Můj přijmi dopis z cizí země,
z dalekých krajů, za horami, lesy,
tak z dlouhé chvíle básník ze mne,
jenž tobě píše z Povolyní kdesi.
Je právě klid, přestala děla hřímat
a útok Rusů odražen byl včera,
tak možno s pokojem svou cigaretu dýmat
a tobě psáti klidně za večera.
Je podzimní den, jakých mnoho v září,
již listí žloutne a se stromů padá.
Kdy uzříme se, není v kalendáři,
snad dlouhá ještě dnů uplyne řada.
Tím milejší mně proto každá zpráva
z milých mně míst, i vyplň přání moje,
by člověk, když vší naděje se vzdává,
přec dostal jsem zas jednou psaní Tvoje.
Zas západ v červáncích zahořel celý
a ruské vojsko ustupuje zpátky,
zítra snad začnem nový koncert děly...
S pozdravem na všechny končím svoje řádky.
Tvůj —-
|