Co se všechno v minulém roce na světě stalo

Pro potěšení všem složil a sepsal Jaroslav Hašek

Leden

Jak pěkně počal se rok loni nový,
s tou odpovědí států dohody,
v níž krásně praví mistru Wilsonovi,
že Čechům třeba dobýt svobody.
A nad tím zlostí bezmocně se třese,
pro Čechy žádá provaz, kulku, prach
německý šovén v Neue Freie Presse
i ještě v mnohých jiných novinách.
A Turci Egypt vyklízejí hbitě,
před silou vojska Velké Anglie,
německý "boš" je tichý jako v žitě
na smutných pláních matky Belgie.
Rusové u Rigy se drželi též v lednu,
tam deset tisíc Němců zajali,
šest minonosců Němcům kleslo ke dnu,
jež z Zeebrügg k Dánsku byli vyslali.
Skandály v Uhrách byly s dodávkami,
před krizí kabinet byl ve Vídni,
noviny české z Vídně redigují sami
a dávají jim nátěr solidní.
A v Praze spolek světce Bonifáce
německou školu hbitě zakládal,
a nad bankrotem své kulturní práce
pak ve "Vojtěchu" hořce zaplakal.
Že leckdos nemoh zanechati zvyku
se hádat v svatém vznětu, nadšení,
se na malou vrh časem polemiku,
což historie jednou ocení.
A od Karpat až po močály Finska
tam na rozvědkách naši bývali,
a pod Kovelem, u průplavů Dvinska
si českou píseň v nocích zpívali.
Též Rasputin byl v Petrohradě zabit,
byl rádce carův, také koně krad,
vzduch v Rusku elektřinou silně nabit,
a tak byl každý nad tou zprávou rád.

Únor

Po celém Rakousku jsou demonstrace
pro hlad i také z jiných důvodů,
v továrnách mnohých zastavena práce
a invalidé chodí k odvodu.
Mír separátní, Stürmerovo přání,
reforma Svazu - přání vojáka,
za obzor Dyrych pomalu se sklání,
i sláva klesá pana Vondráka.
Ve Francii se pěkně postupuje,
až z toho těžce onemocněl On,
šli Angličané přes la-barské sluje,
Barlencourt vzali, Sérres, M'romon.
Turecký sultán v tklivém psaní prosí,
Viléma smutně žádá o radu:
"Jsou Angličané na mne jako vosy,
v mém už jsou městě, slavném Bagdádu."
A proto nyní všechny Němců snahy,
by povýšili skleslou náladu,
dál potápějí lodě bez výstrahy
a prohlašují světu blokádu.
Na cárský trůn se přivalila prudce
největší, jež kdy svět snad vůbec znal,
drtivá síla ruské revoluce,
lid povstal, by sám sobě cárstvoval.
A Marseillaisy věčně krásné zvuky
se pod praporem rudým rozlily,
a zdálo se, že všechny lidské muky
se s "allons enfants" navždy zabily.

Březen

Car v prvních dnech se navždy zřekl vlády,
jej v Carském Sele potom zavřeli,
též jeho bratr, uposlechnuv rady,
zřekl se trůnu, zůstal v posteli.
I carevnu stih smutný carský osud
a putovala také pod zámek,
a už to v Rusku nešlo jako dosud,
a zlatý nastal v celém Rusku věk.
Čest důstojníkům přestala se vzdávat
a zrušen také titul: nižní čin,
a zemljačkové začli nyní dávat
své oficíry pěkně do novin.
Trest smrti zrušen, množily se vraždy
a objevil se občan dezertýr,
i revolver si opatřoval každý,
a heslo přišlo: "Válka nebo mír".
O temných silách v novinách se psalo,
co s carevnou měl stařec Rasputin,
co na carském se všechno dvoře dálo
a čí je vlastně vlastní carův syn.
V Kerenském hvězdu viděli již říše
a zbožňovali vřele Gučkova,
a Miljukov stál ještě v plné pýše
a zájem měli také o Lvova.
A myslili, že dovoleno všecko,
a z toho vážného kdys národa
se rozpustilé rázem stalo děcko,
na všechno řekli: "Teď je svoboda."
A na západě Angličané vzali
Cambray, též Concy a Rond ď Orleans,
francouzská vojska od jihu se valí,
v Margival hlavní přenesla svůj stan.
U Břežan českých rozvědčíků řada
se v čele s Medkem bila poctivě,
což sdělila i rakušácká vláda
německým listům velmi truchlivě.
A nová zpráva přišla z Ameriky,
s Německem válčí země Svobody,
což přijato je s převelkými díky
utlačovanými všemi národy.

Duben

Na Rusi kampaň proti Svazu v proudu
a na všech stranách slyšet stesk,
že líně českou okopával hroudu,
a mnohý jiný novinářský blesk.
A žebřík Svazu pod nohama praská,
když v Kyjevě se připravuje sjezd,
tu Svazu zbyl jen pan inženýr Čáska,
Petrohrad v Kyjev slaví vjezd.
Je po sjezdu a zvítězila Rada,
je Svaz již mrtev, nic už nebolí,
skončeny pře a všelijaká váda,
hned uklízejí všechny mrtvoly.
I autor přehledu a rýmování,
jenž před sjezdem cos v Revoluci psal,
jsa stíhán pro své nezřízené psaní,
vše opět z fronty slavně odvolal.
Dělníků, vojska sovět deputátů,
chce strhnout vládu na sebe,
by nedorostly v novém ruském státu
kadetské stromy až až do nebe.
Kerenský pomalu se zmocnil vlády,
po celém Rusku jezdí jako v snách,
zatímco rostou bolševikům řady
a "mene tekel" píší po stěnách.
Že vojsko naše povoleno nyní,
jež Vídni vyrve matku Čechii,
se emisaři po táborech činí
co nejvíc sebrat proti Austrii.

Květen

Masaryk v Rusku. Uvítán byl vřele,
přítomnost jeho nutna v zájmu všech,
by naše hnutí moudře sloučil cele
pro větší slávu našich starých Čech.
A v Uhrách Tisza do ústraní zmizel,
když proti němu vyslovil se sněm,
i v Rusku mnohý nedůvěru sklízel,
Kerenský stal se války ministrem.
Špinavou rukou Němec Polsku hladí,
vladaře Němce chce jí rychle dát,
úlisnou řečí Polsku k tomu svádí,
by za něj šla i v boji umírat.
Adlerův proces připomenul Vídni,
že mohlo by se přec jen něco stát,
že velcí páni nemohou být klidni
a v Schönbrunně tak spokojeně spát.
V Přerově vojsko střílí opět v davy,
jež protestují pro zdražení cen;
Rakouska nová gloriola slávy,
zabity děti, asi tucet žen.
Za hlavu našich čackých rozvědčíků
prémii dává vláda zvýšenou,
za ocenění práce mnoho díků,
je pět set korun slušnou odměnou.
Ve Francii zas Němci utíkají,
ač čerstvých mnoho stáhli sil,
po celý květen stejnou smůlu mají,
a Francouz vzal jim Fontain-Croisille.
Italský postup, v květnu zahájený,
ve Vídni líčen velmi falešně,
od fronty Soče přes Alp Julských stěny
se kupředu šlo velmi úspěšně.
Kerenský mužem zdál se býti činu
a dlouhých řečí prones tisíce,
by znovu vzkřísil kleslou disciplínu,
již sám on dříve rozbil nejvíce.
A Oberučev v Kyjevě nám škodil,
otázky naší nemoh pochopit,
též Kerenský lví na tom měl prý podíl,
a další nábor nechtěl povolit.
V Rakousku vlády autorita padá
den ode dne a čím dál víc a víc,
i zahájena proto říšská rada,
když zachránit se nedalo už nic.
A císař Karel ve své trůnní řeči
se nad tou bídou smutně rozplakal,
poslanci čeští s chutí ještě větší
do celé Vídně silně bijí dál.
Dne třicátého května prohlásili,
že chceme český samostatný stát,
že národ všechny napne svoje síly
a za něj umí také umírat.
I v Řecku trůn se značně zakymácel,
ze země vyhnán řecký král,
tak za války se druhý trůn již skácel,
a uvidíme, jak to půjde dál.

Červen

Chce Ukrajina samostatnost svoji,
autonomii žádá ve svých hranicích,
a svolit k tomu Kerenský se bojí,
čímž nový spáchal politický hřích.
Ještě však stojí, ne sic jako skála,
se půda pod ním trochu podmílá,
s front veliteli zas se změna stala,
aféra Grimma přišla nemilá.
Grimm s ruskou vládou často se tu stýkal,
centrálních agentem byl totiž vlád,
si s ministerstvy kamarádsky tykal,
a dokumenty při tom hbitě krad.
Kerenský na frontách se velmi stará
válečnou vznítit zase náladu,
však historie obnoví se stará,
že vojska ruská táhnou dozadu.
Jen diviz několik a české pluky
té naší první slavné brigády,
jak mocný úder atletické ruky
na rakušácké tlačí na řady.
Naši se slavně u Zborova bijí,
císaře Karla rozrazili tém,
to krásný návrat k naší historii,
jak Němce řezat pěkně dokážem.

Červenec

Že císař Karel dělat se chce hezkým,
když strašně všechno praská v Austrii,
dal amnestii velezrádcům českým,
a tak chce svádět matku Čechii.
Z vděčnosti za to na té říšské radě
jsme velmi celý překvapili svět,
nechtíce jemu vůbec v žádném pádě
povolit ani říšský rozpočet.
By překážek pak nebylo již více,
mír bez anexí, kontribucí byl,
se Halič vyklidila, také Černovice,
tak zemljáček to heslo pochopil.

Srpen

Jsou velká horka, a ve světě proto
se mnoho toho v srpnu neděje,
hrát v Rusku v hernách dovolili loto,
by trochu stouply všechny naděje.
Též Riga padla, Kornilov se vzbouřil,
čas Kerenskému spěchá polední,
on cigaretu slávy ještě nedokouřil,
a tah z ní chudák dělal poslední.

Září

A u Corrieres, Beaumontu, Mort Hommu
se Češi statně bijí v legii,
a doma jsme si řekli: Všechno z Vídně domů!
a všichni táhnem proti Austrii.
A v Rusku vojska doplňujem svoje,
na velké doby rudém úsvitě,
jak Sparťané se vracet budem z boje,
buď se štítem anebo na štítě.

Říjen

V měsíci říjnu v Itálii nastal
rakouský postup někde na Soči,
zas císař Vilém v novinách se chvástal,
že s Angličany stejně zatočí.
Leč Italům je třeba vzdáti chvály,
že drželi se statně přec jen dál,
se Rakušané dále nedostali,
než k Assiagu od těch Julských skal.
A v Petrohradě na všech stranách jistí,
že Kerenského dny jsou sečteny,
bolševik knutou nad hlavou mu sviští
a staré řády už jsou svaleny.
Pogromů přišla skvělá, svěží éra,
druh druha škrtí bez vší závady,
za Kerenským již padá portiéra,
s Leninem Trocký sedí u vlády.
V bratrské krve rozvlněném moři
bolševik v Rusku nyní vítězí,
národních komisařů vláda se tu tvoří
a v jiné formě jiné řetězy.
A Ukrajina, volné dítě stepi,
na kozáckého sedla na koně
a její zjev se vytyčuje lepý,
jak rudá růže v smutném záhoně.

Listopad

Měšťákům břicho pomalu teď padá,
a nikdo je už nemá trochu rád,
a proto vznikla také tato rada,
listopad nazvat měsíc břichopád.
Tu v Kyjevě se pokus zajímavý
s rozbitím řad stal také národa,
Hais s Munou získal velmi smutné slávy,
když vyšla jejich slavná Svoboda.
A na Volyni volby také byly
a někdo byl by býval zvolen rád,
a poněvadž ho ovšem nezvolili,
odejel domů a šel opět spát.
Z Ukrajiny se stala republika,
Kaledin vojsko sbírá na Donu,
a důstojník si dokonce již zvyká
bez zlatých chodit světem pohonů.
A z Ukrajinské nyní republiky,
kde pořádek se rychle zavádí,
ven vyvážejí opět bolševiky
a odzbrojují bez vší zásady.
Národní rada v Kyjev se teď vrací
a Moskvu míjí, míjí Petrohrad,
tak pokračujem v naší plodné práci,
i půjčku každý upisuje rád.

Prosinec

V tom měsíci se mnoho hovořilo
o separátním míru, příměří,
hned za tepla se zas to vyvrátilo
a nikdo dnes už tomu nevěří.
Kdo s bolševiky krokem nechtěl jíti,
se v Moskvě a též jinde potloukl,
ve Francii zas Němci byli biti,
tak starý rok to přec jen dotloukl.