Do Morušová dostal se na faru kaplan Línek,
mladý muž, nadšený bojovník pro stranu
katolickonárodní.
Prvním jeho činem bylo, že zdejší Valachy
organisoval na podkladě katolickonárodním.
Tento krásný čin nesl pěkné ovoce. Milí Valaši
počíhali si na tamějšího pokrokového učitele a
zmlátili ho.
Tu kaplan Línek poděkoval Bohu, že konečně
osvítil duše vesničanů a že tak krásně osvědčilo
se Dědictví cyrilometodějské v Morušově.
Toto první vystoupení Dědictví
cyrilometodějského vzbudilo v katolickém tisku
na Moravě vřelý souhlas a kaplan Línek stál tu
jako vítěz nad nevěřícími.
A s novou chutí pustil se do boje. Předně
pochopil, že jest rozhodně lepší, kdyby peníze
nacházející se v rukou osadníků byly soustředěny
pod jeho ochrannou rukou a byly bezpečny před
hříšným zneužitím, a tu svolal velkou schůzi do
obecního hostince, kde radostně rozechvělému
lidu vyložil, co znamená pro národní blahobyt
šetření, spořivost, a jak lid moravský bude
silný, až pochopí, že největšími ochránci
majetku jsou duchovní, kteří promlouvajíce s
Bohem opatří větší ochranu úsporám než nedobytné
pokladny a ocelové sáně velkých bank.
Tam jsou chráněny jen zámky, kdežto zde chrání
úspory sám Bůh prostřednictvím svých nejbližších
služebníků.
A tak Dědictví cyrilometodějské v Morušově stalo
se spolkem, kam ukládali z Morušová a okolí své
veškeré úspory, pilně jako včelky med do úlů. A
jaké to byly krásné schůze, když udával kaplan
Línek veřejně, kolik kdo odevzdal do jeho rukou.
Jak úchvatně mluvil s vroucím náboženským
přesvědčením: Milí osadníci a přátelé. Naši
svatí věrozvěstové Cyril a Metoděj zde na Moravě
první rozšířili svatou víru a náš spolek
Dědictví cyrilometodějské slavně pozvedl onen
prapor víry a vy mužové a ženy v Morušově jdete
krásně ve šlépějích našich věrozvěstů.
Bojujete s plným přesvědčením proti nepřátelům
svaté víry. Matušek složil dvacet zlatých. Na
posvátném Velehradě andělé plesají nad Kačárkem
- složil 25 zlatých. - A radost v nebi jest nad
Bzekotou - dal 30 zlatých. Víra stoupá ve vašich
srdcích, má duše plesá. Nepřela dává 35 zlatých
a odpůrcové svaté víry se chvějí a třesou -
Pomlčková složila 18 zlatých. A všichni s hrdým
vědomím, vše pro víru našich věrozvěstů jsme
jedna mysl, s jedním heslem - vše pro víru ze
svatého Velehradu, a Cambula dal 13 rýnských.
Nechť každý ten „renský“, který ukládáte do mých
rukou pod ochranu boží, jasně zvoní svým
stříbrným hlasem jako zvony chrámu svolávající
věřící do kostela.
Každý ten „renský“, který mně odevzdáváte, je
nejkrásnějším důkazem, jak nehyne víra
cyrilometodějská a jak nepřátelům svaté víry k
žalosti vy hrdě stojíte před ďáblem pokušitelem,
kterého ženete před sebou do temností
podzemních, kde panuje pláč a skřípění zubů a
kam peklo vtáhne Žežulu, který doposud
nepřistoupil s radostným srdcem k Dědictví
cyrilometodějskému.
Když bylo 2 000 K pohromadě ve skříni kaplanově,
odjel kaplan Línek do Brna, aby je tam uložil do
spořitelny.
Na zbožné duše však číhá ďábel ve všech možných
podobách. Svatý Jan Zlatoústý to pronesl již
krásnými slovy: „Ve víně jest ďábel.“
Ano satan obchází světem a chce zkazit duše
věřících, a zejména má spadeno vždy na zbožné
duchovní, o čemž svědčí referáty ze soudních
síní v listech, stojících ve přímém spojení se
satanem.
Naproti tomu satan nemá přístupu do redakcí
listů katolických, o čemž svědčí to, že doposud
nikdy v listech katolických nebylo líčeno, proč
toho a toho kněze odsoudili.
I v našem případě ďábel obletoval po celé cestě
do Brna kaplana Linka a v Brně ukryl se před ním
do láhve vína, kterou si dal kaplan Línek v
jedné vinárně, kam ho satan vylákal.
Samo sebou se rozumí, že kaplan Línek statečně
se bránil před útokem ďábla. Ale ďábel přeskočil
do druhé láhve vína a z ní do třetí.
Jaký to strašný zápas! A najednou z vína promění
se v dívku a zavěšuje se za nočního ticha v
brněnské uličce do rámě božího služebníka a
odvádí ho s sebou.
A ďábel zápasil dál s kaplanem v podobě oné
dívky a nakonec vytáhl z kapsy kaplanova kabátu,
když ten unaven bojem usnul, celých 2000 K,
zmizel, zanechav poraženého kaplana o samotě.
Ráno uviděl kaplan, že ďábel dokonal své pekelné
dílo, a nedoveda si ve své zbožné duši
vysvětlit, jak se to mohlo stát, odešel na
policii, kde udával, že ho v noci ďábel okradl o
2000 K.
Opakoval to tam s takovou důvěrou strážníkům i
komisaři, že druhého dne objevila se v novinách
zpráva, že v Brně byl jeden kněz stižen
náboženským šílenstvím a dopraven do blázince.
Osiřelo Dědictví cyrilometodějské v Morušově a
morušovští Valaši chtějí táhnout do Brna, aby
odtamtud ze zemského ústavu vysvobodili třebas
násilím svého kaplana, kterého ďábel okradl o
2000 K.
Klub katolickonárodních poslanců hodlá nyní v
parlamentě celý případ interpelovat s poukazem
na uznané pravdy náboženské, v nichž ďábel hraje
velkou roli. |