Čokoládová princezna

Čechoslovan 22.1.1917,  Rubrika DIVADLO A HUDBA

Čokoládová princezna.

Veselohra o 4 jednáních. Napsal Paul Gavault. Přeložil Otto Haasen. Sehráno divadelním odborem Spolku Jan Amos Komenský v Kijevě v Národní Auditorii v neděli 15. ledna 1917. — Pavel Normand, malý úředníček pojišťovny, majitel domku v Ancilly, v lesní samotě, popřává pohostinství svému příteli malíři Felicienu Bedarridovi a jeho milence, modelce Růženě. Malíř Bedarride, velký tlučhuba a intrikán, vřele miluje Pavla Normanda, který se mu svěří se svou láskou к Florince, dceři svého chefa pana Mingassona, ředitele pojišťovny. Pan ředitel má zítra o desáté hodině přijeti se svou dceruškou, a bylo by záhodno, aby neviděl milenku Bedarridoyu. Slečna Benejamina, jediná dcera milliardáře Lapistolla, továrníka čokolády, vrací se autem právě do Paříže, když před lesním domkem Pavla Normanda praskne pneumatika automobilu. Je noc, není reservního pláště, nikde v okolí nelze najít noclehu, slečna Benejamína vrazí do domku Pavla Normanda a kategoricky vynutí si nocleh. Jest to roztomilá slečinka, špatně vychovaná, svéhlavá, rozmarná, zvyklá, aby ji každý poslouchal, neboť ona jest ta nesmírně bohatá „Čokoládová princezna". Nešťastný Pavel Normand, který tuší, že její pobyt v domě může míti za následek hněv jeho chefa, pana Mingassona a ztrátu Florinky, je na ni hrubý. Učiní pokusy vystrnaditi ji z domu. Podléhá však a zuře zlostí, přepouští dokonce svůj pokoj a spí na židlích v jídelně. Jeho panská Julie v noci tajně vypraví se na dobrodružnou cestu do Paříže se chauffeurem Pingletem, který na tandemu chce stihnout pařížský rychlík, aby zpravil otce čokoládové princezny o nehodě a přijel pro ni s novým automobilem. Všichni zaspí, neboť Julie přijde až ráno po deváté hodině ze své výpravy, chauffeur zmešká rychlík a za to přispíší si pan Mingasson s Florinkou, který se objeví neočekávaně, když oba přátelé šli telegrafovat Lapistollovi, aby přijel pro svou dceru. Mingasson nalezne doma jen čokoládovou princeznu a Růženu. Čokoládová princezna cítí se uražena chováním pana Mingsssona, který v ní vidí milenku Pavla Normanda a nazve pana Mingassona starým ťulpasem. Pavel Normanu vrátí se k hotové události. Normand vynadá čokoládové princezně, vynadá i jejímu otci, který přijel s ženichem čokoládové princezny. Intrikou malíře zjistí Benejamina, že ji její ženich miluje jen k vůli penězům a zruší s ním též zasnoubení a zamiluje se do Normanda, který zuří, spilá jí uličnic, což ji velmi imponuje, neboť jsou to první upřímná slova, která slyší. Intriky malířovy dosahují vrcholu v třetím jednání, v úřadovnách pojišťovny. Normand poznovu jest zdrcen jejím příchodem, ona za jeho nepřítomnosti odpovídá generálnímu řediteli telefonicky, že je hlupák. Mingasson zastihuje ji v důvěrném hovoru s nešťastným Normandem, který ji proklíná, ona nalézá v jeho albu svou fotografii, kterou tam malíř podstrčil a přinutí svého otce, který je hříčkou v jejích rukou, aby požádal Normanda o jeho ruku pro ni. Normand zdrcen, zahrne ji ostrými výčitkami. Generální ředitel propustí ho z místa k vůli onomu telefonickému rozhovoru, bývalý ženich čokoládové princezny Hektor de Pavezac vyzývá ho na souboj a Pavel Normand jde se utopit. Dopadne to však dobře, rozmyslí si to, vezme si na konec čokoládovou princeznu, která chtěla jít do kláštera, malíř zapomene na své sny o slávě a stane se místoředitelem v čokoládové továrně a ožení se se svou modelkou. — Jak vidět, průměrná veselohra, zdařilá tím, že ji napsal Francouz, používaje vrozené duchaplnosti. Že se tak líbila, o to se hlavně přičinili herci. Sehrát dobře veselohru je těžší než těžké drama. Veselohra musí mít svůj určitý spád, a to bylo právě zásluhou režiséra p. Jos. Nováka, že „Čokoládová princezna" byla sehrána tak dokonale. Viděl jsem „Čokoládovou u princeznu" v městském divadle na Král. Vinohradech a srovnávaje výkon vinohradských herců s ochotníky z „Komenského", musím doznati, že „Čokoládová princezna"  byla zde v Kijevě sehrána s větší vervou. Jе opravdu těžko říci, kdo odnášel si vavříny večera. Byla-li neodolatelnou čokoládová princezna - sl. Kondrlová, musíme totéž říci i o p. Štěpánkovi v těžké úloze Pavla Normanda. Růžena - sl. Krupková měla velice šťastný první debut, páně Sehnalův Mingasson, ředitel pojišťovny, byl výborně charakterisován a p. Babánek vystihl dokonale světáka pana Lapistolla. Intrikána malíře podal procítěně p. Janáček. Ale nejen velké role byly vhodně obsazeny a sehrány, totéž platí i o malých úlohách. Tak na př. p. Moravec se velice líbil jako chauffeur a sl.Gagalíková v úloze Julie.- Dramatický odbor spolku Komenský má velice šťastnou ruku ve výběru repertoiru a povážíme-li, s jakými překážkami páni i dámy odboru často úlohy studují, takové dokonalé představeni „Čokoládové princezny" znamená tím cennější úspěch českého divadla v Kijevě.

J.H.