I
Moudrý vladař Nasr el Mulk řekl ku vládci
Peršanů mladému Ahmedu Mirzovi: „Vaše
Veličenstvo, Peršané nebudou dříve uspokojeni,
dokud nezavedeme delegace.“
Syn slunce a růže šírázská Ahmed Mirza utřel si
nos do rukávu královského kabátu a dal si
vyložiti moudrým Nasr el Mulkem, co je to
delegace. Je to snad nějaká nová legrace pro
obyvatelstvo Iránu?
Nasr el Mulk svým ctihodným hlasem pravil:
„Račte vědět, Vaše Veličenstvo, co jest Evropa?“
„Vím, jest v Rusku, Nasr el Mulku.“
„Zajisté, Vaše Veličenstvo, Evropa jest v Rusku,
a dovolí-li Vaše Veličenstvo, řekneme to i
obráceně. Rusko jest v Evropě.
„Allah jest mocný,“ pravil mladý šach odevzdaně.
„Ano, Allah dobře ví, co dělá,“ mluvil dále Nasr
el Mulk, „když položil Rusko do Evropy,
nepřestal na tomto díle své moudrosti. On i jiné
franské říše kromě Ruska položil do té země,
které říkají na západě Evropa. V zemi té se
persky nemluví, Vaše Veličenstvo, ačkoliv
předkové Vašeho Veličenstva panovali nad tou
zemí za doby Zaraostry. Národ v Evropě mluví
několikerou řečí, z nichž jedna pitomější druhé,
tak spletenou a nesmyslnou, že by Vaše
Veličenstvo nerozumělo ani slova. Všem těm
nevěřícím psům říká se Frankové a podle nich
pojmenovány jsou i peníze franky. Všichni ti
národové bledí a churaví, že jejich tváře
podobají se ledovcům z Araratu, mají i u nás své
posly, které jsem představoval Vašemu
Veličenstvu v den jasného nastoupení na trůn. -
Vaše Veličenstvo až do dnešního dne myslelo, že
jsou to kupci, což jest výborný žert, poněvadž
jsou to velevyslanci těch nevěřících psů, kteří
bojí se hněvu syna slunce, že posílají k nám své
syny, aby projevili svou oddanost a strach před
hněvem šach el šacha, krále králů. Oni mají též
své krále, kteří nemohli strachem ani sedět a
padali se svých trůnů, když přišel jsem se na
svých cestách po Evropě na ně podívat. Oni se
domnívali, že šach el šach posílá jim zelenou
šňůru, neb mají divná ponětí o našich mravech.
Leč říká se, že i mezi velbloudy, kteří žerou
svá vlastní lejna, jeden se mezi stem vydaří a
ztuční a že mezi tisíci kleštěnci jeden stane se
otcem, tak i mezi zvyky těch nevěřících psů
nalezne mudřec zrnko správného mozku. A tomuto
zrníčku říkají delegace čili bachr el mizrim,
Vaše Veličenstvo, to jest radost lidu, ačkoliv
má se říci bachr el šach, radost králů. Lid mezi
Franky žádal fejsal ben chulalo, všeobecnou
svobodu, a dostal bachr el mizrim pro
zákonodárné vyřizování společných záležitostí,
kteráž zasedá při delegační hostině, kde pak
osud říše leží v rukou nejvyššího kuchmistra,
podplukovníka v. v., který má pod sebou 2 dvorní
dohlížitele stolní, 4 dohlížitele na stravné
věci, 12 kuchařů a 8 dvorních cukrářů s tituly
rytmistrů. Pak přijde ještě dvorní pradlena,
majitelka 24 řádů, a ochutnavač vína, taktéž
podplukovník ve výslužbě. A ti všichni pečují,
aby členové bachr el mizrim, delegací, schválili
státní rozpočet. To děje se právě na té
delegační hostině na velkých hodech bachr el
mizrim, Vaše Veličenstvo. Nechť syn slunce a
růže šírázská, šach el šach, král králů, uváží
dobře slova svého věrného vladaře Nasr el Mulka
a nechť dá perskému lidu velké hody
bachr el mizrim, nechť založí delegace a rozkáže
připraviti delegační hostinu.“
„Allah je mocný,“ pravil mladý šach el šach, „je
všemohoucí a osvětlil mne chápavostí, abych
seznal, moudrý Nasr el Mulku, všechno krásné a
ušlechtilé. Tvá slova chápu tak jasně, jako
cítím dech růžového oleje, ale vysvětli mně,
prosím, ještě jednou, moudrý Nasr el Mulku, co
jsou vlastně ty delegace ve své prvotní
podstatě?“
Povzdechl Nasr el Mulk a řekl: „Jsou tajemství,
jichž nevypátrají ani mágové, i kdyby dostali
baštonádu, jsou tajemství nesrozumitelná i
prorokům, tajemství nedosažitelná a jen tolik
vím, že hody bachr el mizrim, francké hostiny
delegační, jsou jedním z oněch tajemství,
kterými srdce franckého lidu jsou uspokojována a
zadržena na cestě po fejsal ben chulalo, po
všeobecné svobodě.“
I políbil vladaře Nasr el Mulka vděčně na obě
tváře mladý šach a dal povolati k sobě předsedu
perské sněmovny.
„Zakládám delegační hostinu,“ řekl k tomuto
poctivému muži. Hostina ta jest stupněm k fejsal
ben chulalo, ku všeobecné svobodě. A vy tlumočte
zástupcům sněmovny, že prosím, aby laskavě
vybrali si sami jídla, která budou na jídelním
lístku.“
Potom povolal k sobě jenerála dělostřelectva a
řekl k němu: „Nová Persie potřebuje nových lidí.
Jmenuji vás vrchním správcem dvorní kuchyně.
Jídelní lístek vám předloží předseda sněmovny.
Nebude-li se vám zamlouvat, rozpusťte
parlament!“
Po jenerálu dělostřelectva propůjčil ministrovi
vnitra titul dvorní pradleny a ministra
vyučování jmenoval vrchním ochutnavačem vína a
ulehl na lože, dav k sobě před spaním zavolati
moudrého vladaře Nasr el Mulka, jemuž řekl s
vážností franckých vladařů: „Milý Nasr el Mulku!
Pověřuji vás, jako nejstaršího rádce naší
dynastie, úkolem, abyste vypátral, s jakou
omáčkou chutnají nejlépe žraloci ploutve. Jsem
vskutku dnes neobyčejně šťasten, ba šťastnější
než moji předkové, když vlastnoručně propíchali
kopím 800 Kurdů a říkali ku svým poddaným: ,To
je málo, to nic není!’ Vidím nejlépe, čeho je
třeba vladaři Nové Persie: získati si lásku
lidu! Proto prosím vás ještě jednou, Nasr el
Mulku, vypátrejte mi onu omáčku na žraloci
ploutve, a lid jistě uvidí, že jsem dobrým otcem
svých poddaných.
Král králů utřel si pohnutím nos do prostěradla
svého královského lože a poručil, aby hudba
zahrála přede dveřmi paláce říšskou perskou
hymnu „Zachovej nám šach el šacha“.
II
Druhého dne přinesl vládní list, vycházející v
Teheránu, „Teheránské noviny“, velký úvodní
článek pod názvem „Nová ústavní éra v Persii“. V
článku tom byla velebena prozíravost nového
předsedy ministerstva, který včera tlumočil
šachoví přání celého perského národa, aby byly
konečně svolány dle západního vzoru delegace.
Bylo vysvětleno, že delegace jsou vyvrcholením
ústavní myšlénky mladého panovníka a zahájeny
budou velkými delegačními hody, hostinou bachr
el mizrim, při které promluví sám šach el šach s
jednotlivými členy delegace několik významných
slov o ústavním životě.
Článek ten vzbudil velký ruch v královském
paláci a moudrý vladař Nasr el Mulk přiběhl s
novinami k mladému šachoví volaje: „Vaše
Veličenstvo musí na hostině mluvit! Neprodleně
svoláme ministerskou radu, kde by byl sestaven
celý program řeči a současně utvořen pečlivý
seznam všech členů delegace, kteří zúčastní se
delegační hostiny, s přesným popisem jich
života, se jmény okresů, jež zastupují, aby snad
Vaše Veličenstvo netázalo se některého člena:
,Vy jste z Erzerumu, není-liž pravda?’ a ten
člověk byl z Tebrinu.“
III
V ministeriální radě, konané za předsednictví
syna slunce, krále králů, který mlčel, bylo
usneseno, aby šach el šach kladl jen povšechné
všeobecné otázky, a to:
Máte se dobře?
Byly žně slabé?
Padaly u vás kroupy?
Jak se daří vašim slepicím?
Máte mnoho dětí?
To mne těší, že vás vidím!
Jste spokojen?
Dále byly stanoveny odpovědi neméně povšechné a
všeobecné, a to:
Doufáme, že to půjde dobře.
Nikdy nebylo tak zle, aby nebylo ještě hůře.
Jen klid, klid, vše se vyjasní.
Za rok to půjde lépe.
IV
A ubohý mladý šach el šach na první delegační
hostině Nové Persie popletl si všechno, co měl
napsáno na papírku, a v nesmírných rozpacích
řekl prvnímu delegátu, kterého oslovil: „Milý
příteli, záchod je na dvoře.“
Od té doby je Ahmed Mirza nejpopulárnějším
panovníkem v Persii. |
