|
Agrárník Koloděj byl velice inteligentní člověk.
Předně věděl, že dvakrát dvě jsou čtyři a že
každý ostatní člověk, který není agrárník, je
lump a lotr. Pak znal význam volů pro agrární
stranu a snažil se velice, aby pro agrárníky
byli opatřováni na okrese jen čistokrevní
volové. Chodil také do obecné školy a byl členem
zemědělské rady, neboť jedna jeho prasnice mu
vrhla 28 selat najednou. Pak podruhé mu vrhla 30
selat a tu se stal okresním starostou.
Měl naději, že mu příště vrhne ještě víc a že
jeho sláva poroste, neboť po takovém šťastném
vrhu nemluvilo se o jeho prasnici, ale jen o něm
po celém kraji. Ubohá prasnice mu však scípla a
on se nestal ministrem orby.
Zůstal tedy okresním starostou a když vypěstoval
pekingského housera ve váze 18 kg, byl zvolen
zemským poslancem. Pak si zaopatřil
shorthornskou jalovici. Když jalovice byla
deflorována obecním býkem a měla mléko, sláva
jeho stoupala, neboť dávala 20 litrů mléka
denně. Tu byl zvolen říšským poslancem. Byl to
zkrátka dokonalý člověk.
Jako říšský poslanec měl různé obchody a
obchůdky, které mu vynášely pěkné peníze, takže
mohl si přikoupit ještě jeden dvůr. V parlamentě
buď spal, a když nespal, přemýšlel o tom, jak by
mohl prospět rychle a krásně svým sousedům, aby
přitom vynikl vůbec mezi českým národem.
A tu připadl na myšlénku, že vynalezne hasicí
přístroj.
Hasicích přístrojů je již tolik, že mohl snadno
na tu myšlénku přijít. Rozhodně však nebyl
prvním, který projevil tuto myšlénku a poněvadž
nevěděl nic z chemie, než že se sůl dává lízat
dobytku a že může u žida koupit pícní vápno a
chilský ledek na pole, spojil se s jedním mladým
inženýrem chemie z jejich okresu Jehličkou.
Tento pán byl výborný člověk, neboť nepřemýšlel
o ničem jiném než o tom, jak by bylo možno
všechno uhasit, co hoří. Šel ve svých pokusech
tak daleko, že hasil, co ho nepálilo. Tak své
bytné uhasil třikrát v kuchyni za sebou oheň,
když ta vařila oběd a byl zcela sprostě vyhozen.
Pak získal jednoho člověka ochotného dát se
polít petrolejem a uhasil jeho mrtvolu za dvě
minuty. Byl kvůli tomu držen nějaký čas v
blázinci, až konečně seznali lékaři, že jest
přece jen skutečný vědec a pustili ho, aby jim
blázny nepomátl.
Tak žil v ústraní a obětoval veškeré své jmění
své oblíbené myšlénce, že někde mu někdo dovolí
zapálit stodolu o on že ji uhasí.
Když inzeroval, že přijme společníka, byl
překvapen návštěvou agrárního předáka Koloděje,
který projevil právě velký ostrovtip, že pomocí
tohoto muže proslaví nejen své jméno, nýbrž že
si pomůže i k penězům.
A také to provedl velice krásně a důvtipně. Dal
pojistit svou stodolu, když po pojištění z ní
odklidil pro všechny případy zásoby obilí. Dal
ji pojistit hezky vysoko a rozhlásil, že vynašel
přístroj „Uhas se sám!“
To byl ten hasicí přístroj agrárníka Koloděje.
Pak s inženýrem chemie přibyl do své obce,
uvítán vřele obecním zastupitelstvem a rychle
dělal přípravy ku svým pokusům s hasicím
přístrojem „Uhas se sám“.
Pokusy ty měly být provedeny s velkou slávou a s
velkou okázalostí. Pozván okresní hejtman,
náčelníci jednotlivých hasičských sborů, jeden
sportovní redaktor a více jiných hodnostářů.
Stodola byla polita petrolejem a zapálena. Za
zvuků agrární hymny hodil tam za všeobecného
rozruchu pět svých hasicích přístrojů „Uhas se
sám“. A nežli se překvapení diváci vzpamatovali,
lehla stodola krásně popelem. Pak zbyla jen
dřevěná vrata a ta byla za čtvrt hodiny uhašena
dalšími dvěma přístroji „Uhas se sám“. To byl
krásný úspěch.
Pojišťovna mu vyplatila peníze za shořelou
stodolu a od té doby rozšířily se přístroje
„Uhas se sám!“ po celém kraji jeho volebního
okresu. Agrárníci dělají pokusy až jedna radost
s hasicími přístroji a pojišťovny nestačí
vyplácet pojištění za utrpěné škody ohněm.
Sláva agrárního poslance Koloděje stoupá a není
daleka doba, kdy ministrem orby nesmí být jiný
než agrární poslanec Koloděj. |
