Heslo:
Pražské úřední noviny
Výklad:
Správně "Pražské úřední listy" byly zavedeny
jako oficiální úřední listy C. k. místodržitelství. Vycházely v české
verzi pod názvem "Pražské noviny" a německé verzi "Prager Zeitung". Každé
vydání obsahovalo oficiální část a část komerční s inzercí. Jako součást
výtisku byl v příloze dvojjazyčný "Úřední list Pražských novin" "Amtsblatt
der Prager Zeitung". Takto vycházely až do konce roku 1919, kdy byly
vyhláškou vlády Československé republiky 4/1920 Sb. zastaveny a
nahraženy od 1.1.1920 novým s názvem "Úřední list Československé republiky".
Přestaly vycházet v roce 1962, kdy je nahradila Sbírka zákonů.
O celé
této události objevil se v „Pražských
úředních novinách“ tento článek:
Vlastenectví mrzáka.
Včera dopoledne byli chodci na hlavních pražských třídách svědky scény,
která krásně mluví o tom, že v této veliké a vážné době i synové našeho
národa mohou dáti nejskvělejší příklady věrnosti a oddanosti k trůnu
stařičkého mocnáře. Zdá se nám, že se vrátily doby starých Řeků a Římanů,
kdy Mucius Scaevola dal se odvésti do boje, nedbaje své upálené ruky.
Nejsvětější city a zájmy byly včera krásně demonstrovány mrzákem o berlích,
kterého stará matička vezla na vozíku pro nemocné. Tento syn českého národa
dobrovolně, nedbaje své neduživosti, dal se odvésti na vojnu, aby dal svůj
život i statky za svého císaře. A jestli jeho volání „Na Bělehrad!“ mělo tak
živý ohlas v pražských ulicích, jest to jen svědectvím, že Pražané skýtají
vzorné příklady lásky k vlasti a k panovnickému domu.
Zatímco jsem seděl, děly se v kasárnách divy. Náš obršt zakázal vojákům
vůbec číst, třebas by to byly ,Pražské
úřední noviny’, v kantině nesměli
balit do novin ani párky, ani syrečky.
Jediný výtisk, který jsem ofotil, je to poněkud rozmazané, ale pro
představu snad postačující.
Vyhláška 4/1920 Sb. kterou se zastavuje vydávání úředních listů starého
mocnářství "Pražské noviny" a "Prager Zeitung"
