Dnevnik popa Maljuty

 Iz polka Iisusa Christa

[Deník popa Maljuty
Z pluku Ježíše Krista]

 

Březen (Zlatoust)

Bohumilí arcipastýři, pastýři a všichni věrní synové pravoslavné církve ruské spolu s Alexandrem IV. (Kolčakem), z boží milosti carem všeruským, vyhlásili pronásledování bolševických pohanů. Z našich bratří byl zformován prapor, ke kterému přidali dva prapory Tatarů a Baškirců. To je pluk Ježíše Krista.

Když jsme vyjížděli z Čeljabinska, volalo na nás kupecké obyvatelstvo na nádraží: „Ať žije kapitalismus!“ „Vpřed za pravoslavnou víru!“ Všichni Tataři a Baškirci v našem pluku odpověděli hromovým „Hurá!“

Březen (Birsk)

Z boží milosti jsem byl jmenován plukovním adjutantem. Mám naději, že uvedu do pořádku své finance, rozvrácené bolševiky - pronásledovateli sluhů božích.

Odlukou církve od státu nás zbavili platu, tvrdíce, že se nezabýváme prací, ale okrádáním lidí. Proto se také my kněží všichni shromaždujeme kolem Alexandra IV., Bohem nám daného sjednotitele a budovatele nové monarchie na svaté Rusi.

Kéž mu pomůže Bůh v tomto velikém díle, kéž sešle na lidovou armádu své požehnání!

Ve městě jsme postříleli několik tuctů bolševiků, kterým jsme zuli boty a prodali plukovnímu skladu. Dnes jsem spráskal několik vojáků, aby nezapomínali, že disciplína znamená bázeň boží.

Duben (Ufa)

Náš pluk Ježíše Krista uspořádal pogrom na židy. Každý, komu je drahá znovuvzkříšená vlast a církevní život, kdo si váží svatého učení evangelia, komu jsou drahá přikázání Kristova, šel bít židy. Já sám jsem na' hlavní ulici utloukl kamenem jednu babku.

Kéž nás Hospodin posílí ke službě pravdě boží a slávě Prozatímní sibiřské vlády!

Duben (Belebej)

V Belebeji jsme postavili několik šibenic. Kéž se stanou šibenice Alexandra IV. skutečnou školou života, pramenem živé vody, kterou nám náš pán Ježíš Kristus dal ve svém evangeliu.

Květen (Ufa)

Na frontě triumfuje Antikrist. Rudí nás vyhnali z Buguruslanu. Zítra uspořádá Jeho Osvícenost biskup Andrej procesí přes celé město.

Po procesí bude zase pogrom na židy, poněvadž ufská posádka a brigády uralských horských střelců mají nedostatečnou výstroj.

Červen (Ufa)

Zdá se mi, že mobilizování Tatarů a Baškirců kolem opuštěného oltáře pravoslavné církve je zbytečné.

Naši vyklidili Menzelinsk. Rudí nás ženou po Kamě. Padl jim do zajetí jeden báťuška, který obsluhoval kulomet u 27. čeljabinského pluku, a oni ho místo lásky křesťanské zastřelili. Rudí střelci začali nemilosrdně pronásledovat armádu cara Kolčaka. Ve svém kázání v katedrále biskup Andrej včera pravil: „Lépe krev svou prolít a získat mučednickou korunu, než připustit, aby byla Ufa zhanobena rudými,“ a dneska už z Ufy ujel. Ve svém zvláštním poselství nás vyzývá, abychom jej následovali, abychom se dali cestou hrdinského utrpení při ochraně svatyň.

Náš transport se chystá odjet zítra ráno v šest hodin na Zlatoust. Doufám, že nám Bůh pomůže a že budeme moci ještě do rána postřílet poslední skupinu rudých, zavřených ve vězení.

Červen (Čeljabinsk)

Buď zmužilý, Alexandře IV.! Jdi na svou Golgotu! S Tebou je církev svatá, šlechta, kupci, důstojnci a statkáři. Tvé vojsko, které rudí porážejí, přechází na jejich stranu, ale s Tebou je vojsko nebeské.

Rudí dobyli Ufu, Perm, Kungur, Krasnoufimsk, táhnou na Jekatěrinburk a blíží se k Zlatoustu. „Zhynuly od slz oči mé, zkormoutily se vnitřnosti mé“ (Pláč Jeremiášův, kap. 2, 11).

Evakuujeme Čeljabinsk.

Červen (Omsk)

Hospodine! Zbav nás bázně před bolševiky. Jal nás strach z rudých střelců. Děsíme se neznámého konce ... Evakuujeme Omsk.