|
Pan Bayer byl obviněn, že svádí vojáky ku
porušení jejich povinností. Byl to člověk,
kterému dosud bylo všechno svatým. Který byl
nejnevinnějším občanem, který ctil všechno, co
se vůbec nedalo ctít, který o ničem nepochyboval
a který považoval se za nejřádnějšího člověka
pod sluncem, stejně jako i celé okolí myslelo o
něm podobně.
Byl řádný a spolehlivý občan až do té doby, kdy
jednoho dne na podzim šel kupovat pro sebe
švestky na knedlíky. Současně s ním kupoval u
téže prodavačky kilogram švestek sluha pana
hejtmana Burkáče. Pan Bayer se zálibou pohlédl
na vojáčka, promluvil s ním pár vět, jako u
kterého regimentu slouží, jak se má na vojně,
jaké cvičení už prodělal a když vojenský sluha,
dostav odváženo švestek, kolik měl nařízeno, aby
koupil pro domácnost pana hejtmana, vzal si z
papírového pytlíku jednu švestku, tu pan Bayer
promluvil k vojáčkovi ona památná slova: „Jan si
berte, vojáčku!“
A vojáček bral ze švestek, které nenáležely
jemu, nýbrž rodině pana hejtmana!
Hýřil, chudák, a sveden protimilitaristickým
výrokem pana Bayera: „Jen si berte, vojáčku!“,
jedl jednu švestku za druhou a když přišel domů,
byl přinucen neblahou okolností říci, že ztratil
peníze na švestky. Snědl totiž, ubožák, všechny
na cestě. To dělá antimilitaristická propaganda.
Člověk svedený takovými živly stane se i lhářem
a na vojně lhát! Kam to vede...
Byl přirozeně podroben výslechu. Jak ztratil
peníze? Erární peníze k tomu, neboť nelze upřít,
že peníze na švestky, které mu svěřil pan
hejtman, byly erárními penězi. Hejtman svěřil mu
erární peníze, poněvadž kilogram švestek byl
určen na švestkové knedlíky pro celou setninu.
Jedna švestka pro tři lidi.
Je to zpronevěra a hejtman má právo se domnívat,
že je prochlastal. Že prochlastal a utratil osm
krejcarů erárních peněz. Kde je vojenská
disciplina? Chlap přijde bez švestek a řekne:
„Poslušně hlásím, ztratil jsem peníze!“
„Was ist da zu machen?“
„Den Kerl einsperren!“
„Zavřít a basta! Co jiného s lumpem!“
„Ztratil jste opravdu peníze?“
„Budete zavřenej, až budete černej…“
„Já...“
„Co máte právo říkat já... Napřed poslušně
hlásím a pak teprv já!“
„Já je snědl.“
Zpronevěra jako zpronevěra! Chlapa nutno
disciplinárně potrestat. Snědl švestky pro celou
setninu, kilogram švestek! A k tomu člověk,
kterému hejtman tolik důvěřoval.
„Máte něco k omluvě?“
Byl to jeho sluha, kterého poslali pro švestky,
proto se ho tázal, čím ten zločin omluví. Jinak
se na vojně nikoho neptají, proč někdo něco
udělal.
Ubohý svedený voják přiznal se ke všemu. Jak
jeden pán k němu přistoupil a řekl: „Jen jezte,
vojáčku!“
Osud pana Bayera byl zpečetěn.
V takových vážných věcech není radno si hrát s
paragrafy. Říci: „Jen jezte, vojáčku!“ není tak
lehko brát na lehkou váhu.
Pana Bayera vypátrali snadno. Zprvu vzali do
vyšetřovací vazby prodavačku ovoce, která se
přiznala, že skutečně zná popsaného pána, který
u ní kupuje švestky i jiné ovoce. Ku konci
šestinedělní vyšetřovací vazby, která byla
jedině na ni vržena z odůvodněného předpokladu,
aby se nemohla dorozumět se svědky a
obžalovaným, doznala, že dotyčný pán (pan Bayer)
často mluvil před ní s vojáky a přečasto říkal:
„To máte zlý život, vojáčkové. Měli byste si
hledět ten váš život osladit.“
Pomalu, ale jistě stahovala se síť na pana
Bayera.
Byl to jinak tichý člověk, ale tichá voda břehy
mele.
Hleděl vstříc neodvratné události. A tou byla
domovní prohlídka.
Pan Bayer byl skutečný lotr. Člověk by to na něm
nehledal. Při domovní prohlídce vlezli i do
kamen. Byl to tedy skutečné nebezpečný člověk.
Jeho hospodyni dívali se do úst. Již se zdálo,
že nenajdou nic, co by předpokládalo jeho
antimilitaristické smýšlení. A konečně to našli.
Darebák Bayer po 10 let neplatil vojenskou taxu.
A tak touto domovní prohlídkou vyšlo najevo, že
žádný zločin nezůstane neobjeven, ani
antimilitaristické smýšlení na pohled řádného
občana Bayera... |
