| Heslo: |
|
Růžena Svobodová |
| Výklad: |
|
Antonín Měšťan ve své práci REALIEN UND PSEUDOREALIEN IN HAŠEKS "ŠVEJK" předpokládá, že by se mohlo jednat o českou spisovatelku Růženu Čápovou, provdanou Svobodovou *10.7.1868 - †1.1.1920. S ohledem na Haškovu "lásku" k ženským autorkám a zejména k jejich tvorbě dívčích románů, lze předpokládat, že si ji Hašek vzal na mušku svým osobitým způsobem. Narodila se v Mikulově Janu a Elišce Čápovým. Rodina se později přestěhovala do Prahy (viz pobytová přihláška). V roce 1890 se provdala za úředníka státní spořitelny a básníka F. X. Svobodu. Zemřela na Malé Straně v domě č.p. 147, pochována na Vyšehradě (Slavín). |
| IV-01 |
| „Že si nepřekousneš jazyk,“ říkal každému z nich s dobráckým úsměvem Švejk. „Jestlipak to není lepší, když se u nás jmenuje někdo Bohuslav Štěpánek, Jaroslav Matoušek nebo Růžena Svobodová.“ |
|
|
|
Český svět 12.07.1918 |
|
|
|
Společenský salon manželů Svobodových v domě č.p. 147 na Malé Straně v ulici Pod Bruskou. Naproti domu bývala bruská kasárna. Salon navštěvovali Antonín Sova, Vilém Mrštík, František Václav Krejčí, F. X. Šalda, Otakar Štorch-Marien, výtvarnice Zdenka Braunerová, herečky Hana Kvapilová, Hana Benoniová, z literárně činných žen Božena Benešová, a později i Marie Pujmanová. Sblížení se Šaldou se proměnilo v krátký milostný vztah. |
|
|
