Detektiv Patočka

Detektiv Patočka se dosud ničím kloudným nevyznamenal. K policii dostal se protekcí a tam vyváděl jednu skopičinu za druhou. Na řiditelství věděli, že nic pořádného nesvede, a byly mu přidělovány jen lehčí úkoly. Tak jednoho dne dostal rozkaz, aby vypátral bydliště jakéhosi Jana Krátkého, holiče, který dříve bydlel v Tůní ulici č. 15 u vdovy Peškové. Berní úřad poslal totiž dotaz na policejní řiditelství, kde se hledaný tou dobou nalézá, poněvadž dluhuje už po tři roky vojenskou taxu, penízem K 8. Detektiv Patočka s velkou horlivostí podjal se tohoto úkolu, který byl prvním jeho samostatným, od nikoho nezávislým veřejným vystoupením. Předně si dal svůj plnovous ostříhali, pak oblékl se do prostých šatů zámečnického dělníka, do ruky vzal si z policejních rekvisit dláta a kleště, začernil si ruce, pomazal si sazemi obličej a v modré zámečnické blůze zaklepal na dvéře bytu vdovy Peškové, a když mu jakási starší paní přišla otevřít, zeptal se, zdali tam nebydlí jakási paní Krombholzová, která se nemůže dostat do bytu, poněvadž ztratila klíče a on že jde byt otevřít. Bylo mu řečeno, že tam nebydlí žádná paní Krombholzová, nýbrž že v tomto bytě bydlí paní Novotná. Poděkoval a pln radosti vrátil se domů, neboť jasně chápal, že tímto nenadálým obratem věc se stává zapletenější, neboť musí nyní hledat také paní Peškovou, a tím že objevení bytu pana Krátkého bude provázeno dvojnásobnou slávou.

Toho dne odpočinul si důkladně po své namáhavé práci a druhý den uznal za dobré, že bude vystupovat jako obchodní jednatel. Za tím účelem koupil deset balíčků cikorky, vložil je do ručního kufříku a zbytek vousů dal si u nejbližšího holiče oholit. Oděn ve světlý svrchník, zaklepal na dvéře bytu domovnice v domě, kde bydlela dřív paní Pešková a kde nyní bydlí paní Novotná. Když mu domovnice otevřela, vytáhl z kufříku všech deset balíčků cikorky a požádal domovnici, aby až půjde paní Pešková domů, jí ty balíčky odevzdala, že si je paní Pešková včera objednala.

„Milý pane,“ pravila domovnice, „to bude mýlka, paní Pešková zemřela před dvěma roky a její syn dostal místo ve strojírně až někde v Přemyslu v Haliči. Tam se oženil a nyní si zařídil svou vlastní strojírnu ve Vysočanech.“

„Děkuji vám,“ pravil, když si to všechno poznamenal. „Přijměte těchto deset balíčků za svou ochotu.“ - Pln radosti vrátil se domů, mna si spokojeně ruce, neboť nyní mu bylo úplně jasno, že zraje ve velkého a slavného detektiva. Ráno odejel do Přemyslu, aby zjistil, zdali údaje do-movnice zakládají se na pravdě. Když přijel do Přemyslu, maskován za polského žida, telegrafoval na policejní ředitelství pražské šifrovaným telegramem: „Žádám o předvolání jistého Peška, majitele strojírny ve Vysočanech, aby týž udal, u jaké firmy v Přemyslu pracoval. Adresu sdělte na hotel Ruského cara v Přemyslu. Patočka.“

Za tři dny došel ho telegram: „Jan Obulski, Myśleńska ulice 10.“ Neprodleně se tam vydal.

Jan Obulski odstěhoval se však před rokem do Ameriky a bylo mu řečeno, že má v Chicagu v třistašestnácté ulici velikou továrnu na hospodářské stroje. Jako kdyby to byl předvídal, detektiv Patočka vyzvedl si před svým odjezdem do Přemyslu v Praze všechny své úspory K 8000, a tak mu bylo nyní hračkou použít, když přijel rychlíkem do Krakova, expresního vlaku na Berlín, Hamburk, kde stihl šťastně rychloparník „Císař Vilém“. Za jedenáct dní byl v Chicagu a novou hračkou mu bylo zjistit, že údaje domovnice z Tůní ulice čís. 15 zakládají se na pravdě. Skutečně u Jana Obulského v Přemyslu pracoval syn vdovy Peškové, nyní majitel strojírny ve Vysočanech u Prahy, syn té vdovy, u které bydlel Jan Krátký, holič, kterého hledá berní správa kvůli osmi korunám.

Když to zjistil, pln radosti šel se dát oholit k nejbližšímu holiči. Bylo tam několik Čechů a holič mluvil s nimi česky. „Vy jste též Čech?“ otázal se ho nedbale. - „Což nevidíte firmu Jan Krátký?“ Detektiv Patočka radostně vyskočil a vykřikl: „A vy jste bydlel u vdovy Peškové, Praha II, Tůní ulice číslo 15?“ - „Ano!“

Tak detektiv Patočka svým důvtipem nalezl hledaného Jana Krátkého, a ověnčen slávou, vrátil se do Evropy a do Prahy, když ještě zaslal na pražské policejní řiditelství telegram: „Chicago. Nalezl jsem hledané individuum Jana Krátkého, holiče v Chicagu, ulice 315. Patočka.“

Byl za to povýšen do šlechtického stavu.