|
Bohumil Vlček byl Haškovým spolubojovníkem u IR
91 od výcviku v Mostech nad Litavou až do bitvy o Sokal, kde byl 26.7.1915
raněn ( průstřel levého ramene). Jak sám uvádí, dosáhl hodnosti četaře a v
té době byl bataillonsordonanz u štábu III. polního praporu u velitele
praporu, hejtmana Sagnera. Hašek byl ordnonaz u 11. feldkompanie u
nadporučíka Lukáše, takže byli v častém styku a spolupráci. Bohumil Vlček
sepsal v roce 1956 tři kratičké vzpomínkové studie: " Vojenské figury" , kde se snaží čtenáře
seznámit s osobami, které byly předlohami pro románové postavy: Plukovník
Schrőder, hejtman Wenzl, hejtman Sagner, nadporučík Lukas; štábní šikovatel
Vaněk, kadet Biegler a jako přídavek je vzpomínka na Haškova bratra
Bohuslava. Dalším Vlčkovým spisem jsou "Připomínky k románu" ve kterém popisuje
cestu na bojiště a události, které nastaly po opuštění Českých Budějovic až
po bitvu o Sokal. Na tyto vzpomínky navazuje "Cesta zpátky"
kde popisuje cestu k
domovu po utrpěném zranění. Strojopisy všech tří studií opatřené Vlčkovým
podpisem jsou uloženy v Památníku národního písemnictví, Literárním archivu
ve fondu Zdeny Ančíka, kterému je pravděpodobně Vlček předal a kde je Jomar
Hønsi pro nás ofotil. O dalším osudu
Bohumila Vlčka se mi nic dalšího napodařilo zjistit. |
