, Woralyče a Sambor nechat stranou, neboť tam není možno ubytovat kumpanii, poněvadž jsou tam dva poznaňské pluky.

Za těch několik dní od pochodu Sanok-Sambor poručík Dub prodělal opět jedno dobrodružství. Za Felštýnem potkala totiž 11. pochodová setnina transport koní, které vedli k dragounskému pluku do Sadowe-Wisznie.

Když vjížděli do Haliče, jeho statečnost, otřesená beztoho již hruškami, počala klesat a ve stanici Sambor klesl na minimum, a zato se objevila u něho veliká žravost.

Byly to velkolepé facky. V těch fackách bylo všechno, jimi snažil se Pavlíček odplatit vše to, co zakoušel od hejtmana na pochodu s maršovým batalionem od Samboru až po Bukovinu.

Železniční stanice Sambor. Takto zničenou ji uviděl i Jaroslav Hašek 4. a 5. 7. 1915